Článek
Je to téma, kterému se věnuje řada komedií. Nedávno třeba komediální seriál Pád domu Kollerů, ke kterému scénář napsala Natálie Kocábová, jež má s mezigeneračním bydlením osobní zkušenost. V televizi vás to nejspíš pobaví, jenže co když to není fikce, ale realita, kterou žijete? Jak mezigenerační soužití zvládnout?
Zdroj sporů, ale i výhod
Společný život dvou generací pod jednou střechou bývá komplikovaný. „Každá generace přichází s jinými návyky, představami o fungování domácnosti i výchově dětí,“ říká životní koučka Lenka Procházka. Z těchto rozdílností pak samozřejmě plynou neshody, spory, hádky a frustrace.
Na druhou stranu tohle soužití má i řadu výhod, a to nejen těch finančních. Stárnoucí rodiče nemusí děsit osamělost a pocit nepotřebnosti, mladí nejsou na vše sami, a děti? Ty získávají pocit širšího rodinného zázemí, trénují si komunikační a sociální schopnosti, učí se přizpůsobovat, ale zároveň i stanovovat vlastní hranice, pomáhat a nechat si pomoci.
Ale to vše jen za předpokladu, že máte soužití dobře nastavené.
Pravidla hned od začátku
Nespoléhejte na to, že to nějak vyplyne, pravidla si stanovte hned na začátku. A čím konkrétnější a detailnější vaše dohoda bude, tím lépe. Tohle jsou oblasti, na které je potřeba se zaměřit.
1. Peníze
Jedna věc je spolupodílení se na spotřebách energií, nájmu a podobně. Ale život v jednom domě, pokud si skutečně nemůžete domácnosti oddělit, přináší i další společné náklady. Na jídlo, na prací prášky, čisticí prostředky, věci týkající se hygieny a podobně. O ty se musíte také nějak rozumně podělit. Dohoda může vypadat jakkoli, ale obě strany s ní musí souhlasit.
2. Péče o domácnost
Úklid, vaření, nákupy, praní, žehlení… doma je pořád co dělat, a o tuhle práci je nutné se férově podělit. Nesmíte sklouznout do role hosta a ani rodiče se nesmí pasovat do role těch, kteří vám už tak dost pomáhají, tak snad alespoň doma můžete něco udělat za ně. „To dlouhodobě vytváří napětí. Každý člen domácnosti by měl mít svůj podíl odpovědnosti,“ tvrdí Lenka Procházka.
3. Vy jste rodiče
Výchova, kterou prosazovali vaši rodiče, se dost možná od té, co praktikujete vy, liší. Proto je potřeba si předem dohodnout, že i když žijete pod jednou střechou, rodiče vašich dětí jste pořád vy, a ti vaši to musí respektovat. Jinak jsou z toho jen hádky a děti, které se mezi vámi „plácají“.
Mezigenerační bydlení má i výhody, hlavně ti nejmladší v něm získají pocit širšího rodinného zázemí a nejstarší se nemusí tolik děsit osamělostiFoto: Geber86, Shutterstock.com
4. Klidový režim
Vám nevadí, když děti v osm večer běhají po domě a hrají si, ale vaši rodiče možná chodí spát brzy. Je fér respektovat jejich režim a vymyslet to tak, aby mohli odpočívat, jak potřebují. Ale stejně tak oni by měli respektovat, že vy si třeba o víkendu rádi pospíte a nejít v sobotu v sedm ráno sekat trávu. Není to nic světoborného, stačí jen vzájemný respekt.
5. Soukromí
Každý potřebuje trochu svého soukromí. „I v milující rodině potřebujeme prostor, kde můžeme vypnout. Pokud spolu žije více generací pod jednou střechou, je soukromí naprosto zásadní,“ potvrzuje Lenka Procházka.
Většinou stačí dodržovat jen pár drobností – klepání, respektování zavřených dveří, vyhrazený čas, kdy má každá rodina svůj režim. Děti si mohou třeba na kliku od pokojíku dát červenou mašli, která signalizuje, že se učí a potřebují klid. Babička s dědou mohou udělat to samé, když budou unavení, a i když vnoučata milují, teď na hraní s nimi prostě nemají náladu.
Mluvte a nesnažte se druhé měnit!
Vše je především o komunikaci. Jste rodina, tak spolu mluvte. Jakmile cítíte byť drobný problém či nedorozumění, vykomunikujte si to. „Ve společném soužití většinou nevznikají velké konflikty kvůli jedné zásadní věci, ale kvůli malým nevyřčeným frustracím,“ vysvětluje Lenka Procházka.
A nesnažte se vzájemně měnit a převychovávat se. „Každá generace vyrůstala v jiných podmínkách a má jiné hodnoty. Místo boje o to, kdo to dělá správně, většinou mnohem víc pomáhá respekt a určitá laskavost k odlišnostem,“ dodává Lenka Procházka.
