Hlavní obsah

Kateřina Šumpíková: Míchá kávu pro české firmy

Foto: Ondřej Hošt

Káva se stala nedílnou součástí života Kateřiny Šumpíkové

Pily jsme kávu, a také jsme o ní hodně mluvily. Další úspěšnou ženou je Kateřina Šumpíková, která vytvořila své vlastní směsi tohoto nápoje a prodává je pod značkou Alesio.

Článek

Když se řekne, že někdo prodává kávu, nezní to nijak vznosně. Ale vy vytváříte vlastní recepty, je to tak?

„Ano, už rok mám svou firmu a svou vlastní kávu Alesio. Zatím jsem vytvořila šest originálních receptů, svých vlastních kávových směsí, které nabízím. Mými zákazníky jsou především firmy a kanceláře. Nabízím jim nejen svou kávu, ale i veškerý servis s ní spojený, tedy kávovary, jejich údržbu a podobně.“

To vypadá skoro jako nějaká alchymistická činnost. Jak se vytváří recept na kávu? To v hrnkách mixujete různé druhy kávy, a když vám něco zachutná, je z toho recept?

To je zajímavé, ale každý má přece rád něco jiného. To, co chutná vám, nemusí chutnat jinému?

„Tak to samozřejmě. Někdo má rád kávu kyselejší, někdo nedá dopustit na silnou hořkou chuť. To jsou ale specifika jednotlivých káv, protože třeba právě ty africké jsou kyselejší, jiné jsou hořké a silné. Proto já také těch směsí dělám víc, aby si každý vybral tu svou. I když jeden druh, káva Intenso, která má takovou tu klasickou výraznou silnou chuť, je stěžejní. Tu si objednává devadesát procent zákazníků.“

Pomáhá vám s tímhle ochutnáváním třeba manžel?

„Moc ne, on je totiž, to na něho musím prásknout, takový barbar na kávu. Je schopen si uvařit kafe, nechat ho půl hodiny někde ležet, a pak ho vypít úplně studené. To mi vždycky krvácí srdce.“

Foto: Ondřej Hošt

Je malá, drobná, a až dojemně skromná. Přesto má být Kateřina Šumpíková na co pyšná

Mluvíte o kávě velmi zasvěceně, přitom to není tak dávno, co jste se živila jako účetní. Jak se mladá žena dostane od čísel k mixování kávy?

„Vzniklo to v době, kdy jsem čekala své první dítě a plánovala jsem mateřskou. S jedním kamarádem a jeho také těhotnou ženou jsme přemýšleli, co budeme dělat. Jako první nás napadlo otevřít si kavárnu, ale jediné, co jsme věděli, bylo, že existuje espresso a capuccino. Takže jsme si řekli, že než se do něčeho pustíme, musíme se o tom něco dozvědět. Vyrazili jsme do Prahy na školení k jednomu Italovi, který se kávou zabývá, a ten nás teprve zapálil do kávy jako takové. Naprosto nás nadchnul a najednou kavárna nebyla to, co bychom doopravdy chtěli. Rozhodli jsme se zkusit věnovat skutečně té kávě jako produktu. Začali jsme sbírat kontakty, vzdělávat se v tom oboru a sbírat zkušenosti.“

S kamarády ale již nepodnikáte. Odešla jste a před rokem si založila vlastní firmu. Co se stalo?

„Ta první firma se postupně začala zabývat spíš technikou, tedy kávovary. Jde jiným směrem, na kávu jako takovou vlastně tak trochu zapomněla. To se mi nelíbilo, začaly vznikat rozpory a neshody a stalo se to, co ve spoustě jiných firmách. Názory byly tak rozdílné, že to nedělalo dobře nejen firmě a jejímu dalšímu rozvoji, ale ani nám osobně. Člověk už z té práce vlastně neměl vůbec radost.“

Takže jste se neshodli na tom, zda prodávat vlastní kávu, či zastupovat výrobce kávovarů?

„Zjednodušeně by se to tak říct dalo. Nedopadlo to moc dobře, dnes se bohužel už vůbec nestýkáme, nejsme v žádném kontaktu.“

Jak dlouho jste se před tím s těmi lidmi znala? Jak moc dobří přátelé to byli?

„Byl to manželův nejlepší kamarád, který nás seznámil a byl nám i za svědka na svatbě. S manželem se znali od dětství.“

Foto: Ondřej Hošt

Řekli byste do téhle krásné blondýnky, že vytváří originální kávové směsi?

Takže další důkaz toho, že i tak dlouhé přátelství může byznys zničit?

„Bohužel to tak je. Je to pro mě zkušenost a od té doby jsem přesvědčená, že kamarády a ani rodinu není dobré přibírat do podnikání.“

Jestli to dobře chápu, tak vám podnikání nestálo za krach přátelství? Že byste raději obětovala firmu než kamarády?

