Řepa - jedna z nejléčivějších potravin

Červenou řepu znali lidé už ve starověku, nekonzumovali ovšem její bulvy, ale jenom její mladé listy. Na těch si můžeme pochutnat i dnes, přidávají se do salátů, do polévek, mohou se upravit stejně jako špenát. A snadno si lze z listů rostliny červené řepy udělat koření - listy usušíme a pak je můžeme dávat nejen do polévek, ale i do omáček na dochucení, třeba místo soli. Obsahují zejména hodně vitaminu C, beta-karoten, vápník a železo.

Červená řepa, jinak také krvavý elixír mládí, jak se jí říká, je bezesporu jedním z nejsladších druhů zeleniny, obsahuje totiž sedm až osm procent přírodního cukru. Proto je na místě varování diabetikům - ti by měli být s konzumací červené řepy velmi obezřetní. A ještě jedna výjimka: Pro ty, kteří trpí močovými kameny, také moc vhodná není, to proto, že obsahuje kyselinu šťavelovou, která močové cesty dráždí.

Pro ostatní je vynikajícím a nenahraditelným zdrojem minerálů a vitaminů. Konzumace řepy pomáhá na snížení krevního tlaku, upravuje srdeční puls a posiluje nervový systém. Křemík v ní obsažený je na pevné kosti, vlasy a nehty, má také velké množství vápníku, hořčíku, železa a také zinku.

Vzhledem k tomu, že je řepa bohatou zásobárnou vitaminů C, B1, B2, B6 a E, dodává tělu vzácné živiny, těhotným a kojícím ženám přináší užitek množství kyseliny listové, která má nezastupitelnou roli ve zdravém vývoji plodu.

Rudou barvu dávají řepě antokyany a betanin, lidem zase prokazují tu službu, že působí proti kornatění cév a posilují činnost jater a žlučníku.

Červená řepa podporuje imunitu a onkologové ji doporučují jako prevenci proti rakovině. Také během chemoterapií je výraznou vzpruhou pro oslabené tělo. Bulva červené řepy je díky svým rostlinným pigmentům a bílkovině zvané betanin jedinečným přírodním cytostatikem, pomáhá tak likvidovat rakovinné bujení a některé druhy leukémií. Složky v červené řepě pak pomáhají při renovaci poškozených buněk.

Nejde jenom o řepu nakládanou, může se také vařit, a to ve vodě i v páře, dokonce péct v alobalu anebo ji můžeme zpracovávat čerstvou do salátů. Výborně si pochutnáme, když ji zkombinujeme s jablkem, křenem nebo citronem.

Kuchyňské zpracování řepy má své zásady, například tu, že před vařením se bulva řepy neloupe, to proto, že by ztratila barvu, dokonce i chuť. Uvařená nebo upečená a oloupaná řepa se podává jako příloha, obvykle s máslem nebo olivovým olejem, osolená, opepřená a zakápnutá citronem. A když ji dojíte v kompotu, určitě šťávu nevylévejte, úžasně totiž vzpruží celý váš organismus. Anebo si můžete ze šťávy udělat koktejl, já ho mám vyzkoušený s jogurtem, koprem a citronem.

Červená řepa obsahuje křemík, a to je zvlášť důležitá kombinace k posílení vazivové tkáně a kůže, stěn cév a kostí, velmi důležité je, že díky ní dokáže zbavit mozek jedovatých kovů. Červená řepa je také bohatá na draslík, důsledkem toho je skutečnost, že odvádí vodu a kyselé látky z těla, vlákniny zase regulují činnost střev, zbavují je jedovatých látek a tuků.

Bez červené řepy si tuhle lahůdkovou, silnou polévku plnou vitaminů nedovedeme představit. Je voňavá, načervenalá a dokonale zasytí. Na jemnější boršč vynecháme maso a použijte jen vývar, který může být i z kostí, na závěr rozhodně nezapomeneme na kopec šlehačky nebo kysané smetany. S čerstvým chlebem je to vynikající chutná polévka.

Jak na ni: Červenou řepu uvaříme doměkka a připravíme si jeden litr vývaru, na kostky nakrájíme brambory, na proužky cibuli a zelí, nadrobno kořenovou zeleninu. Všechny přísady nejdříve orestujeme na másle a přidáme do vařícího procezeného vývaru. Potom oloupeme uvařenou řepu, také ji nakrájíme na kostičky a přidáme do polévky ještě prolisovaný česnek, rajčatový protlak a koření, bobkový list a kopr. Vaříme zhruba 15 minut, dokud zelenina nezměkne. Nakonec ji okyselíme trochou octa a přidáme nakrájené maso. Na talířích ozdobíme kysanou smetanou nebo šlehačkou.