Článek
Jak české domácnosti vystačí s financemi? Nabízíme reálný pohled do účtů skutečných rodin – samozřejmě tak, aby byla zachována anonymita, ovšem údaje o hospodaření zůstávají nezměněny. Budeme rádi, když nám napíšete i vy, jak se vejdete do rozpočtu, kolik dáte za jídlo nebo bydlení a jestli i něco ušetříte. Můžete psát na e-mailovou adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz.
Projekt Mluvte o penězích! na Proženy.cz
Seriál pro ženy o financích. Na stránkách Proženy.cz se v projektu Mluvte o penězích! dlouhodobě zabýváme hospodařením českých rodin a v podcastu i článcích konzultujeme se zkušenými odborníky různá finanční témata, která se týkají běžných domácích rozpočtů (úspory v domácnosti, spoření na důchod, tvorba peněžní rezervy, drobné investice, dělení majetku při rozvodu…).
Nevážeme se a naším cílem jsou zážitky
Ema (26) vystudovala vysokou školu a měla představu, že nastoupí jako učitelka na základní školu v okresním městě, kde se narodila. Před pěti lety, ještě jako studentka, vyrazila na cestu po Evropě. Za stravu a bydlení pracovala na jedné farmě a tam potkala Michala. Grafika, jehož hlavní životní náplní je sport a cestování: pár měsíců intenzivně pracuje a pak se vydá do zajímavých míst, která prozkoumá buď pěšky, nebo na kole, vyleze na skálu nebo si třeba i skočí base jumping (seskoky padákem z vyvýšených míst, tedy ze skal, vysokých budov a podobně).
„Nejdřív mi jeho životní styl přišel bláznivý a vlastně i nezodpovědný, ale postupem času mne získal. Asi 14 dní jsme cestovali spolu a pak jsem se musela vrátit. Myslela jsem, že už ho neuvidím, ale asi za tři měsíce zavolal, že je v Praze, a od té chvíle jsme spolu,“ vypráví Ema.
Láska změnila plány
Díky vztahu s Michalem změnila plány, místo učitelky si po škole našla práci v Praze jako asistentka majitele firmy na výrobu dveří a oken. Ze začátku to Emu moc nebavilo, ale teď si zvykla a hlavně: její šéf je také blázen do sportu, a tak toleruje, že si bere delší dovolené nebo neplacené volno, aby s Michalem vyrazili do světa.
Ema a Michal se shodli na tom, že si budou plnit své sny: „Nemáme v plánu děti, nepotřebujeme vlastní byt, co vyděláme, to utratíme za cestování. Zážitky a cestování, to je hlavní, o co nám jde.“
Pár bydlí v pronajatém 1+1 v hezké pražské čtvrti, bydlení je stojí kolem 17 tisíc, poplatky a energie k tomu ještě asi tři tisíce. Ema vydělává zhruba 30 tisíc, Michal dá do společného rozpočtu padesát, ale protože pracuje na IČO, nelze na to spoléhat jako na pevnou částku. Někdy dostane dobrou zakázku a může to být třeba dvojnásobek. Když jsou ale na cestách, tak jde práce stranou a Michal pracuje z dálky a jen tak, aby bylo „na složenky“. Ne vždy to ale jde, takže pak nepracuje vůbec a další měsíc to dožene.
„Zhruba tři měsíce intenzivně vyděláváme a pak razíme na cesty – někdy to jsou jen rakouské hory a prodloužený víkend na kole a ve skalách, ale třeba loni jsme pak byli pět týdnů v Indonésii.“ Cestují na vlastní pěst – jen s batohem a za minimální náklady. „Koupíme výhodně letenky nebo jízdenky a pak si většinou dovedeme pobyt zařídit tak, že stojí méně než v Praze. Jsme napojeni na Čechy, kteří se usadili po světě a nabízejí levné ubytování; když to jde, spíme pod širákem, jezdíme stopem.“
Neutrácíme zbytečně, ale ani nešetříme
Když nejsou na cestách, tak si občas zajdou s kamarády na pivo nebo víno, na to padne kolem čtyř tisíc a za permanentky do posilovny a ostatní sportovní vyžití tak pět tisíc. Za oblečení utrácejí jen nárazově a hodně si pořídí v zahraničí, když něco aktuálně potřebují. Do domácnosti nakoupí drogerii a další nutnosti tak za 500 Kč, doprava je stojí do 500 měsíčně, Ema chodí pěšky a Michal pracuje z domova a jen občas vyrazí za klienty.
