Článek
Děti nelze kategorizovat. Není možné říci, že Pepíček je hodný, ale Toníček je pěkné zlobidlo. Na děti jednoduše neexistují škatulky. „Nemám moc ráda, když se chování malých dětí hodnotí jako pozitivní nebo negativní. Dítě je vždy odrazem toho, co se kolem něj děje,“ říká psycholožka Danuše Jandourková.
Takže ať je vaše dítě jakékoli, ať je to pytel blech, který si neustále prosazuje svou, nebo pecka, která zůstane tam, kde ji posadíte, není to špatně!
Jsou to geny, nebo výchova?
Jenže když denně urovnáváte spory na pískovišti, omlouváte se maminkám, jejichž dítě to vaše praštilo lopatkou, když s ním denně bojujete o naprosté nesmysly, občas na to můžete zapomenout. Proč si můj Fanoušek nenechá vysvětlit, že se mu do pusy deset žvýkaček nevejde? Proč pořád někam běhá a chvíli neposedí? Proč, proč a zase proč?!
„Je velmi těžké posuzovat, co je vrozené a za co může výchova, když dítě vychovává ten, kdo mu předal geny. Ale je fakt, že některé děti jsou náturou více uzavřené a vystačí si samy, jiné jsou živější a potřebují, aby se kolem nich pořád něco dělo. Ale také je pravda, že hodně z toho, jak reagujeme na okolí, jak se prosazujeme, co nám připadá důležité, okoukáváme od rodičů,“ vysvětluje Danuše Jandourková.
Je těžké rozlišit, co je vrozené a za co může výchovaFoto: Thinkstock
Takže energie a elán je jedna věc (pravděpodobně z větší části vrozená), ale způsob, jak se dítě prosazuje a jak se chová ke svému okolí, bývá obrazem toho, jak se v životě chovají jeho rodiče.
Záleží na povaze matky
Něco se tedy dá svést na geny a přírodu, ale vliv rodičů nelze popřít. Velmi totiž záleží na tom, jaké představy o svém dítěti máte, co od něj čekáte a jak chcete, aby se chovalo. „Pokud má třeba temperamentnější maminka živé dítě, většinou si s ním poradí. Moc to neřeší, očekává poslušnost, a když se jí chování dítěte nelíbí, vyřeší to raz dva,“ popisuje Danuše Jandourková. A když se takové dítě ocitne bez své temperamentní maminky, je více než logické, že své dětské problémy (třeba právě na tom pískovišti), bude řešit s razancí, kterou od ní odkoukalo.
Ale horší je, když je to naopak. Pokud je maminka například ve vztahu k tatínkovi tak trochu bezradná a nikdy mu neřekne ne, bude stejně bezradná nejspíš i vůči svému temperamentnímu potomkovi. Jednoduše bude mít problémy usměrnit jeho chování, zarazit jeho řádění, prosadit si svou. V tomto případě dítě nad matkou „vyhrává“ na celé čáře.
Jak na tvrdé palice?
Jednoznačný návod na to, jak dítě se silným temperamentem a osobností zvládnout, samozřejmě neexistuje. Ovšem platí jedno obecné pravidlo: Každé dítě potřebuje hranice, a ty mu musí jeho rodiče jasně vytyčit! Jsou prostě věci, které jsou nepřípustné.
Tip redakce:Ale pozor, na děti se musí něžně. Čím jim můžete ublížit, se dočtete v článku Tohle dětem neříkejte! Bolí je to!.
Následující problémy patří k těm nejčastějším, zkuste je vyřešit:
- Bije ostatní děti – v případě konfliktu by rodiče měli zjistit, co se doopravdy stalo, a dítěti důsledně vysvětlit, že takhle se chovat nesmí. Řekněte, že kdo bije ostatní, nesmí na hřiště chodit. A pokud neposlechne, odejděte domů.
- Chce rozhodovat o tom, co si vezme na sebe, co bude jíst a podobně – učte ho kompromisům! Dejte mu najevo, že vás jeho názor zajímá. Proč by si třeba nemohlo vybrat jedno ze dvou vámi nabídnutých triček? Ale zároveň musí pochopit, že pokud je venku zima a vy chcete, aby si vzalo čepici, je to pro jeho dobro a mělo by poslechnout.
- Chce vše, na co si ukáže – takhle to v životě nefunguje! Vše stojí peníze a ty je potřeba někde vydělat. Pokud se dítě vzteká a řve, nevšímejte si ho. Brzy pochopí, že tyhle scény ho ke kýžené věci nedovedou. Naopak mu pomozte najít řešení. Pokud touží po novém autíčku, může si na něj šetřit do kasičky.
S dětmi to je dost často pěkná dřina, ale vždy to stojí za to! A že je s nimi vážně legrace, se dočtete v článku Dětské hlášky: Saka páce, do pdele.
Jaké je vaše dítě? Také bojujete s jeho „tvrdou palicí“, nebo je to andílek?
