Článek
Už se to tak často nestává. Většinou spolu lidé randí delší čas, pak zkoušejí společné bydlení a až potom se vrhají do svatby a pořizují si děti. Pořád je ale dost těch, kteří buď pod náporem zamilovanosti, nebo protože je k tomu donutily okolnosti (například neplánované těhotenství), zakládají rodinu v podstatě jen po pár týdnech známosti.
Jak to vidí odborníci? Může takhle narychlo navázaný vztah dlouhodobě vydržet? A na co je potřeba si dát pozor?
Čas je potřeba
Fakt je, že než si s někým zařídíte společný život a třeba přivedete na svět dítě, měli byste se dobře poznat. „A k tomu je samozřejmě potřeba čas. Je dobré s partnerem zažít co nejvíc situací, ideálně i ty náročnější. Být s ním delší čas v kuse, nejdřív třeba na dovolené, pak společné bydlení. Projít si fází stěhování, zařizování, nastavení chodu domácnosti. Řešit společné projekty, plánovat. To jsou nejlepší zkoušky, které vám ukážou, jak to spolu máte,“ říká terapeutka osobního rozvoje Klára Gelnarová.
Během prvních pár měsíců (většinou šesti, ale může to být i déle) má totiž většina lidí realitu poměrně zkreslenou. Jsou zamilovaní, vše vnímají optimističtěji. „Ve fázi zamilovanosti toho druhého vidíte pozitivně, máte spoustu nových zážitků, cítíte energii a zažíváte pocity štěstí, působí na vás hormony. Jak to bude vypadat za několik měsíců, ale nikdo nemůže přesně vědět,“ varuje terapeutka.
Čas na vzájemné poznávání je důležitý, bez něj je to trochu riskFoto: Evgeny Atamanenko, Shutterstock.com
Základní nutnosti
To ale neznamená, že když po měsíci chození zjistíte, že spolu čekáte dítě, nebo se prostě pod náporem lásky a štěstí trochu neuváženě vezmete, nemůže vám to vyjít. Jen trochu víc riskujete. „Kdyby spolu lidé byli déle, určitě by na povrch vylezly věci, které by je varovaly před budoucími nepříjemnými situacemi,“ tvrdí vztahový kouč Aleš Kalina.
Na druhou stranu ke spokojenému vztahu toho není zapotřebí zas až tak moc, Aleš Kalina mluví o třech základních pilířích kompatibility.
- Umění komunikovat - Pár musí být nastavený na stejnou komunikační vlnu, musí spolu umět mluvit. Mít odvahu o problémech hovořit, hledat kompromisy.
- Společné zájmy - Nuda je nebezpečná. Takže dokud máte věci, které vás spojují, baví vás je dělat společně, máte zčásti vyhráno. Jakmile si ale pojedete každý po svém (on bude chodit na fotbal a na pivo za kamarády, ona na aerobik a s kamarádkami na víno), nebudete spolu trávit čas, odcizíte se.
- Sex - Divoká chemie po čase samozřejmě odezní, ale i tak by vám to mělo v posteli fungovat. Sex je velké pojítko, nejde totiž jen o ukojení fyzických potřeb, je to i sdílená intimita, blízkost.
Není to ztracené
Takže jestli tyhle tři věci fungují, není důvod, proč by vám to nemělo vyjít ani po krátké známosti. Na všem ostatním se totiž dá pracovat a je pravda, že „rychlíci“ mají mnohdy větší snahu a o vztah lépe pečují (často tím chtějí dokázat okolí, které jim příliš nevěří, že se mýlí). „Ale pokud nemají kompatibilitu, mohou pracovat, jak chtějí, a vztah to nevylepší. A pozor, kompatibilita může být třeba jen v jedné věci, třeba v sexu. A protože je hodně intenzivní, bude se těm dvěma zdát, že vztah je super. Ale bez těch dvou dalších to stejně dlouhodobě nejde,“ varuje Aleš Kalina. Z dlouholetého hlediska je navíc nejdůležitější právě komunikační prvek.
Je to jednoduše trochu hop nebo trop, ale není to bez šance. Jestliže vám klape tento nutný základ, všechno ostatní se dá zvládnout. Koneckonců rozchody se nevyhýbají ani těm, kteří se poznávali léta. Když totiž přestane fungovat vzájemná komunikace, je vlastně jedno, jak dlouho jste spolu randili. Je to začátek konce.
Jak dlouho jste se s partnerem znali, než jste se vzali či založili rodinu?