Auto nemají, a když ho potřebují, využívají carsharing (sdílení aut), takže to může jednorázově vyjít na pár tisíc. Za telefony, internet a předplatné na Netflix a další aplikace dají asi dva tisíce. „Máme speciální účet, kam měsíčně přeposíláme peníze na cestování, někdy i třicet tisíc. Někdy jsme až překvapení, za jak málo peněz se dá cestovat. Pokud vím, aktuálně máme k dispozici asi 80 tisíc, hodně padlo na cestu po Indonésii.“ Pokud cestují na delší dobu, nabídnou svůj byt k pronájmu v okruhu známých – někdy uspějí, jindy se to nepovede, ale většinou v bytě někdo je, což uhradí část nákladů.
Mladý pár si platí úrazovou pojistku, ale jen s minimálními částkami v případě delší nemoci nebo hospitalizace. Na každou cestu si sjednávají cestovní pojištění pro případ úrazu nebo zdravotních trablů, a když plánují náročnější a rizikovější aktivity, připojistí se. „Už se nám to vyplatilo, když se Michal vyboural na skútru na Bali a musel si nechat ošetřit koleno a zlomený malíček.“
Ema si uvědomuje, že jejich život není pro každého a ne každý ho chápe, ale jim vyhovuje. „I rodiče měli výhrady a spoustu dobrých rad, ale nakonec pochopili, že s námi nehnou, a bojí se jen o to, aby se nám na cestách nic nestalo. Jsme mladí a chceme si užít, dokud to jde. Na zadní kolečka začneme myslet, až to bude nutné.“
FINANČNÍ DOTAZNÍK ASISTENTKY EMY
Jméno a věk: Ema, 28 let
Rodinný stav: Svobodná, bezdětná
Povolání: Administrativní pracovnice
Celkové rodinné příjmy měsíčně: 80 000 Kč
Náklady na bydlení: 21 000 Kč
Náklady za jídlo: 8 000 Kč + 4 000 Kč za posezení s kamarády
Náklady na oblečení: Velmi nárazové, víc než 1 000 Kč měsíčně pro oba to nebude, nejvíc asi stál nový batoh.
Náklady na drogerii a jiné větší položky: Drogerie a věci do domácnosti do 500 Kč; internet, telefony a placené služby do 2 000 Kč; doprava do 500 Kč; pokud jedeme k rodičům nebo si půjčíme auto, pak jsou náklady do 2 000Kč.
Co jsme museli oželet nebo je na nás drahé: Pokud něco chceme nebo potřebujeme, tak si to pořídíme.
Úspory na horší časy: Spoříme na cestování, horší časy neřešíme.
Kolik můžeme investovat do dovolené: Cestování je náš velký koníček, investujeme, kolik je potřeba, ale nejde o luxus, spíš o dopravu do míst, která nás zajímají, a tam už žijeme hodně levně.
Moje finanční zlozvyky: Když jde o sport, koníček či zábavu, tak nic z toho nepovažuju za zlozvyk.
Moje finanční cíle nebo přání: Mít peníze na cestování, a když to bude potřeba, pomoci třeba rodičům.
Moje finanční obavy: Poradíme si, obavy nemám.
Jak hodnotím celkovou finanční situaci rodiny: Jaké si to uděláme, takové to máme.
Chybí rezerva pro případ krize
„Příběh Emy a Michala není o nezodpovědnosti, ale o jiných prioritách, než je v Česku obvyklé. Vydělávají slušné peníze, nemají dluhy a vědomě si volí zážitky místo majetku. To samo o sobě není problém. Slabým místem jejich modelu není utrácení za cestování. Je jím absence rezervy pro situace, kdyby se něco pokazilo a příjem na delší dobu vypadl. Není nutné začít žít podle tabulek, stačí zajistit některá opatření, aby se svobodný život v krizové chvíli nezadrhl,“ říká Tomáš Krásný, šéf marketingu fintechu Skip Pay, a radí, nad čím se zamyslet:
- Rezerva oddělená od cestování: Ema a Michal mají vyčleněný účet na cesty, kam posílají 30 000 Kč měsíčně. To je skvělý návyk – oddělovat „zážitkovné“ od běžných životních nákladů, které se musí zaplatit vždy. Bylo by ale dobré zavést ještě jeden oddělený účet – finanční polštář. Běžně se doporučuje 3–6 měsíců výdajů domácnosti. Ne proto, aby „šetřili víc“, ale aby při výpadku příjmu nebo úrazu nemuseli rušit plány nebo sahat po nevýhodných řešeních. Cestovní fond je o radosti, krizová rezerva o klidu.
