Hlavní obsah

Problém, o kterém se nemluví: zácpa!

Foto: thinkstock

Potíže s vyprazdňováním často plynou ze stresu

18. 4. 2013

Dojít si „na velkou“ je jedním z velkých životních potěšení. Co dělat, když je vám odepřeno? Povíme vám, jak na zácpu vyzrát sami a kdy je dobré vyhledat lékaře.

Článek

„Když jedu kamkoli mimo domov, vím, že první tři dny na velkou prostě nepůjdu,“ svěřuje se Ivana z Prahy. „Na dovolené je to tutovka, zvlášť pokud tam mají turecké záchody. Ale problém mám i na chalupě, kde mám podobný režim jako doma a běžné jídlo.“

Pokud se čtvrtý den všechno vrátí do normálu, může být Ivana v klidu. Co když ale zácpa trvá déle?

Zažívání a stres nejsou kamarádi

Akutní krátkodobou zácpu může způsobit nejen změna prostředí, ale i stres. Vypjatá období s sebou často nesou i nepořádné stravování s převahou pečiva a sladkostí a nedostatek pohybu. Také prášky, které jste začali užívat, se můžou na „zlenivění“ střeva podílet. „Spousta běžných přípravků vyvolává zácpu, třeba některé léky snižující tlak, léky proti bolesti nebo antidepresiva,“ potvrzuje praktická lékařka Jana Vojtíšková.

U zácpy, trvající víc než tři dny, můžete zkusit projímadlo. Bere se většinou na noc a druhý den ráno by se na toaletě měl dostavit výsledek. Slouží ovšem ke krátkodobému užívání: když to přeženete, nehrozí vám jen poškození střevní sliznice, ale také vypěstování návyku. Vaše tělo si na projímadlo tak zvykne, že se už bez něj nevyprázdníte.

Foto: thinkstock

Pozor na projímadla, nesmějí se užívat dlouhodobě!

S chronickou zácpou jděte k lékaři

Jestliže nejdete na velkou každý den, nevadí. Stačí vykonat potřebu jen třikrát týdně, a je to pořád normální. Pokud ale chodíte ještě méně, nepravidelně, stolice bývá tvrdá, bolestivá a nemáte pocit úplného vyprázdnění, je to důvod poradit se s lékařem. Jako varovný červený praporek by na vás mělo zapůsobit, pokud pozorujete krev ve stolici nebo bezdůvodný úbytek na váze.

Chronická zácpa totiž může být příznakem některých nemocí, třeba rakoviny tlustého střeva, zánětu střev nebo trhlinky na konečníku, ale také roztroušené sklerózy nebo poruchy funkce štítné žlázy. I když budou laboratorní vyšetření negativní, nečekejte zázrak: léčba zácpy vyžaduje čas a trpělivost.

Sklenice vody po ránu

Chcete-li dlouhodobě podpořit činnost střev, zaměřte se hlavně na svůj pitný režim (začněte sklenicí vody každé ráno) a také jídelníček. Doktorka Iva Málková ze společnosti STOB doporučuje konzultovat změny s nutričním terapeutem: „Příkladem může být členění do 4 denních dávek, z nichž každá bude obsahovat také zeleninu či ovoce. Denně zkonzumujte alespoň jeden zakysaný mléčný výrobek. Pečivo si kupujte jen s obsahem zrn či sypané semínky.“

A co pohyb? Ten pomáhá, ale s mírou. „Vystupňovaná fyzická aktivita snižuje aktivitu střev a zácpu neovlivní,“ upozorňuje Jana Vojtíšková. Spíš než tvrdý trénink v posilovně vám udělá dobře každodenní rychlá procházka, hodina tance nebo projížďka na kole.

A jak to, s dovolením, vypadá u vás? Funguje všechno, jak má?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama