Článek
Suchá a dehydratovaná pokožka jsou dva odlišné problémy a pokud se potýkáte s obtížemi, jako je nadměrné vysušování, svědění, červenání nebo olupování pleti, prvním krokem by mělo být zjistit, s čím přesně máte co do činění. Oba problémy se totiž projevují podobnými příznaky, mají ale zcela jiné příčiny.
Suchá versus dehydratovaná pleť
„Suchá pleť je podmíněna geneticky, vyznačuje se tím, že má ze své podstaty méně vody i mazových žláz a tím pádem produkuje méně kožního mazu. Jde o chronický stav, pleť je permanentně stažená a loupající se. Oproti tomu příčinou dehydratované pokožky je ztráta hydratace, tedy vody, ale nikoli kožního mazu. Dehydratací může trpět jakýkoli typ pleti, normální, smíšená i mastná,“ vysvětluje kosmetička Anna Beneš, majitelka kosmetického a beauty Salonu Angel v Jílovém u Prahy.

Problémy se suchostí pleti jsou v zimě častější, říká kosmetička Anna BenešFoto: Archiv Anny Beneš
Když je suchost dána geneticky
Pokud je tedy vaše pokožka trvale vysušená, bez ohledu na roční období, trpíte pravděpodobně suchým typem pleti, který chronicky postrádá důležité lipidy (tuky), jelikož si přirozeně nevytváří dostatek mazu, důležitého pro správnou funkci ochranné bariéry, která chrání pokožku před podrážděním a ztrátou vlhkosti.
Potíže se suchou pletí mohou zhoršit například hormonální změny v organismu, ke kterým dochází například v těhotenství nebo období menopauzy, přirozené stárnutí nebo také chronická onemocnění, jako je atopický ekzém či ichtyóza.
Za dehydrataci může počasí i pitný režim
Jak již bylo řečeno, dehydratace pokožky je dočasný stav, způsobený nedostatkem vody. Příčinou může být chladné, větrné počasí, klimatizace nebo nedostatečný pitný režim. Dehydratovaná pleť je tedy zpravidla reakcí na vnější faktory. Projevuje se podobně, jako suchý typ pleti, tedy napětím, suchostí, zdrsněním, zarudnutím a tvorbou šupinek i jemných vrásek. Některé oblasti, jako například T-zóna v obličeji (čelo, nos a brada) mohou přesto působit mastně, někdy totiž tělo kompenzuje nedostatek vody právě zvýšenou tvorbou kožního mazu, který ovšem nenahrazuje hydrataci.
„Zejména během podzimu a zimy si spousta klientek stěžuje na suchost pokožky. Často to bývá právě v důsledku nesprávné péče, paradoxně si totiž ženy mnohdy myslí, že pleť je třeba hydratovat jen v létě a v chladnějším období jsou pak potřeba naopak „mastné“ krémy, což není pravda. Ty mnohdy stav ještě zhorší. Pokožka reaguje na teplotní změny a je naprosto nezbytné ji neustále hydratovat,“ zdůrazňuje Anna Beneš.

Kvalitní pitný režim zcela zásadně ovlivňuje kondici pokožkyFoto: Pixel-Shot, Shutterstock.com
Pomohou ceramidy, urea nebo bambucké máslo
Pravidelná péče o pokožku by měla mít minimálně čtyři kroky. Suchou pokožku je v první řadě potřeba každý den ráno i večer důkladně vyčistit. „Poté použijte hydratační toner, který pokožku dočistí a hydratuje. Následovat by mělo sérum a nakonec krém (ráno krém s SPF faktorem). V případě suché pokožky doporučuji přípravky s ceramidy, kyselinou hyaluronovou, panthenolem, koenzymem Q10, ureou, aloe vera, bambuckým máslem a jojobovým olejem,“ popisuje Anna Beneš.
U dehydratované pokožky je pak podle ní důležité zaměřit se na složky, jako je kyselina hyaluronová, niacinamid, glycerol, urea nebo ceramidy, přičemž je třeba zohlednit samotný typ pleti.
Pozor na retinol i AHA kyseliny
Pokud trpíte suchou nebo dehydratovanou pletí, vyhýbejte se kosmetickým přípravkům s kyselinou salicylovou, alkoholem, sulfáty a barvivy, které by pokožku ještě více podráždily a narušily lipidovou vrstvu.
„Obecně, pokud je pokožka v jakémkoli diskomfortu, nepoužívejte žádné agresivnější složky v kosmetice, jako je retinol, spikule (biologické mikrojehličky), kyselina salicylová nebo AHA kyseliny. Tyto složky jsou naprosto skvělé, ale z praxe vím, že je klientky neumí mnohdy správně používat a pak si většinou způsobí problém, namísto očekávaného zázračného efektu,“ říká Anna Beneš.







