Hlavní obsah

Vyčerpání, psychické i finanční problémy - stresový fenomén žen sendvičové generace

Foto: YAKOBCHUK VIACHESLAV, Shutterstock.com

Foto: YAKOBCHUK VIACHESLAV, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čekárny psychologů se plní dospělými, kteří mají zdánlivě všechno – zdravé děti, milující partnery a dobrou práci. Důvod? Nezvládají starat se ještě o rodiče, kteří už potřebují jejich pomoc. Stres, jenž z toho plyne, si vybírá svou daň.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Máte děti ve školách nebo školkách, kterým je třeba se věnovat, jste zaměstnaní na plný úvazek a k tomu chcete pracovat na tom, aby se vztah s partnerem stále vyvíjel, posouval a nespadl do nudného stereotypu. To je samo o sobě dost náročné. Když se k tomu ještě přidá péče o stárnoucí rodiče, kteří už nejsou tak soběstační, problém je na světě. Nedá se stihnout a zvládnout všechno a vy si připadáte jako kousek šunky sevřený mezi dvěma plátky chleba - sendviče.

Nejedná se jen o lidi v produktivním věku

Sendvičová generace je novodobý fenomén. Dříve bylo běžné, že jste měli děti ve dvaceti a ve čtyřiceti vnoučata. Nemuseli jste se tedy potýkat s tím, co dnes - čtyřicátníci mají malé děti, protože ženy rodí později, a k tomu řeší péči o seniory. Podle Českého statistického úřadu se dnes věk matky při porodu pohybuje kolem třiceti let. „Z našich zkušeností vyplývá, že sendvičová generace zahrnuje dvě skupiny. První tvoří lidé, které popisujete. Pečují o své děti a starají se nějakým způsobem o své rodiče anebo i prarodiče. Druhou tvoří lidé, kteří se sami blíží k hranici seniorského věku anebo už ji přesáhli a pečují o své rodiče, partnera či sourozence a vypomáhají i s péčí o vnoučata,“ říká Lenka Špaková, odborná pracovnice projektu Sendvicovagenerace.cz, jenž se snaží na tuto problematiku upozorňovat.

Dopady na finanční situaci rodiny

Vyčerpávající starost o nejbližší nepřináší jen velkou psychickou zátěž, ale může dopadnout i na finanční situaci rodiny. Kvůli stále náročnější péči o rodiče nebo sourozence jsou lidé nuceni přejít na částečný úvazek nebo odejít ze zaměstnání úplně. I z toho důvodu mají v sendvičové generaci větší zastoupení ženy. „V naší společnosti je to pořád ještě žena, které je přisuzována pečující role. Začíná to už v mateřství a pokračuje to po celý její život. Současně zde hraje roli i výše příjmů žen, jež bývá nižší než u mužů. Proto v situaci, kdy se rodina rozhoduje, kdo odejde ze zaměstnání, aby měl čas pečovat, bývá to právě žena,“ vysvětluje odbornice. Ženy se v 80 % starají o denní hygienu, vaření a nákupy a muži sporadicky pomáhají s odvozem k lékaři nebo opravou věcí v domácnosti.

Foto: evrymmnt, Shutterstock.com

To, že si necháte v péči o seniory pomoct dostupnými sociálními službami z vás špatného člověka neuděláFoto: evrymmnt, Shutterstock.com

Není potřeba hrát si na hrdiny

Pod péčí o seniory si nepředstavujte jen starání se 24/7. Zahrnují se do toho i každodenní nákupy, vymýšlení programu na víkend, společné sledování televize… Zkrátka vše, co děláte jen pro to, abyste druhé osobě pomohli nebo ji potěšili, a to na úkor vlastního času. Důležité je si však uvědomit, že to není povinnost. „Pokud jsou ve vašem životě překážky, která vám nedovolují takto se starat, neznamená to, že jste špatní lidé. Vždy je dobré posoudit možnosti – rozdělit si péči s příbuznými a využít co nejvíc sociálních služeb, ať už terénních, nebo pobytových. Neznamená to, že se svých blízkých zbavujete. Pořád pečujete, ale jiným způsobem,“ říká Lenka Špaková. Nejčastějšími variantami jsou domovy pro seniory, LDN a při umírání pak pomoc paliativního týmu.

Být v určitých ohledech sobec se vyplácí

Zatímco dřív bylo vícegenerační soužití zcela běžné, dnes se jedná o ojedinělou záležitost. Každý chce své soukromí. Není nutné z něj slevovat ani v případě, že spadáte do sendivičové generace. Lenka Špaková nabádá: „Stanovte si jasná pravidla a mantinely – nenechávejte se trvale přetěžovat potřebami druhých. Do toho jste vystaveni tlaku v zaměstnání, kde se často jede na výkon. Současně chcete mít i kvalitní osobní život. Řekla bych, že dnešní čtyřicátníci se učí myslet víc na sebe a své duševní zdraví, což je dobře. Učí se zpomalovat a hledají cesty, jak vše vybalancovat. Na druhou stranu je dnešní tempo závratné a nároků na jedince je opravdu hodně.“

Načítám