Hlavní obsah

Krotitelka konfliktů. Manžel je posedlý prací. Jak mu vysvětlit, že přichází o čas i vztah s dětmi?

Foto: MIRRORstudio, Shutterstock.com

Ilonin (29) manžel tráví skoro veškerý čas v práci, doma téměř vůbec není. Donedávna to Iloně zas tak nevadilo, koneckonců i ona měla zaměstnání na prvním místě. Jenže teď mají dvě předškolní děti a vše je jinak. Ilonu trápí, že jejímu muži utíká to nejhezčí období jeho dětí.

Článek

Narození dětí je obrovská životní změna a nabourá v podstatě veškeré zavedené zvyklosti. Není divu, že řada partnerů se začne potýkat s neshodami. A někdy můžete nabýt i dojmu, že řešení prostě neexistuje, že z tohohle cesta ven nevede. Většinou je to omyl, pomoci mohou například vztahoví mediátoři, kteří mají nadhled a vyznají se v komunikačních technikách. Proto Ilona napsala mediátorce Kateřině Bělkové.

Dobrý den,

potřebovala bych pomoci s tím, jak manželovi říci, že mu dětství našich dětí proklouzává mezi prsty. Jde o to, že je opravdu velice pracovitý člověk, je asi až příliš zodpovědný, teď se navíc bojí, jak se vše zdražuje, aby snad nepřišel o práci, takže pracuje, co to jen jde. Je zaměstnaný, ale chová se, jak kdyby mu ta firma patřila a závisel na něm celý její chod. V práci je skoro pořád.

Než jsme měli děti, také jsem měla práci na prvním místě, ale teď cítím čím dál tím víc, že je smysl života úplně někde jinde. Oba jsme před dětmi pracovali v gastronomii, čtrnáct hodin denně, občas bylo potřeba pracovat i o víkendu, tak jsme se navzájem chápali. Ale teď?

Problém je, že manžel si myslí, že ho prudím jen proto, že nezvládám péči o děti. Nabízí mi, abych si tedy našla nějakou chůvu na pomoc. Ale o to mi primárně nejde, já se bojím toho, že mu toto vzácné období, které trvá jen pár let a už se nikdy nebude opakovat, proteče mezi prsty a on se ani neotočí a děti nás budou potřebovat míň a míň. Nehledě na to, že s nimi kvůli své časté absenci nemá tak pevný vztah, jako to vidím u ostatních rodin. Což je paradoxně věc, kterou mi často vyčítá – vadí mu, že děti ho neberou tak jako mě.

Mé kamarádky se stejně starými dětmi nemají problém si na pár hodin odejít, tatínci to s dětmi zvládnou, ale můj muž se toho úplně děsí. Ještě s nimi nikdy nebyl sám déle než dvě hodiny, a to jsem stejně byla permanentně na mobilu, aby neměl pocit, že je na to sám.

Jak ho mám přesvědčit, že ho děti potřebují a že vztah s nimi je potřeba budovat tím, že spolu tráví čas? Třeba jdu na to špatně, většinou dlouho mlčím, snažím se to přijímat tak, jak to je, ale jednou za čas ve mně bouchnou saze. To se pak většinou pohádáme, ale nic pořádného nevyřešíme. Když jsem to ale zkoušela v klidu, tak to mě zase nebral vážně. Tak já nevím. Věřím, že mi něco rozumného poradíte.

Milá Ilono,

musím hned v úvodu ocenit, že se snažíte hledat způsob, jak situaci zlepšit i u sebe a nesvalujete veškerou vinu jen na manžela. Sama zmiňujete, že nefunguje ani klidný rozhovor, ani hádka, což tak může být. Pokud totiž chcete druhému říct něco opravdu zásadního, je dobré sebe i jeho na tento rozhovor připravit. Nemusíte si pak pozornost „vykřičet“ a zároveň předchozím upozorněním dáte jasně najevo, že nejde o banalitu.

Vám bych pak doporučovala sepsat si seznam všech důvodů, proč by měl podle vás muž s dětmi trávit víc času. Jak to prospěje jemu, jak dětem, celé rodině. Navíc už jen jeho psaním si sama v sobě ujasníte, co je zásadní a co třeba až tak důležité není, a zaměříte se opravdu na to stěžejní. Mohou to být víkendy, významné rodinné události a podobně.

Manžela byste měla dopředu požádat o to, aby vás vyslechl, že mu chcete říci něco zásadního. Pokuste se pro tento rozhovor také zajistit dostatek klidu a to, abyste nebyli rušeni, právě třeba dětmi. Až budete s manželem mluvit, požádejte ho, ať vás nejprve vyslechne až do konce, že pak dáte prostor zase vy jemu.

Popište mu, proč jsou pro vás tyto věci důležité, a klidně zkuste rovnou připojit návrh toho, jak by se dala situace zlepšit, zjistěte, jestli byste pro to mohla něco udělat i Vy sama. Až bude manželův čas, zkuste i Vy jemu aktivně naslouchat, doptávejte se ho, zjistěte například, proč se bojí být s dětmi sám, a zkuste hledat cestu, jak jeho strach zmírnit či odstranit. Upřímný rozhovor dokáže zázraky a věřím, že i Vám se podaří najít způsob, jak trávit společně více času a pomoci posílit manželův vztah s dětmi. Přeji mnoho sil a ať se brzy podaří nalézt rodinnou harmonii a rovnováhu.

Někdo je prací opravdu nezdravě posedlý, jiný je jen pracovitý. A to je velký rozdíl! Workoholik, nebo pracant: Znaky, podle kterých poznáte, že je vztah k práci už chorobný

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek