Nejzajímavější pouště světa: Najdete je i v Česku

Projet se pouštními dunami na čtyřkolce nebo mezi hrby velblouda jste si možná vyzkoušeli během letní dovolené v Egyptě, Maroku či v Dubaji. Existují ale i úchvatné pouště, které běžně v katalozích nenajdete. Včetně českých.

Mluví se o ní jako o vůbec nejstarší poušti zeměkoule, a i když láká turisty z celého světa, vydat se sem na dovolenou je opravdu luxusní záležitost. Největší zdejší raritou je Deadvlei (Mrtvé údolí). Kdysi bylo oázou a i dnes se zde ve vzácných dnech, kdy prší, dokáže zadržet voda. Na pozůstatky života ale poukazují suchem a žárem zčernalé pahýly stromů. Úchvatné místo láká k návštěvě kvůli bouřkám atraktivním pro fotografy zejména v červenci a srpnu, a také na přelomu srpna a září, kdy zde začíná jaro a jinak mrtvá krajina nečekaně rozkvete.

V Namibii není lákadlem jen Sossusvlei, ale i pověstné město duchů. V Kolmanskop to ještě zhruba před sedmdesáti lety vypadalo jako na divokém americkém západě, s tím rozdílem, že zde se dolovaly diamanty. Po stovkách obyvatel dodnes zbyly jen honosné domy, z nichž je vytlačil nemilosrdný písek. Toto místo je úchvatnou ukázkou toho, jak si poušť umí vzít své území rychle zpět.

U pouštního písku jste zvyklí spíše na zlatou a hnědou barvu, mexická poušť v jižní části rozlehlé pánve Tullarosa Basin vypadá jako jiskřivě zasněžená pláň. Může za to jiné složení, zdejší písek není z křemene, ale ze sádrovce. Bílou krajinu občas naruší trs trávy, osamocený strom, nebo dokonce kaktus. Pod nohama se vám může mihnout ještěrka, skunk, kojot, ale i tarantule, chřestýš nebo škorpion.

Ještě zajímavější hříčkou přírody je John Day Fossil Beds National Monument v americkém Oregonu. Před mnoha miliony lety tu byly močály plné bahna, poznamenala ji ale i sopečná činnost. Poušť tak tvoří různorodé geologické vrstvy, od písku a sopečného popela přes pískovec a mořské sedimenty až po jílové břidlice. Výsledkem je neuvěřitelně duhové zbarvení.

Písečné duny se vlivem větru hýbají a neustále mění svůj tvar. Fotograf Luc Hosten zachytil na pláži v Sardinia Bay v Jižní Africe útvary, které připomínají pánská přirození. Vznikly nejspíše kombinací deštivého počasí, díky kterému písek provlhl, a následného větru, který postupně odnášel vysychající písek od krajů, ale vlhké jádro stále zůstávalo a erodovalo do výsledné atypické podoby.

Pouště a písečné duny najdete dokonce i v Česku. Nejsou samozřejmě tak rozlehlé, ale přesto nabízí leccos zajímavého. Například Písečný přesyp u Píst ve středním Polabí je domovem vzácných živočichů, například mravkolvů, hmyzu žijícího jinak převážně na jihu Afriky. Do dun si vyhrabávají rafinované jamky, do kterých pak loví jiný hmyz, kterým se živí.

České duny a pouště najdete ale i jinde. Největší jsou Přesypy u Rokytna nedaleko Hradce Králové, na Třeboňsku najdete Písečný přesyp u Vlkova, v Pístech u Nymburka najdete jednu z našich nejzachovalejších dun. Na Moravě se můžete vydat na Váté písky u Bzence.

Plánujete taková místa navštívit? A jestli vás nenalákáme na přírodu, možná vás zaujmou nejkrásnější hrady a zámky Evropy?