Článek
Děkujeme, že jste ochotni svěřit nám své hospodaření a popsat, jak jako rodina vycházíte s příjmy. Chcete se také přidat? Popis své finanční situace a vyplněný dotazník posílejte na adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz. Vše zůstává zcela anonymní.
Projekt Mluvte o penězích! na Proženy.cz
Seriál pro ženy o financích. Na stránkách Proženy.cz se v projektu Mluvte o penězích! dlouhodobě zabýváme hospodařením českých rodin a v podcastu i článcích konzultujeme se zkušenými odborníky různá finanční témata, která se týkají běžných domácích rozpočtů (úspory v domácnosti, spoření na důchod, tvorba peněžní rezervy, drobné investice, dělení majetku při rozvodu…).
Chtěli jsme vejminek, máme na krku celý dům
Alena (68) a Leoš (72) si užívají zaslouženého důchodu. Žijí v menší obci na Olomoucku, v rozlehlém, kdysi selském stavení pro Aleniných předcích. Ti v minulosti již nevyužívanou hospodářskou část proměnili na další obytnou budovu, aby tu mohly pohodlně a v soukromí bydlet dvě generace. Hlavní domek obývá Alena s Leošem, menší „vejminek“ byl domovem Aleniných rodičů. A ona doufala, že se tam po jejich smrti s manželem nastěhují a svůj dům předají mladým – dceři nebo synovi s rodinami. Ti by pomohli objekt zvelebit, což by bylo rozhodně potřeba. Děti ale o společném soužití nechtějí ani slyšet.
Raději v nájmu než na venkově
Dcera žije v nedalekém městě, po rozvodu sama s dospívajícím synem. Z jednoho platu sotva vyjde, podle Aleny raději spoléhá na sociální dávky, než aby šla bydlet společně s rodiči. Alespoň za nimi jezdí každý víkend pomáhat s úklidem i prací na rozlehlé zahradě a kolem slepic a králíků.
Syn se přestěhoval do Brna, s manželkou a dvěma dětmi předškolního věku bydlí na sídlišti. On je učitel, ona na mateřské, sotva vyjdou, takže si syn přivydělává doučováním. Tísní se v malém bytě, za který platí nehorázný nájem. „Tady by to měli lepší. Děti by si mohly hrát venku na čerstvém vzduchu, místo do školky bych je ráda pohlídala. O učitele je nouze, syn by jistě našel práci hned v sousedním městě. Snacha pracovala v marketingu, asi by uplatnění neměla, ale na kraji obce jsou hned dvě fabriky, které pořád hledají lidi do různých profesí,“ má jasno Alena a stále doufá, že mladí dostanou rozum.
Koníčky jsou pro lidi z města
Alena s Leošem žijí skromně. Nic moc nepotřebují. Vaří si doma. Hodně toho vypěstují na zahrádce, mají vlastní vejce. Se sousedy v zimě udělají zabijačku, mají kuřata, králíky, masa mají v mrazáku na celý rok – a to zdravého, protože zvířata krmí převážně z vlastní úrody a zbytky z kuchyně, takže mají jistotu kvality.
V jejich obci je jen malá prodejna s celkem vysokými cenami, raději tedy dvakrát týdně zajedou do nedalekého města do supermarketu pro akční zboží. Občas zajedou také do hobby marketu nebo po doktorech, jinak tráví čas doma: „Koníčky jsou pro lidi ve městě, to nepotřebujeme, místo jógy nebo fitka máme práci na zahrádce. Kulturu zas do jisté míry nahradí posezení s přáteli, se sousedy, návštěva příbuzných – to nic nestojí.“
Alena kouří, za cigarety utratí asi 13 stovek měsíčně. Její muž Leoš zajde pravidelně každý čtvrtek na pivo a karty do zdejší klubovny, kterou pro místní v obci místo zrušené hospody provozují hasiči. Nápoje prodávají jen za náklady, večer tedy vyjde asi na 200 korun. Na dovolené manželé nejezdí, za parádu neutrácejí, telefon nebo auto jim slouží roky. Jsou skromní.
Děti si mohou vzít hypotéku na rekonstrukci
Investici by ale potřeboval dům – poslední větší rekonstrukcí prošel v 80. letech. Chtělo by to novou střechu, zlobí elektřina, nedávno odešel bojler a jedny vafky, další nejspíš čeká podobný osud. Odpadávají dlaždice v koupelně, dlažba na dvoře je rozpraskaná, je třeba vymalovat. A oni lepí jen to nejnutnější. Sami na větší zásah nemají ani peníze, ani síly a chuť, když s nimi děti ve společném žít nechtějí.
„Děti by přitom určitě dostaly nějakou tu dotaci, přinejhorším hypotéku,“ říká Alena, která se bojí vzrůstajících nákladů, hlavně za topení, i zpřísňující se legislativy. Obec jim třeba dovezla popelnice na tříděný odpad, to naštěstí nemusejí platit, ale zvedli jim poplatky za klasickou popelnici. Alena s mužem proto změnili frekvenci vyvážení z týdně na jednou měsíčně, takže musejí hodně přemýšlet, co do ní dát. A když přijedou na víkend mladí s dětmi, zůstane po nich popelnice plná plen…
Aby jednou děti nemusely platit velké náklady spojené s dědictvím, přepsali před lety nemovitost rovným dílem na oba potomky. Čekali tedy, že se o údržbu domu nyní postarají oni. Slyší ale jen výmluvy. Dcera samoživitelka na to nemá, syn živí rodinu a sotva prý sami vyjdou. Kdo jiný by se ale měl postarat než děti, navíc když jim jednou vše spadne do klína? Proto se na nás Alena obrátila, aby jí finanční expert poradil, jak nejlépe postupovat.
