Příběh kluka z plakátu: Místo první třídy nastoupil na chemoterapii

Měl se učit číst a psát, měl si hrát s novými kamarády ze školy, ale nic z toho dnes téměř osmiletému Adámkovi nevyšlo. V říjnu 2013 mu totiž lékaři diagnostikovali lymfoblastickou leukémii. V tu chvíli začal náročný boj s nemocí, který rodina zvládá jen díky pomoci Dobrých andělů. A i přesto, že chlapeček ještě není zcela vyléčený, stal se tváří nové kampaně nadačního fondu Dobrý anděl. A tohle je příběh kluka, kterého možná znáte z plakátů.

Místo chození do školy Adámek absolvoval řadu nejrůznějších vyšetření, a především sérii chemoterapií. Domovem se pro něj na prvních devět měsíců intenzivní léčby stala nemocnice.

„I přesto, že máme nový malý domeček, vše jsme vypulírovali, a pak jsem denně uklízela dezinfekčními prostředky. Nakoupili jsme dezinfekční mýdla a spreje, prostředky na vytírání. Převlékání hned za dveřmi bylo samozřejmé, abychom domů něco nedonesli. Všechny živé kytky šly z domu. I naše milovaná fenečka už s námi uvnitř domu být nemohla. Odstěhovala se do garáže, kde jsme koupili dvířka, aby kdykoli mohla ven,“ popisuje Adamova maminka.

Rodina bohužel ale nebojovala jen s těžkou nemocí a strachem o syna, ale i s finanční tísní. Před onemocněním Adámkova maminka i tatínek pracovali, vychovávali nejen syna, ale i tehdy patnáctiletou dceru Nikolu, platili hypotéku. Jenže někdo musel být s Adamem v nemocnici, pečovat o něj, a tak rodina přišla o plat maminky.

A nemoc s sebou samnozřejmě přinesla nečekané výdaje – náklady na dojíždění do nemocnice v pražském Motole (rodina je z obce Pátek u Poděbrad), doplatky za léky, nákupy nezbytných vitaminů, dezinfekčních přípravků, roušek a podobně.

„Nejvíc nás asi stála nízkobakteriální strava, která spočívá především v převařeném, vakuovaném, sterilizovaném stavu, čerstvě uvařeném jídle. Také jsme hodně kupovali zeleninu a ovoce, nejčastěji granátová jablka, abychom podpořili lepší průběh vyléčení. Nemocným dětem se také měří stále teplota, proto jsme koupili teploměr pistoli, abychom Adámka pořád v noci nebudili,“ vyjmenovává Adamova maminka.

Trpěla i Adamova starší sestra Nikola, která musela pomáhat rodičům s chodem domácnosti, musela se smířit s tím, že veškerá pozornost je věnována jejímu bráškovi. „Když byla nemocná, musela se na čas odstěhovat k babičce, aby ho neohrozila. Bylo to pro ni moc těžké období,“ vypráví Adamova maminka.

Bez pomoci nadačního fondu Dobrý anděl, který jim každý měsíc posílá finanční obnos, by se jistě neobešli. Rodina se tak nemusí trápit penězi a může se soustředit na malého klučinu, kterého toho ještě hodně čeká. „Moc si vážíme všech lidiček se zlatým srdcem, kteří dobrovolně a s čistým úmyslem přispívají nám a ostatním rodinám v těchto těžkých chvílích. Až se náš Adámek uzdraví a situace se obrátí, i my se staneme Dobrým andělem,“ říká Adámkova maminka.

Adam má sice část léčby již za sebou, ale stále dochází do nemocnice na pravidelné kontroly a bere chemoterapii v tabletkách. V září nastoupil do druhé třídy, kvůli oslabené imunitě ale hodně často chybí. Léčba by měla být ukončena dva roky od diagnózy, tedy v říjnu letošního roku. I potom je ale potřeba, aby byl chlapec stále pod dohledem a kontrolou lékařů.

Staňte se i vy Dobrým andělem a pomáhejte!