Hlavní obsah

Kolik březnových mlh, tolik květnových mrazů! Jaké bude letošní jaro?

Foto: MikhailAzarov, Shutterstock.com

Počasí si z nás letos dělá legraci, předpovědi meteorologů se mění ze dne na den a stejně je pak realita jiná. Na to, zda ještě bude padat sníh nebo přijdou mrazy, by se skoro daly vypisovat sázky. Co na to příroda a zkušenosti předků?

Článek

Lidové pranostiky vznikaly po staletí a vycházejí z pozorování našich pra pra pra babiček a dědečků, kteří byli většinou závislí na zemědělství a tak i na počasí. Podívejte se, jak by tedy v následujících týdnech mělo být podle jejich zkušeností.

Čekejte 40 dnů mrazů

Pranostika „můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich“ vyšla. Leden byl poměrně teplý a druhá polovina února přinesla pořádně velké mrazy. Nicméně, pokud bude platit i zkušenost že „když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží,“ měly by mrazy brzy polevit. To si však bohužel protiřečí s pranostikou, která říká, že „jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje (tedy 24. 2.), takový bude za 40 dní pořád.“ Podle toho by nás čekal hodně mrazivý březen. Tomu odpovídá i zkušenost říkající, že pokud mrzne o Kunhutě, tedy 3. března, mrzne ještě čtyřicet dní. No, to se máme na co těšit.

Foto: Alik Mulikov, Shutterstock.com

Sníh je romantický. Ale v březnu už většina z nás touží po jaru

Hlídejte březnové mlhy a bouřky

Jak by podle březnového počasí a pranostik mohlo vypadat jaro? Množství březnových mlh napoví, kolik přijde v květnu mrazů – měl by jich přijít stejný počet. Můžete také zkusit ověřit, zda platí, že „mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků (10. března), přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků“. Pokud bude v březnu foukat a v dubnu pršet, měl by být podle pranostiky „když v březnu fouká a v dubnu leje, máj se květinami směje,“ hezký květen. Sledujte také, kdy přijde první březnová bouřka, neboť podle rčení „přijde-li prvá jarní bouřka v postní dny (= 40 dnů před Velikonocemi), budou málo dojit krávy“, jež jde ruku v ruce s pověrou „březen hřmí – květen sněží“, by asi moc hezký květen nebyl. Ovšem další pranostika přímo říká „suchý březen, chladný máj – bude humno jako ráj“. Tak uvidíte.

Kdy tedy přijde to jaro?

No, otázka, na kterou je těžké odpovědět. Poznáte ho, až tu bude, aspoň tedy podle rčení „když šlápneš na devět sedmikrásek najednou, přišlo jaro“ a „dokud nepřiletí jiřička, nepůjdou krávy na pastvu“. Nicméně, moudra našich předků napovídají, že není radno se unáhlit aneb rčení „březen – na kamna vlezem, duben – ještě tam budem“ následuje „Nikdy neodhazuj šat, dokud není konec května“. Počítat však podle lidové moudrosti můžete s tím, že pokud „na svatého Františka (9. března) bude déšť – neurodí se brambory, a pokud bude na svatou Gertrudu (17. března) mrznout, bude mrznout ještě celý měsíc“.

Rozhodne Josef a vítr

Rozhodující může být také 19. březen, neboť „na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda“. Lidová moudrost také říká, že „je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku“, a pokud vane na svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy; a když z polské strany – bude zrní i dost slámy.

A pokud vás zajímá, jak bude v červenci, sledujte pozorně počasí 27. března. Neboť jedna z pranostik také říká, že „jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci“. Tak doufejte, že nebude 10 nad nulou a bláto.

A jak to máte s pranostikami vy?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama