6 věcí, které chlapy bolí víc než partnerčina nevěra. Neděláte některou z nich?

V žádném případě nechceme zlehčovat nevěru, ať už se jí dopustí muž či žena, pro podvedeného je to velmi bolestivé. A obzvlášť muži mají s jejím odpuštěním problém. Přesto existují věci, jimiž ženy mužská ega a city zraňují ještě víc než svou nevěrou.

Když spolu dva lidé žijí a důvěřují si, je jasné, že si vzájemně sdělují nejrůznější intimnosti, soukromé věci, vlastně taková větší či menší osobní tajemství. Může jít o vážné věci, jako jsou třeba traumatické zážitky z dětství, ale i zdánlivé banality typu „na základce mi říkali Smraďochu“. Ať tak, či onak, byly to informace určené jen vám.

Takže jakmile je někomu (třeba i nejlepší kamarádce pod sluncem) prozradíte, je to zrada. Minimálně v partnerových očích. On se vám svěřil, důvěřoval vám, a vy jste ho zklamala. A nejde jen o to, bude se cítit zranitelnější, odhalenější, ztratí sebejistotu a pevnou půdu pod nohama. Bude kvůli vám zase tím malým „Smraďochem“, kterému se v dětství posmívali.

Není snad nic, co by pánové snášeli hůř, než když je veřejně kritizujete, upozorňujete na jejich nedostatky a chyby. Tím svého muže ponížíte, přestane se cítit jako chlap.

Přitom na kritice není ve vztahu nic špatného, naopak je v určité formě potřebná. Kdo jiný by vám měl říct, že třeba něco neděláte dobře, než ten, kdo vás miluje? Ale dělá se to v soukromí.

>>> 3 zakázaná slova, když partnera kritizujete. Miláčku, tohle mi vadí!

Jste pár. V dobrém i zlém. Takže byste měli být spolu a také jeden pro druhého. Když má váš partner nějaké starosti, problémy, něco ho trápí, vás by to mělo zajímat. Měly byste se ptát, jak se cítí, jak byste mu mohly pomoci a podobně.

Pokud vám to je jedno, nezajímá vás to, nemáte potřebu s ním o jeho pocitech mluvit, bude se cítit osamělý, opuštěný a vlastně i zrazený. Ztratil parťáka, nejbližšího člověka, na kterého by se měl mít možnost vždy spolehnout.

Tenhle bod úzce souvisí s tím předešlým. Zájem o pocity toho druhého by totiž měl být oboustranný. A tak je logické, že se partner (pokud vás miluje) zajímá o to, jak vám je, zda vás něco trápí a podobně. Prostě s vámi chce sdílet radosti, ale i starosti.

Ale jestliže se uzavíráte do sebe, odmítáte ho do svého světa vpustit, nemluvíte s ním, nesvěřujete se, nebude se cítit moc příjemně. Bude mít pocity méněcennosti, nejistoty, strachu. Začne přemýšlet, co je špatně, proč ho odháníte.

To, že si spolu holky občas nad sklenkou vína poklábosí o tom, jak ten jejich doma dělá (či nedělá) to či ono, je tak trochu normální. Takové holčičí klevetění, vypovídání se spřízněné duši. A chlapi to taky tak berou.

Ale pokud se ve vašem okruhu objeví muž, který se vám líbí, fyzicky vás přitahuje, a vy se zrovna jemu začnete svěřovat s tím, co je ve vašem vztahu špatně, je to zlé. Tohle je pro mnohé muže o dost horší než fyzická nevěra. Protože vyspat se s někým, když se třeba opijete, to se může stát. Sice ho to bude bolet, bude žárlit, ale vědomí, že jinému muži (potenciálnímu milenci) sdělujete intimnosti a podrobnosti z vašeho soužití, to je hodně bolestivé.

Když se muž dozví, že jste s ním vlastně jen proto, že zrovna nikoho jiného (lepšího) nemáte, bude se cítit podvedený a oklamaný. Protože je to ukázka naprosto nefér chování a neúcty k druhému člověku. A co je víc než to, že si jeden druhého vážíte?

Pokud vás vztah nebaví, nevyhovuje vám, partnera už nemilujete, je slušné se s ním rozejít. Ne s ním zůstávat, brát ho jako jakousi nouzovku, pootevřená zadní vrátka, dokud se nenamane něco lepšího.

Největší sabotér vztahů? Hlad! Když za hádku nemůže partner, ale prázdný žaludek