„To asi nelze takto říct. Je to tak, že nějak fungujete, postupně zjišťujete, že se vaše názory rozcházejí a je to čím dál horší. A postupně vyplavou věci, které byste jako kamarádi nikdy neodhalili, ty se ukážou až ve chvíli, kdy uzavíráte nějaké obchodní jednání a podobně. Najednou objevíte určité povahové rysy, o nichž jste neměli tušení. Každý má nějakou svoji morální zodpovědnost, a ono se najednou ukáže, že ten člověk je morálně úplně jinde než vy. V tu chvíli je pro mě podstatnější jít po vlastní cestě a dělat si věci po svém než si za každou cenu udržet člověka, který za to morálně stejně nestojí.“

Co na to říkal váš manžel? Koneckonců by se dalo říct, že to byl váš byznys, ale jeho kamarád.

„Také byl velmi nepříjemně překvapený tím, kam se to vyvinulo. Ale co k tomu můžete říct? Zklame vás to, ale na druhé straně vás to poučí.“

Vraťme se ke kávě. Kolik jich denně vypijete?

„Já tak čtyři.“

A vždycky pijete jen svoji kávu?

„Většinou ano, málokdy si dávám jinou kávu. Ale třeba v restauracích nebo kavárnách si ze studijních důvodů, jak tomu říkám, cizí kávu objednávám.“

Tu první firmu, v níž jste podnikala s přáteli, jste zakládali v době, kdy jste byla poprvé těhotná. To není úplně typická doba, ve které by ženy začínaly s podnikáním.

„Bylo to první těhotenství a já nevěděla, do čeho jdu. Takže jsem měla představu, jak to miminko bude jen spinkat a papat a já se budu doma strašně nudit. Což bylo samozřejmě ve výsledku úplně jinak a moje první dítě nespalo vlastně skoro vůbec. Ale zase jsem na to tehdy nebyla sama, byli jsme na firmu dva a já se minimálně ten první rok věnovala hlavně účetnictví a dalším věcem, které šly dělat z domova.“

Foto: Ondřej Hošt

Kateřina kávu miluje, ale musí být kvalitní a dobře připravená

Ale svou současnou firmu jste založila před rokem, když jste čekala druhé dítě. Tedy tentýž model.

„Ono to jinak ani nešlo. Byla jsem těhotná, odcházela jsem z první firmy a měla dvě možnosti. Buď si užít klasickou mateřskou a začít podnikat po ní, nebo začít hned. Ale trh se strašně rychle mění, kdybych se vracela po třech letech, bylo by všechno úplně jiné, konkurence, kontakty a všechno by bylo těžší. Tak jsem si řekla, že to nějak zvládneme, a zatím se nám to daří.“

Říkáte, že zvládáte. Řekněte mi jak? Jak lze skloubit podnikání s péčí a výchovou o dvě malé děti?

„Je to samozřejmě složitější a asi i proto nejde rozvoj firmy tak rychle, jako kdybych děti neměla, ale to mně nevadí. Zatím se práci věnuji tři dny v týdnu, čtyři patří rodině. Starší dcerka chodí do školky a se synem mi pomáhá babička a také mám jednu holčinu, která ho občas pohlídá.“

Říkala jste, že možná i kvůli péči o děti se vaše firma tak rychle nevyvíjí a že vám to nevadí. Netoužíte po úspěchu?

„Úspěch je, když si v životě můžete dovolit věci, které vám dělají radost, které vám život udělají snazší. Ale nemluvím ani tak o penězích, ty věci by se neměly až tak moc vázat na finance, ale na to, že si je můžete užít. Firmu mám třeba i proto, že si s klidem doma můžu s manželem říct ,hele, teď má být pěkně, vyrazíme s dětmi na tři dny pod stan'. To, že si to můžu dovolit časově, to je pro mě úspěch. Mám spoustu kamarádek, které musí každé ráno v sedm do práce, sedí tam do pěti, a i když má dítě horečky, pomalu se nemohou utrhnout. A když by se utrhly, tak zas pomalu nemají z čeho zaplatit nájem.“

Takže větší cenu má pro vás čas a svoboda v rozhodování, jak s ním naložit, než peníze?

„Přesně tak. Samozřejmě bych si přála, aby moje firma byla úspěšná, ale ne na úkor rodiny. Mám nějaký časový strop, rozjíždím ji pomaleji, ale odmítám model, kdy v pondělí dám děti paní na hlídání, v pátek večer si je vyzvednu a mezitím budu jen pracovat. To nechci.“

S každým dítětem přišla nová firma. Tak co třetí dítě a třetí firma?

„To v žádném případě. S výrobou dětí a firem jsme skončili, teď to už budeme všechno jen rozvíjet. Zatím se soustředím na Liberecký kraj, prioritně chci získat dobré jméno tady. Ale sen je získat celorepublikovou síť v zajišťování čerstvé kávy do firem. Aby, když někdo řekne káva Alesio, každému naskočilo, že to je čerstvá, kvalitní a dobrá káva.“

ynezorPumanzeSaNyknalC