- Celoroční cestovatelské pojištění vyjde často výrazně lépe než jednorázové připojišťování: protože cestují často, může větší smysl dávat celoroční cestovní pojištění než sjednávání nové smlouvy či připojištění. Řada pojišťoven nabízí roční balíčky, které vyjdou cenově výhodněji a zároveň umožňují rozšíření o rizikové sporty dle potřeby. Pro pár, který kombinuje aktivní životní styl a časté přesuny, je přehledná a dlouhodobá pojistná ochrana praktičtější než řešit vše znovu před každým dobrodružstvím. Takové pojištění je také často možné připojit k již existující pojistce a získat výhodnější podmínky.
- Dlouhodobý výpadek příjmu: krátkodobé komplikace už cestovatelé zvládli a ve světě se neztratí. Skutečným rizikem by pro ně ale byl několikaměsíční výpadek příjmu. V tu chvíli už není řeč o tom, jestli místo Sumatry zvolí Šumavu, ale jestli pokryjí životní náklady. Poraněné koleno a malíček možná zabolí, ale zlomené zápěstí se hojí šest až osm týdnů a plné funkčnosti dosahuje ještě později. Po celou tu dobu značně limituje schopnost pracovat na počítači – a zvlášť u Michala coby OSVČ by to byl problém. Oba by se měli poradit s nezávislým specialistou a nechat si zrevidovat pojištění, aby jim neubíralo z peněz na cestování, ale v případě nouze poskytlo základní ochranu, která pokryje fixní výdaje. Jejich životní styl stojí na tom, že mohou vydělávat; a tuto schopnost má smysl chránit.
- Důchod jako „cestování v budoucnu“: Ema říká, že zadní kolečka zatím neřeší, ale vyplatí se myslet už teď i na důchod, aby mohli cestovat i pak. Výhodou je dlouhý investiční horizont – díky tomu mohou začít s malými částkami a využívat tzv. složeného úročení v dlouhodobých produktech. Pravidelná, automatická investice několik stovek až tisíc korun měsíčně třeba do akcií formou ETF může běžet na pozadí bez toho, aby omezovala jejich současný život. Díky ní si snad budou moci dovolit radost z cestování i po šedesátce.
- Chytré placení v nejen v zahraničí jako ochrana peněz i lepší řízení rozpočtu: při nákupu letenek či vstupenek online, objednávání na e-shopech nebo třeba v půjčovnách vybavení je dobré využívat bezpečné platební metody s odloženým zúčtováním a silnou ochranou spotřebitele. Třeba proto, když se z účtu nečekaně strhne vysoká záloha, která na delší dovolené může chybět. Je také dobré být připraveni na nenadálé větší výdaje: typicky jde o elektroniku, která se ráda rozbíjí, zrovna když se to nehodí. I to se dá řešit chytrými platebními metodami a nemuset sahat do rezerv – náklad lze třeba zdarma rozložit na třetiny, jen je důležité si hlídat, aby takové služby nebyly zpoplatněné.
Ema a Michal žijí „jinak“, ale ne špatně. Aby si mohli svou svobodu udržet, stačí doplnit jejich systém o pár ochranných prvků. Ne proto, aby škudlili, ale aby si mohli dál užívat bez zbytečného rizika.
S kým jsme si povídali o penězích?
Mluvíme se skutečnými ženami o jejich skutečných příjmech, výdajích a finančních problémech.
- Prodejkyně letenek Jana: Trápí ji nedostatek úspor. Jak na finanční polštář?
- Asistentka Ivana: Chce jít dřív do důchodu. Má na to prostředky?
- Kantýnská Stanislava: Je sama s malou dcerou. Jak vyjít, když muž neplatí?
- Žena v domácnosti Jindra: Jak na vyrovnaný rozpočet s jedním platem?
