Návštěva v domě, kde děti mají celé jedno patro

Někdo listuje katalogy a časopisy a hledá inspiraci, jak by měl vypadat jeho dům. Zde měl majitel jasno: dům vlastnil. Chtěl v něm ale s rodinou i bydlet, a tak přišla na řadu rozsáhlá rekonstrukce. „Líbil se nám moderní, a hlavně prakticky řešený prostor a chtěli jsme kvalitní materiály, za které jsme si byli ochotni i připlatit, a nadčasové jemné a neutrální barvy,“ říká majitel. Těchto hlavních zásad se drželi a drží, i když detaily se v domě mění i několik měsíců po nastěhování.

Dům s podlahovou plochou skoro dvě stě metrů čtverečních a dispozicemi 6 + kk má na dnešní dobu netradiční dělení. Ložnici si totiž rodiče přáli v přízemí, zatímco dětské pokoje umístili do patra. Důvod byl i v tak velkém domě jednoduchý: místo. V horním patře jsou sice tři místnosti, ale kromě dvou malých kluků patří i skoro dospělé dceři, která zde čas od času přespává a k tomu potřebuje vlastní pokoj.

Ložnice rodičů se tak přestěhovala do přízemí, vedle hlavního pokoje sloužícího jako kuchyň, jídelna a obývák. Místnost se zařizovala na etapy a jako první zde rodina měla kuchyň. Ta má sice bílá lesklá dvířka, ale korpusy jsou z tmavého dřeva. Díky tomuto kontrastu vypadá linka jinak než tisíce jí podobných.

Na kuchyň navazuje jídelní kout, kde se opět opakuje tmavé dřevo, z něhož je stůl, a bílá barva na židlích. Předěl mezi touto částí a obývákem tvoří krb s oboustrannou krbovou vložkou, takže lze oheň pozorovat jak při večeři, tak při sezení v obývací části.

Ačkoli krb bývá zpravidla dominantním prvkem interiéru, zde oko návštěvníka padne spíš na cihly, přesněji řečeno na obklad stěny z lícových pásků vedle jídelního stolu a v prostoru kolem televize. „Majitel měl původně představu, že by zde měl být obklad z kamene či podobného materiálu, ale ten se v domě ani okolí nikde nevyskytuje,“ popisuje Věra Tomíčková z Toto studia a pokračuje ve vysvětlování, kde se tento prvek vzal: „Protože dům zvenku zdobí lícové cihly a částečně je z nich postavený i plot, zdálo se nám vhodné použít je i v interiéru, a obě části tak propojit.“

Nevelká ložnice, nábytek do ní si manželé nechali udělat na zakázku z masivního dřeva, zaujme především umístěním šatní skříně. Ta zabírá celou čelní stěnu, před ní zůstává zhruba metrový manipulační prostor. Na postel tak zbylo, trochu netradičně, místo uprostřed místnosti. K ložnici patří koupelna se sprchovým koutem. A protože minimalismus tady nemá co dělat, zdobí ho obklady s barevnými hvězdičkami.

Větší místnosti zůstaly dětem. Příkladem je více než dvacetimetrový dětský pokoj. Nábytek sem byl také vyrobený na míru podle návrhu designerů. Dvě lůžka nad sebou – na to horní se maminka při stlaní postele nemusí šplhat po žebříku, vedou sem pohodlné schody – se snadno promění v dětskou hernu. Aby kluci nemohli skákat z horní postele a neublížili si, je doplněná sítí až ke stropu, která jim v tom brání. Na ukládání oblečení slouží velká šatní skříň a na hračky regál s boxy. Vše je laděno do žlutomodra, tedy barev, které jsou veselé, ale nikoli agresivní. I když oba hoši zatím bydleli spolu, s nástupem jednoho z nich do školy je bylo třeba oddělit.

A podle barev je jasné, kdo je pánem v horní koupelně. Opakují se zde stejné odstíny jako v klučičím pokoji a samozřejmě nechybí vana na námořní bitvy!

Zcela v jiném stylu je pokoj pro dospělou dívku, kterému dodává romantický nádech především kovová postel.

Jak už bylo řečeno, majitelé si chtěli dopřát kvalitní věci podle svého přání. Proto je také jen nábytek přišel skoro na čtyři sta tisíc korun.

Hledáte svůj dům snů? Inspirujte se zde: Návštěva v domě, který poroste s rodinou! nebo Architekt postavil dům pro syna. Pojďte na návštěvu!.

Jak se vám líbil dnešní dům? Napište to ostatním v diskusi pod článkem.