Největší chyby, které vám sníží důchod. Jaké „maličkosti“ si musíte ohlídat, radí expertka

Mnoho lidí se začne o důchod zajímat až ve chvíli, kdy se začne blížit věková hranice pro jeho přiznání. Podle Evy Nešverové, matematičky a expertky na důchodové výpočty, je to ale velká chyba: „Zásadní jsou dvě věci: doba pojištění a výše příjmů. A obojí ovlivňujete celý život, ne až na jeho konci.“

Do doby pojištění se počítá zaměstnání, samostatná výdělečná činnost (pokud z ní odvádíte sociální pojištění) i náhradní doby – například péče o dítě do čtyř let nebo evidence na úřadu práce. Kdysi do tohoto výčtu patřilo i studium, ale to dnes už v drtivé většině případů neplatí.

Proč někdy více znamená méně? Zatímco generace, které studovaly před rokem 1995, měly studium automaticky započítané do důchodu, u mladších ročníků to neplatí. Studium po 18. roce se počítá jen tehdy, pokud bylo dokončeno do konce roku 2009 – a i tak jen z 80 %. A právě tady vzniká první kámen úrazu.

„Pokud při studiu zároveň pracujete třeba na částečný úvazek za velmi nízký plat, tyto nízké příjmy se pak počítají do vašeho celoživotního průměru. Tím pádem vám důchod snižují,“ upozorňuje Eva Nešverová. Naštěstí existuje možnost při žádosti o důchod zvolit, která z těchto dob se vám má započítat: výdělečná činnost, nebo náhradní doba.

Proč se vyplatí zůstat o měsíc déle v práci? Podle Evy Nešverové je klíčové také správné načasování odchodu do důchodu. „Do výpočtu se započítávají jen celé roky. Takže pokud máte 44 let a 350 dnů pojištění, počítá se jen 44 let a těch 350 dnů vám zkrátka propadne.“ Může se proto vyplatit zůstat ještě pár týdnů zaměstnaný – ať už kvůli zvýšení výměry důchodu, nebo kvůli získání celého roku do výpočtu.

K odchodu do důchodu přitom člověk nemusí zanechat práce. Výhodnější může být i takzvané přesluhování – nejen kvůli výši důchodu, ale i proto, že po dosažení důchodového věku vás zaměstnavatel nemůže z tohoto důvodu propustit.

Jednou ročně si může každý požádat o informativní osobní list důchodového pojištění – ideálně přes e-portál České správy sociálního zabezpečení. Tam najdete záznamy o dobách pojištění i příjmech. K dispozici je i aplikace, která přibližně ukáže výši vašeho důchodu.

Jenže právě to „přibližně“ je problém. „Neumožňuje například modelovat různé scénáře – předčasný důchod nebo odchod v různých letech. A přitom právě tohle je pro správné rozhodnutí zásadní.“

>>> Kdy půjdete do důchodu? Spočítejte si to

Ženy mají v Česku v průměru o 17 % nižší důchod než muži. Na vině ale není doba strávená péčí o dítě. „Tato doba se započítává jako doba pojištění a neovlivňuje průměrné příjmy, protože je vyloučena z výpočtu. Problém je spíš návrat do zaměstnání – ženy po mateřské často začínají znovu od začátku, zatímco muži mezitím kariérně rostou,“ říká expertka.

Nerovnosti mezi muži a ženami se pak táhnou celý život – od platů až po důchod. Zatímco ženy vysokoškolačky vydělávají v průměru o 25 % méně než muži, v důchodu se tento rozdíl ještě zvýrazní.

Eva Nešverová je původní profesí matematička. O důchody se začala zajímat kolem padesátky, když se dala do hledání informací o svém nároku na penzi. Brzy zjistila, že výpočty nejsou jen o číslech, ale i o detailních znalostech zákonů a výjimek.

Když přišla o zaměstnání a skončila v evidenci úřadu práce, rozhodla se věnovat důchodové problematice naplno. Pomáhá lidem zorientovat se v jejich situaci a díky vlastní zkušenosti rozumí i těm, kteří se dostali do složité životní situace. Věří, že i drobná změna v načasování nebo informovanosti může přinést rozdíl v řádech stovek tisíc korun.