Hlavní obsah

Odběr mozkomíšního moku: Proč se nemusíte bát ochrnutí?

Foto: Casa nayafana, Shutterstock.com

Foto: Casa nayafana, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Lumbální punkce neboli odběr mozkomíšního moku patří mezi jedno z nejvíce obávaných vyšetření. Pacienti se totiž bojí, že při něm ochrnou. Je to ale zbytečné. V místě, kde se odběr na páteři dělá, je riziko poranění míchy v podstatě nulové.

Článek

Mozkomíšní mok obklopuje a chrání mozek a stejnou funkci plní také v kanálu, kterým vede páteří mícha. Jeho složení dokáže odhalit nemoci centrálního nervového systému.

Co se vyšetřuje

Ze složení mozkomíšního moku, který se zkoumá po odběru v laboratoři, lze odhalit mnoho nemocí. Pravděpodobně víte, že se dělá při podezření na boreliózu či zánět mozkových blan nebo mozkové tkáně, které bývají způsobené meningokoky či pneumokoky. Poznat lze však i krvácení do mozku při poranění hlavy a mozku, roztroušenou sklerózu a někdy i nádorové onemocnění.

Princip vyšetření

Při různých onemocněních se mění složení mozkomíšního moku, který je jinak za plného zdraví čirý, sterilní a neobsahuje žádné bakterie. Do mozku dopravuje živiny a odvádí odpadní látky.

Vyšetření se provádí od konce 19. století, dokud lékaři neměli jiné zobrazovací metody, jako je zejména CT vyšetření, dělala se lumbální punkce velice často. I dnes je někdy nezbytná, což platí zejména při zánětu mozkových blan.

Punkce se ale neprovádí jen kvůli zjištění onemocnění, ale také z léčebných důvodů. Jejím prostřednictvím lze aplikovat do mozkomíšního moku léky, případně odběrem tekutiny (moku) snížit tlak v mozkových obalech.

Jak probíhá vyšetření

Vyšetření se dělá i ambulantně. Trvá zhruba 10 minut. Po něm je však třeba počítat s mnohahodinovým pobytem na lůžku. Lékař vás požádá, abyste si lehli na bok a pokrčili kolena, případně budete sedět v předklonu nebo obkročmo na židli. Jde o to, aby pacient co nejvíce vyhrbil záda. Lékař potře místo vpichu dezinfekcí a někdy aplikuje lokální znecitlivění. Odběr se provádí mezi třetím a čtvrtým, případně čtvrtým a pátým bederním obratlem.

Foto: Casa nayafana, Shutterstock.com

Vyšetření vypadá dramaticky, ale riziko poranění míchy je velmi nízkéFoto: Casa nayafana, Shutterstock.com

Mozkomíšní mok pak odkapává do zkumavky. Odběr je možné provést také takzvanou atraumatickou jehlou, kterou si musíte sami koupit za zhruba 300 korun. Výhodou je menší riziko nepříjemných stavů po odběru a také to, že nebudete muset tak dlouho ležet v klidu. V případě klasické jehly by to bylo 24 hodin, u atraumatické jehly jen 2–4 hodiny.

Výsledky vyšetření se můžete částečně dozvědět hned, pravděpodobně ale budete muset počkat na laboratorní vyšetření, které trvá několik hodin i dnů.

Co dělat před vyšetřením

Na vyšetření není třeba se nějak speciálně připravovat. Jen počítejte s tím, že po odběru budete muset být v klidu, ležet a nebudete moci jít na toaletu.

Jak vás vyšetření omezí

Obávaného poškození míchy se nemusíte bát. Odběr se provádí v bederní krajině, v místě, kam už mícha nedosahuje. Nehrozí tedy její poranění či poškození.

Na druhou stanu je však možné, že po vyšetření budete mít určité potíže. Jednou z nich je bolest v místě vpichu, případně může dojít k podráždění nervového kořene, které se projevuje vystřelováním bolesti do dolní končetiny.

Odběr a s ním přechodné snížení množství moku může způsobit také neurologické potíže, jako je motání a bolest hlavy nebo pocity na zvracení. Potíže se zhoršují ve vzpřímené poloze, úleva nastává vleže. Jedná se o takzvaný postpunkční syndrom, týká se přibližně 2 % vyšetřovaných. Do několika dní odezní.

Reklama

Související témata:
Mozkomíšní mok (CSF)

Načítám