Kdy začít s předčítáním dětem?

Časopis Uzlíček

Ano, je zřejmé, že když si má dnešní dětská generace vybrat mezi počítačem a knihou, tak častěji volí počítač. Je ale tento posun škodlivý? Těžko budeme hledat jednoznačný názor. Vždyť kdysi v dobách rozmachu knih se také říkávalo, že čtení je škodlivé a unáší duši do fantazie a jiných světů, což je nesmírně zhoubné. A což teprve zrak, namáhaný četbou při svíčkách a skromném osvětlení! No, řekněme, že tehdejší argument lze pochopit. A vlastně i Betty MacDonaldová ve svém „Vejci a já" zmiňuje názor na četbu a sice, že je to hříšná činnost podporující lenoru.

Svět fantazie ve vlastní hlavě je úžasný. Dnes víme, že pro dítě je jeho rozvíjení nezbytné, ačkoliv pasivně předložená realita na televizní obrazovce a monitoru počítače je někdy lákavější. Jak to ale změnit?

Tady určitě, víc než kde jinde, pro rodiče platí, jděte příkladem. Když dítě uvidí, jak si užíváte chvilky s knížkou, dříve nebo později si toho všimne a třeba si také nějakou knížku otevře. Navíc takový rituál večerního rodinného čtení, co může být lepšího?

Dalším jasným faktem je, že v rodině, kde již od útlého věku dítěte knížka hraje velkou roli, vyrůstá malý čtenář. Naopak tam, kde jsou knížky vnímány jako zbytečnost, si dítě musí svou cestičku za knížkou vybojovat úplně samo, a to se málokdy podaří. Pomocnou ruku totiž musí nabídnout někdo jiný. Třeba charizmatická učitelka češtiny, která umí děti strhnout do světa knih, nebo kamarádka, která je vzorem a v knihovně je jako doma. Jsou to však cesty ke knížce mnohem trnitější, než takové, které doma připraví sami rodiče.

Mluvte o tom, co čtete, o důsledcích, o motivech hrdinů, rozvíjejte teorie typu „co by, kdyby..." S mladšími dětmi si povídejte třeba o ilustracích v knize. To většinou jejich pozornost upoutá samo a tak se snadno dostanete do duchaplného rozhovoru o tom, proč má králík dlouhé uši a proč na stromě sedí sova, když o ní v příběhu není ani slovo.

A nekončete ani v době předpuberty. Nestyďte se podpořit svého potomka tím, že si sami se zájmem přečtete knihu, která se mu líbila. To, že i vy si vyhradíte čas pro prožití stejného knižního příběhu a řeknete mu svůj názor, zvýší vaši prestiž v jeho očích (a to se před pubertou rozhodně hodí) a vy se třeba rádi vrátíte s románkem pro dívky či dobrodružným příběhem do vlastního dětství.