Článek
Psychosomatické problémy (soma – tělo, psyché – duše) zhoršují život mnohdy více než obtíže fyzického rázu. „O psychosomatickém onemocnění mluvíme tehdy, když psychosociální vlivy, respektive stres představuje hlavní příčinu vzniku funkčního nebo organického onemocnění,“ definuje psycholog a psychoterapeut Martin Dlabal. Opakující se bolesti trápí hlavně lidi dlouhodobě vystavené stresu a psychické zátěži. Zpočátku se jedná o obtíže (příznaky), které se můžou rozvinout až v nemoc.
Příznaky, které umí potrápit
K psychickým projevům patří například celková únava, podrážděnost, obtíže s koncentrací, snížená nálada, pocit nepohody a neklidu, stavy na omdlení.
K tělesným příznakům patří bušení srdce, pocení, třes, svírání v oblasti žaludku a břicha, bolesti šíje, zvýšené tělesné napětí, které může vyvolávat bolesti kdekoli v těle. Dále i průduškové astma, žaludeční a dvanáctníkové vředy, hypertenze, dráždivý tračník, gynekologické problémy, problémy s močovým měchýřem, zvýšená funkce štítné žlázy, lupénka, kožní alergie...
Místo lékaře je někdy vhodné navštívit psychologaFoto: Thinkstock
Co umí psychosomatika?
Když u pacienta nejsou zjištěny žádné fyzické nálezy a potíže přetrvávají, osvícený lékař doporučí psychoterapii. Při léčení se potom kombinuje farmakoterapie s psychoterapií.Výhodou léčiv je, že působí rychleji, ale mohou mít vedlejší účinky, obzvláště při dlouhodobém užívání.
„Psychoterapie je sice cesta delší, ale spolehlivější," říká psychoterapeut Martin Dlabal a prozrazuje: „Ve své praxi se snažím v rámci rozhovoru objevit a zužitkovat vlastní potenciál pacienta, který nastartuje žádanou změnu. Velmi příznivě působí i hypnoterapie, která usnadňuje navodit relaxovaný stav a využít vnitřní zdroje každého člověka.“
Některé příčiny onemocnění
- Bolesti zad a šíje – nenakládáte si na sebe příliš hodně práce? Můžete i cítit za něco velkou odpovědnost a nemáte v okolí podporu.
- Astma – dost často souvisí s potlačovanou agresí a dominancí.
- Bolest ucha – může signalizovat, že dopřáváte víc sluchu ostatním než svému vnitřnímu hlasu a chtění.
- Potíže se žlučníkem – způsobují hněv, agrese a stání si na svém.
- Svědění – upozorňování na to, že by se člověk měl zabírat sám sebou, vyplývá z pocitu, že se mu nikdo nevěnuje, je to žádost o dotyk.
- Poruchy srdečního rytmu – bývají častým jevem toho, že city a rozum nejsou v rovnováze.
- Poruchy menstruačního cyklu – může být i projev nespokojenosti se svým ženstvím, ale i jinou rolí, kterou v životě hrajete.
Pomoct může i biofeedback
Metoda biofeedbacku se používá především u lidí, pro které je obtížné odlišovat pocity napětí či uvolnění. Přístrojem se snímají změny svalového tonu anebo změny kožní vodivosti. Naučíte se vůlí řídit tělo. Pacient se pomocí přístroje učí relaxovat tak, že se snaží snížit naměřená data, a to například pomocí osvojených zklidňujících „formulek“. Jestli se domníváte, že máte své tělo pod kontrolou, měli byste to vyzkoušet. „V běžné praxi se nahrazuje tím, že si měříte tepovou či dechovou frekvenci,“ říká psychoterapeut Martin Dlabal.
Léky na stres většinou nepomáhají, pomoci si musíte chtít sami a psychoterapeut či psycholog mohou být na vaší cestě účinnými průvodciFoto: Thinkstock
Výběr léků je stěžejní
Používaných léků je velké množství, záleží na konkrétních obtížích daného člověka. „Cílem jejich podávání je ovlivnit mozek, aby přes vegetativní nervový systém obnovil regulaci funkcí útrobních orgánů a žláz – žaludku, střev, štítné žlázy a podobně,“ říká Robert Jirásek z Edukafarm a dodává: „Obvykle se předepisují lékyna psychiku. Pacienta zklidní a on nevnímá nelibé pocity. Jsou to farmaka jako sulpirid – Dogmatil, dosulpein – Prothiaden, dobře funguje i Meteospasmyl a Spasmomen.“ Bez receptu můžete získat Kozlík Kneipp, Novo-Passit nebo můžete sáhnout při lehčích problémech po zklidňujících, tlumících čajích z třezalky, hlohu a podobně.
Pískot, šelest v uších
Velmi častý psychosomatický problém je šelest v uších, odezva organismu na soustavný stres, úzkost a strach. Léky většinou nezabírají. Lékaři doporučují uvolnění a rozptýlení pozornosti, aby nemocný na zvuky ve svých uších zapomněl. Dobré výsledky má muzikoterapie, při které si postižený přehrává skladby s určitou frekvencí. Tím se postupem času sníží vnímání šumu, který nemocného obtěžuje.
Psychosomatické problémy se musí léčit celostně, a to nejde bez aktivního přístupu nemocného. Existují radikální názory, že naprosto každá nemoc je psychosomatická, třeba i zlomená noha. V každém případě je potřeba k sobě přistupovat jako k celku, starat se o tělo i duši, aby byl život plnohodnotný.
Tip redakce: Věděli jste, že Nové přístroje odhalí nemoc bez odběru krva a bezbolestně?.
A co vy? Jaké máte zkušenosti s psychosomatickými potížemi? A podařilo se vám jich zbavit? Jak? Poraďte ostatním v diskusi pod článkem!
