Kuchyň s obývákem: Ano, nebo ne?

Je to oblíbený způsob, jak „nafouknout" malou kuchyň. Stačí zbourat příčku do obýváku a obě místnosti spojit. Má to své výhody – hlavně to, že rodina může zůstat maximálně pohromadě –, ale existují i nevýhody. Víte, na co si dát pozor?

Velmi často se pro spojení rozhodují ti, kdo bydlí v malých bytech s malými místnostmi, které lze zařídit zpravidla jen ve světlých odstínech, jinak budou vypadat ještě menší. Propojením zde vznikne pokoj o velikosti dvacet až třicet metrů čtverečních. Tady už lze při zařizování uplatnit určité nápady a není třeba se bát ani výraznějších barev, které by malé oddělené místnosti opticky ještě zmenšovaly.

Stejně tak velká místnost dává majitelům šanci dopřát si jídelní stůl „v kuchyni“. Jídelní místo – ať už má podobu baru, kuchyňského ostrůvku, často to je ale klasický jídelní stůl – tvoří předěl mezi kuchyňskou a obývací částí. Před tím se zpravidla do malé kuchyně nevešel a rodina stolovala v obývacím pokoji, což není zrovna praktické.

Změna životního stylu – to je zřejmě nejčastější příčina, proč tyto dvě místnosti spojujeme. Snad nikdo si už netroufne tvrdit, že místo pro ženu je v kuchyni, zatímco muž je ten společenský tvor, který sedí s návštěvou v obýváku a popíjejí zde kávičku a přikusují bábovku, kterou jsme jim sem donesly. Ale hlavně, my dneska nemáme čas být hodinu před příchodem té návštěvy v kuchyni a vše tady v koutku chystat! V propojené místnosti pak není problém pokrm připravovat za pochodu a navíc se návštěvě věnovat. Vyhneme se tak trapným chvilkám, kdy ona sedí v obývacím pokoji, my stojíme v kuchyni nebo sem odbíháme jednou pro cukr, jednou pro lžičku a navzájem na sebe křičíme.

Jsou však tací, kteří toto řešení zavrhují. První z jejich argumentů lze jednoduše shrnout, že hrnce do obýváku nepatří. Při vaření, ať chceme nebo ne, nějaký ten nepořádek naděláme a zbude nám nádobí. U samostatné kuchyně stačí zavřít dveře a úklid nechat na dobu, kdy hosté odejdou. Nebudeme muset před nimi dávat špinavé nádobí do myčky, navíc v horkém létě se tak vyvarujeme trapasu, kdy nádobí od snídaně může už odpoledne nehezky páchnout. K podobné nepříjemnosti může dojít i tehdy, když hosté dorazí těsně po naší večeři, ke které jsme servírovaly česnečku a bramboráky. Česnekový odér jen tak nevyvětrá.

Další argument říká, že propojením se připravujeme o jednu místnost, což je zvlášť u dvou a třípokojových bytů velká škoda. Když máme samostatný obývací pokoj a pořídíme do něj rozkládací pohovku, může u nás bez problému přespávat návštěva, aniž bychom se bály ráno vstát dřív a jít chystat snídani. Ale v propojeném prostoru to neuděláme, nebudeme přece lézt někam, kde se spí.

Řešení? Patříte do skupiny, která potřebuje využít výhody otevřeného prostoru, ale zároveň jí vadí i ty zápory? Mnozí to řeší pořízením velkých – zpravidla posuvných dveří. Jejich otevřením se prostor propojí, uzavřením oddělí. Takže propojíte si kuchyň s obývákem?