Článek
Jednou (bylo to asi před 8 lety) mě podvedl můj manžel se svou sekretářkou. Byla to sice jenom jedna noc, podle jeho slov „jenom“ úlet, ale i tak to pro mě bylo hrozné. Odpustila jsem mu, ale mou podmínkou bylo přeřazení sekretářky na jinou pozici, hlavně aby s ní dál nepracoval.
Ale i tak mě každý den užírala velká žárlivost. Musím se přiznat, že když byl třeba v koupelně a pípla mu nová SMS, tak jsem si ji už automaticky přečetla. Vím, že se to nedělá, ale já si prostě nemohla pomoct! Jeho aférku jsem mu nezapomněla a pořád jsem si představovala, jak je zase s ní a nebo jak se schází s jinou.
Když se podíval na jinou ženu, tak jsem úplně trpěla a odváděla ho „od toho místa“ rychlostí blesku pryč. A kromě čtení esemesek jsem mu dělala ještě v práci nečekané kontroly pod záminkou, že jsem mu donesla jídlo apod. Moc jsem ho milovala, ale takhle by mě asi žárlivost zabila, řekla jsem si a rozhodla se, že za tím musím udělat tečku.
Nejvíc mě trápila nejistota, co dělá každý den v práci. Moje nejlepší kamarádka zrovna přišla o zaměstnání, a tak mě napadl geniální plán, že manžel ji u sebe zaměstná. Jednak bude mít kamarádka práci a jednak (a to bylo pro mě nejdůležitější) mi bude „hlídat“ mého muže. Já vím, bylo to zoufalé řešení, ale pro zoufalou situaci se hodilo. A pomohlo to! Skoro každý den jsme se s kamarádkou scházely na kafe a já z ní „tahala“, jestli si zase nezačíná s nějakou ženou. Po čase se moje žárlivost jako zázrakem vyléčila a já měla konečně klid.
Teď už spolu žijeme spokojeně a nerušeně i s našimi roztomilými dětičkami. :-)
Jste žárlivá? Co vás k tomu vede? Dokázala jste někdy svou žárlivost potlačit? Ztratila jste kvůli tomu svého partnera? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
