Hlavní obsah

Malování snadno a rychle: jak na to?

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Při malování si můžete užít i zábavu

Říká se, že snad je lepší vyhořet než malovat. To samozřejmě není pravda. Malování není taková hrůza, pokud se na něj správně přichystáme! Podle odborníků totiž platí, že samotná příprava místnosti a stěn se podílí na úspěchu zhruba z poloviny.

Článek

První pravidlo pro jednoduché malování říká, že uklízet se nemá až po malířích, ale před nimi. Je totiž třeba odstranit ze stěn všechny pavučiny, které by se jinak na zdi rozmázly a udělaly by tady „kocoury". Péči vyžadují i stěny v kuchyni, zvlášť kolem sporáku, kde bývají mastné usazeniny. Proto bychom tato místa měli omýt mýdlovou vodou.

Škrábání stěn není nutné

Zřejmě největší hrůzu představuje škrábání stěn. To ovšem není nutné dělat vždy, původní barvu bychom měli oškrábat pouze tehdy, když na zdi máme několik vrstev nátěrů, které už nedrží, opadávají a drolí se. Pokud bychom na takový podklad nanesli další vrstvu, nová malba by nám brzo začala také opadávat a všechna práce by vyšla naprázdno.

Rozhodně není třeba stěny škrábat v těch případech, pokud chceme třeba sytě červené zdi přemalovat na bílo. Dnešní nátěrové hmoty totiž mají velmi dobrou kryvost a poradí si s tím. Nesmíme také zapomenout zasádrovat různé díry po skobách, praskliny a rýhy.

Abychom měli po malování co nejméně práce s úklidem, je třeba vše dobře zakrýt. Pokud je to možné a malujeme jen část bytu, vyplatí se maximum věcí vystěhovat do jiných pokojů. Co musí v místnosti zůstat, to sestěhujeme doprostřed a překryjeme plachtou, tu raději ještě přelepíme páskou. Jinak se snadno stane, že při práci se lehká plachta "otevře" nebo sesune a nábytek se zapráší. Velmi často také zapomínáme na drobnosti jako je zakrytí přechodových a zakončovacích lišt podlah, radiátorů, zásuvek a dalších - na první pohled - drobností, které ale umýt trvá velmi dlouho.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Nebojte se i sytějších odstínů

Jaká barva je ta pravá?

Přípravy na malování mohou být i příjemné a do této kategorie určitě patří výběr barvy. Pokud chceme stěny bílé, je dobré si ověřit, jakou bílou vlastně kupujeme. Na trhu se totiž objevují tři typy. Nejlevnější je takzvaný standard, který ale na zdi dostává nádech došeda. Proto se doporučuje spíš do garáží, sklepů či chodeb. Do interiéru bychom měli volit barvy vyšší kategorie, zpravidla nesou označení polar či bonus, nebo ty nejvyšší, které poznáme podle označení profi. Pokud je zvolíme, stěny budou „zářivě bílé", přesně jak od malování očekáváme.

Mnozí však nedají dopustit na barevné stěny. Zde máme dvě možnosti, jak je získat. Buď si je můžeme namíchat sami, když koupíme bílý základ a do něj přidáme barevné pigmenty. Je to jednoduché a rychlé, ale má to svá ale... pokud nám barva dojde, už si zpravidla znova nenamícháme stejný odstín. Hrozí tak, že část zdí budeme mít světlejší nebo tmavší.

Proto se všeobecně doporučuje obrátit se na takzvaná kolorovací centra, kde nám barvu namíchají profesionálně, a to i vícekrát po sobě. První, co nás tady překvapí, jsou vzorníky se stovkami barev. Interiér tak lze lépe sladit třeba tón v tónu. Barvu tady nemíchají lidé, nýbrž stroje. A ty si přesný poměr pamatují. Proto, dojde-li nám barva, stačí s recepturou, kterou si můžeme vyžádat, nebo s číslem barvy ve vzorníku přijít a znova si nechat udělat tu stejnou.

A poslední rada na závěr, jak zvládnout malování rychle a jednoduše zní: nejste-li právě nejzručnější, svěřte ho profesionálům. Přece jen mají více zkušeností, tak jim to půjde lépe a hlavně rychleji. A některé firmy dokonce po malování i samy uklidí!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama