Hlavní obsah

Máma karatistka? Proč ne!

Foto: shutterstock.com

S bojovým uměním se může začít kdykoliv

Když začne pubertální synek chodit na thai box, jde to pochopit. Ale když začne maminka ne-li babička chodit na tai-či nebo karate, působí to na první pohled trochu bláznivě. Ale skutečně jen na první pohled. Nehrozí totiž, že by se maminka nebo babička praly na ulici. Spíše budou zdravější, fyzicky zdatnější a psychicky ve větší pohodě.

Článek

Právě kombinace fyzického a psychického zdokonalování stála už u kolíbky takzvaných bojových umění. Pojem „takzvaných" je v této souvislosti zcela namístě. V evropských zemích včetně naší v současnosti „letí" řada jejich odnoží, jejichž cílem není v první řadě zdolat protivníka, ale udržovat v kondici tělo i ducha, a to ve vzájemné harmonii. S tím souhlasí kromě nadšených „cvičenek" a cvičitelů i psycholog Martin Weber. „Každý koníček je obohacením v každém věku, v tom pokročilejším obzvláště. Navíc souhlasím s tím, že bojové umění je u nás poněkud zavádějící pojem, protože častěji se jedná o rozvíjení pozitivních psychických vlastností," tvrdí psycholog.

Ženy jako ninžové?

Přehršle akčních filmů vyvolávají dojem, že bojová umění jsou sice i pro ženy, ale právě jen pro ty z akčních filmů. Vycvičené na to, aby za nimi zůstávalo co nejvíce krve a kvílejících těl. V reálném, civilizovaném pojetí si našla bojová umění mírnější a laskavější podobu ladnosti, elegance, podpory fyzických funkcí, které mimo jiné zpomalují stárnutí. Psychika také nepřijde zkrátka. „Při správném vedení cvičitele se podporuje soustředění, ovládání, ale také schopnost se uvolnit a dokázat být nad věcí. To vše zároveň utužuje vlastní sebevědomí a umění zvládat i složité situace," popisuje výhody těchto sportů cvičitel tai-či Vladimír Pekárek.

Je pravda, že většina vyučovaných asijských sportů je i u nás zaměřena i na funkci sebeobrany. Ale to přece není na škodu!

Foto: shutterstock.com

Tai-či nebo karate posilují i psychicky

Tai-či - asi bychom ho měly umět my všechny

„Když mi kamarádka nadšeně líčila, že chodí na tai-či, vyděsila jsem se. Pak mi začala předvádět něco jako tanec, který se naučila, a já byla okouzlená. Nebylo na tom nic bojového ani agresivního, prostě nádherné pohyby, které uklidňovaly i mě," popisuje Sára (48) své první setkání s tímto sportem, kterému posléze i ona propadla. „Zjistila jsem, že mi to pomáhá udržet si vládu sama nad sebou, umět s větším nadhledem zvládat různé situace. Když jsem nervózní, dokážu se uvolnit a získat potřebnou rovnováhu, když mě něco trápí, dokážu se soustředit na to, co je pozitivní. Vím, že to zní banálně, ale dřív jsem s tím dost zápolila. A navíc, pár takových relaxačních cviků si můžu udělat i v práci a hned se cítím lépe," vyzdvihuje své zkušenosti Sára.

Karate - věk není překážkou

Markéta úspěšně povila první dítě a tušila, že její matka nebude ani ve svých téměř padesáti letech typickou babičkou, která bude veškerý čas věnovat vnoučkovi. Nicméně byla v šoku, kdy „babička" odmítla večer hlídat kvůli lekci karate. „Dokonce tam chodí s kamarádkou a strašně si to pochvalují. Prý se cítí líp psychicky i fyzicky," líčí Markéta.

Jak i odborníci potvrzují, obdobně jako u tai-či platí, že při správném vedení může karate skutečně přispět k vaší duševní rovnováze a fyzické kondici. A hlavně právě tento aspekt se stává hlavním principem - tedy nikoli vzdušné kotrmelce a agresivní výkopy. Pro starší věkové skupiny se nacvičované pohyby zpomalují, cílem je posilování koordinace, soustředění, duševní rovnováhy, náhled a ovládání vlastních psychických pochodů. Jako vedlejší účinek, což také není zanedbatelné, pomáhá karate harmonicky a proporčně zdokonalovat a udržovat postavu.

Pokud některá z vás již našla tu odvahu a nějaký bojový sport si vyzkoušela, napište nám, zda i pro vás byly tyto zkušenosti přínosem. Nebo naopak, co vás zklamalo. Na vaše příspěvky se těšíme na adrese info@prozeny.cz.

ynezorPumanzeSaNyknalC