Hlavní obsah

Oprah a ty druhé: Kdo jsou nejmocnější ženy světa?

Foto: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Reklama

Její život vám dnes může připadat jako pohádka, v dětství si však prošla peklem. Než se dostala na vrchol a odnesla si nálepku nejmocnější ženy světa, musela zdolat spousty překážek. Oprah Winfrey slaví 67. narozeniny. Které další dámy dokážou ovlivnit davy?

Článek

Televizní pořad Oprah show měl neuvěřitelných 25 sérií a diváci jej mohli na obrazovkách sledovat od září 1986 do května 2011. Jeho moderátorka je považována za nejbohatší Afroameričanku 20. století a časopis Forbes ji pravidelně zařazuje mezi nejmocnější ženy světa. S kým Oprah Winfrey „soupeřila“ v celosvětovém vlivu v loňském roce?

Oprah Winfrey (67)

Ještě než se postavila před kameru a získala přízeň publika, vypadalo to, že si pro ni život nepřipravil nic pěkného. Narodila se chudé svobodné matce, která pracovala jako služka. Prvních šest let vyrůstala u babičky a musela snášet přehnané fyzické tresty. Nejhorší ale mělo teprve přijít: od devíti let byla sexuálně zneužívaná bratrancem, strýcem a rodinným přítelem.

Ve čtrnácti otěhotněla, syn pak po předčasném porodu zemřel. Později se dívka dostala na vychování k svému otci, který byl její spása, protože trval na vzdělání. Po střední škole nastoupila na univerzitu, začala pracovat v rádiu a později v televizi. V 22 letech se stala se nejmladší moderátorkou zpráv a zároveň první černoškou v této funkci.

Historie její vlastní talk show se píše od roku 1986. Žádné téma pro ni nepředstavovalo tabu a diváci to vítali s obrovským nadšením. Pořad se nakonec vysílal ve 132 zemích světa a vznikl i jev zvaný Oprah efekt: co doporučila, kupovali lidé ve velkém. Mnoho neznámých firem a produktů se díky její zmínce proměnilo takřka přes noc v multimilionový byznys.

Dnes má vlastní televizní stanici OWN (Oprah Winfrey Network), je filantropka, bojuje za práva utlačovaných a patří k nejbohatším ženám planety.

Foto: Profimedia.cz

Oprah Winfrey si svého času mnozí přáli za prezidentku USAFoto: Profimedia.cz

Angela Merkel (66)

Ačkoliv není zdaleka tak zbožňovaná jako dnešní oslavenkyně, zaujímá první místo v žebříčku nejmocnějších žen planety. A rozhodně to není poprvé, co obsadila nejvyšší post. Od roku 2005, kdy se stala první kancléřkou Německa, se mezi nejvlivnější osobnosti řadí prakticky neustále. Považuje se za faktického lídra Evropy, svou zemi vyvedla z finanční krize, ale v souvislosti s přijetím migrantů ji ne každý může přijít na chuť. Ačkoliv vykonává své čtvrté funkční období, v listopadu 2018 odstoupila z čela Křesťanskodemokratické unie a oznámila, že letos už kandidovat znovu nebude.

Foto: Profimedia.cz

Ne každý souhlasí s její politikou, první místo v žebříčku nejmocnějších žen planety Angele Merkel ale upřít nelze Foto: Profimedia.cz

Kamala Harris (56)

Další prvenství na politické scéně náleží kalifornské senátorce. Letos se stala první ženou v americké historii zvolenou do funkce viceprezidentky. Její otec pochází z Jamajky, matka z Indie a ona se narodila v kalifornském Oaklandu. Bojuje proti rasismu a podporuje pozitivní diskriminaci, podle níž se při univerzitních přijímačkách zvýhodňují studenti vybraných rasových menšin.

Foto: Shutterstock.com

Právnička Kamala Harris se stala první viceprezidentkou USA, a tak je jasné, že obzvlášť letos bude pod drobnohledemFoto: Shutterstock.com

Melinda Gates (56)

Svého manžela Billa Gatese (65) potkala v Microsoftu, kam po škole nastoupila na pozici projektové manažerky. Slavnému miliardáři řekla ano v roce 1994 a od té chvíle jsou spolu. Je filantropka, věnuje se charitativním činnostem a v roce 2000 s manželem spoluzaložila největší soukromou nadaci na světě se svěřenským fondem v hodnotě 40 miliard dolarů. Jedním z hlavních úspěchů nadace je program zaměřený na vakcinaci dětí z chudých oblastí.

Foto: Profimedia.cz

Počítačová a ekonomická odbornice Melinda Gates má na kontě mnoho zásluh a její nadace je považována za největší na světě Foto: Profimedia.cz

Zuzana Čaputová (47)

Mezi stovku nejmocnějších žen se loni zařadila i slovenská prezidentka, která skončila na 83. místě. I tak jde ale o obrovský úspěch. Úřadu se ujala 15. června 2019 jako dosud nejmladší Slovák a zároveň první žena. O měsíc dříve si v Bruselu vysloužila ocenění Evropská osobnost roku. Do povědomí veřejnosti vstoupila coby právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města. Uzavření skládky odpadu v Pezinku se jí podařilo dosáhnout a v roce 2016 získala Goldmanovu cenu za přínos lidské společnosti.

Foto: Profimedia.cz

Zuzana Čaputová zůstane už navždy zapsaná do historie jako první prezidentka Slovenska Foto: Profimedia.cz

Reklama

Načítám