Je sobecké jet na dovolenou jen s kamarádkou a rodinu nechat doma? Někdy je to prostě nutnost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od čeho je dovolená? Měl by to být čas, kdy si odpočineme od všedních starostí, zapomeneme na ně, zrelaxujeme tělo i mysl. „Měl by to být prostor, kdy si srovnáme myšlenky, dovolíme si být samy sebou a uklidníme své vnitřní já,“ shrnuje psychoterapeutka Eva Mikulašková z psychoterapeutické platformy Hedepy. Což se při rodinné dovolené ne vždy podaří.

Rodinná dovolená poskytuje prostor být víc spolu, vytvořit si společné zážitky, mluvit třeba i o hloupostech, na které není v běžném každodenním shonu čas. Tvoří se tak vazby, které jsou pro zdravé vztahy stěžejní a víc než potřebné. Na druhou stranu každý z nás občas potřebuje mít chvíli jen sám pro sebe, podívat se na věci i problémy z odstupu či jiného úhlu pohledu a dovolit si chvíli jen tak být. Bez stálého starání se, jak zahnat hlad dětí i manžela, najít ztracené ponožky či vyřešit hádku mezi svými puberťáky. Vypadnout alespoň na pár dní někam s kamarádkou je v takové chvíli naprosto ideálním řešením. Bohužel, mnoho partnerů to tak nevidí a přijde jim sobecké, že chcete odjet bez nich. Mají pravdu?

Jeden příklad za všechny: Osmatřicetiletá Jana, která se nám svěřila se svou zkušeností, je vdaná dvanáct let. Za tu dobu se od svých dvojčat a manžela prakticky nehnula. Brala to jako samozřejmost, když jí ale kamarádka navrhla, aby s ní odjela na prodloužený víkend do Paříže, lekla se. Vážně bych měla? A mohla? „Překvapilo mě, jak moc mě to zarazilo. Na dovolenou přece jezdíme s rodinou všude společně, tak jak bych si mohla dovolit jet najednou sama,“ vypráví Jana. Ta myšlenka ji ale nedala spát, zjistila, že by opravdu chtěla jet. Že to vlastně bytostně potřebuje. Jenže u manžela narazila. Dokonce mnohem víc, než čekala. „Byl zásadně proti,“ říká Jana. „Obvinil mě, že jsem sobecká, že by ho nikdy nenapadlo, že bych vůbec na něco takového mohla pomyslet. Jezdíme přece všude spolu! Vůbec mu nedošlo, že právě o to jde,“ dodává.

Jana si ale nakonec prosadila svou, jako by ji manželův odpor vyburcoval z letargie. Na dovolenou odjela, přestože s ní muž pak několik týdnů nemluvil. Zpětně to ale hodnotí, že to stálo za to. Vrátila se jako znovuzrozená a už ví, že to nebylo naposledy. Rodinné dovolené nezatracuje, ale doufá, že i na její soukromé výlety si manžel časem zvykne.

„Dovolit si být spolu i bez sebe je symbolem vyrovnaných vztahů, kde si ceníme společného času, ale zároveň umíme partnerovi dopřát volnost,“ říká Eva Mikulašková. A dodává, že stejně jako společné dovolené, tak i ty oddělené přinášejí kromě odpočinku i společná témata, o kterých rodina pak mluví a sdílí mezi sebou. A to obohacuje všechny. „Dovolit si i v rámci rodiny investovat čas jen do sebe je dobrým základem společného fungování. Pomáhá to lepšímu porozumění si, respektování potřeb jiných a odolnosti zvládat i méně příjemné věci, které život s sebou přináší,“ doplňuje zkušená psychoterapeutka s tím, že podobné nastavení vztah posiluje a dodává mu nový smysl.

Češi a dovolená: Ženy kmitají kolem rodiny, zbytek si užívá. Starý typ trávení volna stále přežívá