FINANČNÍ DOTAZNÍK DŮCHODKYNĚ ALENY
Rodinný stav a počet dětí: Alena (68) a Leoš (72), dvě dospělé děti
Povolání: Jsme v důchodu, Leoš pracoval na dráze, já v zahradnictví.
Celkové rodinné příjmy měsíčně: 43 000 Kč
Náklady na bydlení: 5 000 Kč
Náklady na jídlo: 7 000 Kč
Náklady na oblečení: Maximálně pár stovek, většinou nic
Náklady na drogerii a další větší položky: 1 000 korun nafta; 1 000 korun internet, TV a telefony; 500 korun léky; 300 korun zvířata; 1 300 Kč cigarety; asi 1 000 korun pravidelné posezení manžela s kamarády
Úspory na horší časy: Asi 50 000 Kč
Kolik můžu investovat do dovolené: Na dovolenou nejezdíme.
Moje finanční zlozvyky: Já cigarety, manžel hospoda
Moje finanční cíle nebo přání: Oprava domu bez hypotéky
Moje finanční obavy: Náklady na léky
Jak hodnotím celkovou finanční situaci: Nemůžeme si vyskakovat.
O dům nikdo nestojí? Na venkově častý problém!
„Alena a Leoš stojí před situací, kterou řeší nejeden starší pár žijící na venkově: velký dům, do kterého už nemají sílu investovat, a děti, jež o společné soužití nestojí. Je naprosto pochopitelné, že se jim už na stará kolena nechce investovat energii do rozsáhlých rekonstrukcí. Přesto existuje několik možností, jak situaci řešit, aniž by se museli hned vzdát svého domova,“ říká Lukáš Vršecký, CEO mobilní aplikace Patron GO, a má pro manžele několik rad:
- První krok by měl vést k odbornému posouzení stavu nemovitosti. Může jít o konzultaci s projektantem nebo architektem, který navrhne minimální rozsah úprav, aby byl dům dále obyvatelný a zároveň alespoň trochu zhodnocený.
- V rámci skromného hospodaření zůstává páru poměrně výrazný přebytek – přibližně 26 000 korun měsíčně. V jejich situaci by bylo nejrozumnější část peněz cíleně využít na opravu domu, kterou chtějí zvládnout bez hypotéky.
- Radím založit oddělený „fond oprav“, tedy spořicí účet s vyšším úrokem, kam by odkládali alespoň 15 000 korun každý měsíc. Za jediný rok by si tak například díky 4% úrokové sazbě vytvořili rezervu ve výši 187 300 korun, což už by mohlo pokrýt základní opravy, jako je výměna bojleru, vafek, části elektroinstalace, nebo přípravu na větší zásahy, například střechu.
- Další rozumnou strategií je rozdělit opravy do několika etap podle naléhavosti – nejdřív to, co souvisí s bezpečností nebo funkčností domu, později estetické či komfortní úpravy. Zbytek měsíčního přebytku, přibližně 11 000 korun, mohou využívat průběžně právě na tyto menší rekonstrukce, nákup materiálu nebo platby za práci řemeslníků.
- Současně by stálo za to, požádat o příspěvek z programu Nová zelená úsporám Light, který cílí přímo na seniory a domácnosti s nízkými příjmy. Podmínky jsou vstřícné, není potřeba spoluúčast a pomoc s administrací poskytují neziskové organizace nebo místní akční skupiny. Výše příspěvku může dosáhnout až 240 000 korun. Pokud děti v budoucnu změní postoj a rozhodnou se do domu investovat, není vyloučené ani využití dalších dotačních titulů nebo společného řešení například skrze hypotéku na jejich polovinu nemovitosti.
- Pokud už síly nestačí ani na symbolickou údržbu, může dávat smysl zvážit částečný pronájem. „Vejminek“ by mohl být upravený jako startovací bydlení například pro mladý pár ze sousedství, který si zatím šetří na vlastní bydlení. Přineslo by to pár tisíc měsíčně, za které by se dala platit výpomoc v domě nebo zahradě. V takovém případě by ale Alena s manželem měli dát pozor na bezpečnost, oba objekty oddělit plotem a nájemníky pečlivě vybírat.
- Alena s Leošem jinak hospodaří s rozvahou a žijí velmi úsporně. Vzhledem k cenám energií by se jim mohlo vyplatit využít chytré aplikace, které dokážou srovnat nabídky dodavatelů elektřiny a plynu, a lze tak najít výhodnější tarif i pro nízkoodběrové domácnosti. Podobné srovnání lze udělat i pro mobilní tarif nebo internet – pomoci s tím mohou i děti, kterým by se, jak říká sama Alena, nějaká měsíční úspora také hodila.
- Z jejich přístupu je cítit zodpovědnost a snaha věci řešit. Co potřebují, je možná méně čekat na iniciativu dětí a víc vzít situaci do vlastních rukou, aby si i podzim života užili v prostředí, ve kterém se cítí pohodlně a mají ho rádi.
S kým jsme si povídali o penězích?
Mluvíme se skutečnými ženami o jejich skutečných příjmech, výdajích a finančních problémech.
- Prodejkyně letenek Jana: Trápí ji nedostatek úspor. Jak na finanční polštář?
- Asistentka Ivana: Chce jít dřív do důchodu. Má na to prostředky?
- Kantýnská Stanislava: Je sama s malou dcerou. Jak vyjít, když muž neplatí?
- Žena v domácnosti Jindra: Jak na vyrovnaný rozpočet s jedním platem?
