Článek
In flagranti?
Usvědčující důkazy v podobě nahrávek, fotografií či prostého selského rozumu a vašich zdravých očí, které viděly něco, co neměly, jsou jako rozbuška. Předložíte je a čekáte (jestli na to máte ještě žaludek), jak se zachová. Pravděpodobně od sebe začne obracet pozornost. „Miláčku, o tomhle já se rozhodně bavit nebudu. Vždyť je to tak ubohé a absurdní!“ (Ve finále ještě budete za hysterickou stíhačku.) Nedejte se!
Následovat totiž bude, jakoby s přehnaným důrazem v hlase, přiznání. „Ježíš, tak teda jo. Poprvé jsem ho měl zasunutýho tam, kam slunce nesvítí, protože mi to prostě dovolila. A to vykouření! Nádhera! To jsi chtěla slyšet? Už se ti jako ulevilo?“ Znejistíte. Zní to tak hrubě a syrově, až to (ne)může být pravda? Proč se najednou tak chová? Myslel to vážně? Opravdový muž by se prý nikdy neměl doopravdy přiznat, protože když to udělá, s největší pravděpodobností má mnohem víc tajemství. Rada? Kopnout ho do míst, o nichž hovořil ve spojitosti s análním sexem, upéct dort a zamávat mu na cestu. (A pak si ulevit….)
Jak odhalit falešníka
Lhář se někdy sám prozradí gestikulací. Jaké pohyby tedy vypovídají o tom, že jeho pravda není čistá jako horské jezero?
- Nejistě se dotýká sám sebe. Prohrábne si vlasy, podrbe nos… Nikdy však rukama nezabrousí blízko k srdci. Tak choulostivou a čestnou partii by přece klamem nepošpinil!
- Zadrhává se v odpovědích, takže narychlo vymýšlí, čím lež zamaskovat. Pokud nemá čisté svědomí, většinou se dívá na pravou stranu.
- Opakuje slova po vás a ke všemu si přidává tisíce omáček. Příklad: „Byl jsi s Petrou, Martine?“ „Ne, já s Petrou nebyl. Proč si to jako myslíš? Ti to někdo říkal? (Mluvte co nejméně, ať nemá šanci chytat vás za slova a zabíhat do únikových východů. Ticho je pro něj daleko horší…)
- Všímejte si, zda vám do cesty nepostavil nějaký předmět– třeba sklenici s vodou. (Hříšníci to takhle rádi dělávají, aby si vytvořili jakýsi odstup. Překážka totiž naznačuje nejistotu nebo rozpaky.)
Sem se mi dívej!
Rádi také spoléhají na rčení, že když někdo lže, nepropichuje druhého pohledem. A proto se tím na truc budou řídit! Nejlepší je však porovnávat chování sledovaného objektu v nestandardní situaci s běžným životem a vybavit si podobné grimasy, které použil, když ho naštval šéf, nebo jste ho naopak potěšila milými slovy. Tenkrát se to nahrát nedalo, tak ať to nezkouší ani dnes!
Jak říkají Smith a Doe: Když je muž z něčeho obviňován a rozhodně to popírá, je pravděpodobné, stejně jako tomu bylo s O. J. Simpsonem, že je absolutně na 100 % vinen.
Při jaké nejabsurdnější lži jste partnera přistihla právě vy? Myslíte si, že muž je plemeno nevyzpytatelné, rozené pro lhaní? A kolik „správňáků“ ze svého okolí znáte? (Typ Mirka Dušína, Chucka Norise jakožto rangera Walkera či charakterního Supermana?) Napište nám to na info@prozeny.cz!