Hlavní obsah

Poruchy řeči u dospělých: S čím vším vám pomůže logoped?

Foto: thinkstock

V dospělosti k logopedovi? Ano! A nejen když vás trápí špatná výslovnost nebo koktáte. Možná vás překvapí, že logopedie řeší daleko více zdravotních problémů než jen tyto dvě vady. Zjistili jsme jaké!

Článek

Nečekejte, že se váš problém s řečí zlepší sám a vydejte se za klinickým logopedem. „Určitě doporučuji překonat případný stud, vždyť samotná vada může způsobit psychické problémy,“ nabádá psycholožka Jana Růžičková. A přestože lze obecně říci, že některé vady lze odstranit nebo zmírnit za několik měsíců a jiné za mnohem delší dobu, vždycky záleží na konkrétním případu.

S čím pomůže klinický logoped

Klinická logopedie se zabývá diagnostikou a terapií narušené schopnosti komunikovat. Pomáhá lidem s vadami nebo poruchami řeči, sluchu, hlasu a příjmu potravy. Co byste měli vědět? Klinický logoped není lékař, je to vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický odborník a velmi často spolupracuje s lékaři různých oborů (foniatrie, ORL, neurologie, interna, geriatrie) a také s nelékaři – psychology, fyzioterapeuty, ergoterapeuty.

Nejčastější příčiny vad vzniklých v dospělosti

Kromě vrozených vad existují rovněž poruchy vzniklé v dospívání nebo v dospělosti. A jejich příčin může být mnoho. U těchto těžkých obtíží někdy nelze komunikační dovednosti plně obnovit, cílem terapie je zlepšení stavu a zpomalování progrese obtíží. Terapie mnohdy probíhá několik let.

  • Onemocnění mozku - cévní mozková příhoda, mozkové nádory, záněty mozkové tkáně a mozkových blan
  • Degenerativní choroby - demence, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba
  • Svalová onemocnění - například svalová dystrofie
  • Operace mozku nebo zákrok v oblasti hlavy a krku - nádory hrtanu či štítné žlázy
  • Ztráta sluchu - stav po voperování kochleárního implantátu
Foto: thinkstock

Náprava řečové poruchy jistě každému zvedne sebevědomí

1. Afázie: po mrtvici či po úraze

Mezi nejčastější potíže u dospělých patří afázie a dysartrie. Když dojde k porušení mozkové tkáně, ať už po mrtvici, úrazu nebo operaci, a výsledkem je poškození řeči v nejširším slova smyslu, bavíme se o afázii. „Podle místa a rozsahu poškození mozku se projevuje různě. Od nejlehčích forem, kdy si člověk nemůže vzpomenout na jednotlivá slova, až po absolutní ztrátu schopnosti komunikovat – nemluví, případně jen opakuje slabiky a některá automatizovaná slova, nerozumí, nečte, nepíše a tak dále,“ vysvětluje klinická logopedky Jitka Mercelová z Foniatrické kliniky VFN v Praze. Péče se liší podle konkrétního postižení , mimo jiné mohou pomoci třeba i texty písniček, ukazování a pojmenování předmětů, fotografií…

Foto: thinkstock

Odnaučit se špatný návyk někdy připomíná výuku úplně nové řeči

2. Dysartrie: potíže se srozumitelností

I v tomto případě došlo k poškození tkání mozku, ale podstata této nemoci je milosrdnější – člověk rozumí, čte, píše i počítá, ovšem řečový projev je pro něj namáhavý a pro okolí těžko srozumitelný až nesrozumitelný. „Obraz řečových obtíží se liší podle místa a rozsahu poškození. Zaměřujeme se na podporu správného dýchání, tvoření hlasu a hlasové rezonance, také na obnovení hybnosti mluvidel (mimických svalů, jazyka, rtů) a na výslovnost jednotlivých hlásek, pracujeme i s melodií a rytmem řeči,“ vysvětluje logopedka.

3. Záludná dysfagie: porucha polykání

Afázii a především dysartrii může provázet porucha polykání zvaná dysfagie, která vzniká i z jiných příčin, třeba po operacích hlavy a krku. O co jde? O obtíže v různých fázích polykání – zpracování sousta, vyvolání polknutí, v posunu sousta do jícnu, často v proniknutí potravy do dýchacích cest a následném kašlání. Terapie se pak zaměřuje na obnovení hybnosti i citlivosti mluvidel, posilování příslušných svalů, nácvik správného postupu polykání a volbu vhodné polohy při polykání stravy.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek