Hlavní obsah

Sendvičová generace: Jak skloubit péči o děti i rodiče?

Foto: wavebreakmedia, Shutterstock.com

Foto: wavebreakmedia, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Je jim zhruba padesát, chodí do práce, možná ještě doplácejí půjčky z dob, kdy budovali rodinu. Mají stále ještě nedospělé děti a k tomu všemu rodiče ve věku, kdy už se bez jejich pomoci také neobejdou. Odborníci je nazývají sendvičová generace. Lidé, kteří jsou ze všech stran obklopeni povinnostmi, a na sebe jim mnoho času nezbývá.

Článek

Je to nikdy nekončící sled povinností, sevření, ve kterém se ocitlo mnoho dnešních plus minus padesátníků. Žádný čas na sebe, na partnerský život, na dobití baterek. Cesta, která nemusí skončit vůbec dobře.

Nebezpečný maraton

V odborném světě už pro tohle existuje termín „sendvičová generace“. Představte si tyhle lidi jako plátek šunky, který je z obou stran utiskovaný toastovým chlebem a dalšími pochutinami. Ten chléb jsou nezaopatřené děti a stárnoucí rodiče, kteří potřebují pomoc. A ostatní pochutiny? To jsou běžné povinnosti a starosti, jako je zaměstnání, složenky, hypotéka, péče o domácnost a podobně.

Je to neuvěřitelně psychicky, fyzicky i finančně náročný život. „Pobíhají mezi světem rodičů a dětí, ale svoje já pod náloží dennodenních povinností opomíjí. Sahají do svých rezerv a dříve či později mohou shořet jako papír,“ varuje vztahová koučka Iva Filipi.

Hrozí syndrom vyhoření, deprese, nespavost, snížená imunita, táhlé zdravotní obtíže, ale také problémy vztahové. Čas, který by sendvičová generace měla věnovat sobě, svému odpočinku, a také svému partnerovi, spolknou totiž děti a rodiče.

Foto: goodluz, Shutterstock.com

Řada dnešních padesátníků to nemá vůbec lehkéFoto: goodluz, Shutterstock.com

Proč teď?

Dřív to takový problém nebýval, protože lidé si děti pořizovali v mnohem mladším věku, tudíž v době, kdy prarodiče zestárli, ratolesti již byly soběstačné. Navíc nebyl život zaměřen tolik na individuální výkony, cenila se spíš pospolitost, která byla mnohdy na obtíž (do osobního života mladým zasahovala půlka příbuzenstva), ale v případě nouze bylo k dispozici víc pomocných rukou.

Jak to zvládnout?

Podle odborníků je nutné si uvědomit, že nelze plnit potřeby a přání všech okolo vedle těch svých. „Životním smyslem není všechny obšťastňovat a uspokojovat. Tím samozřejmě nenabádám k odmítání pomoci nejbližším, ale vyzdvihuji důležitost ,mít', abyste mohli dávat,“ vysvětluje Iva Filipi. Když vám dojdou baterky, stejně už nikomu nepomůžete, takže musíte prostě myslet i na sebe!

V prvé řadě si ujasněte, co je opravdu důležité, o co se skutečně musíte postarat. „Pak si sepište seznam zlodějů energie, věcí, které vás vyčerpávají, kradou vám čas, ale nemuseli byste je nutně dělat. A doplňte je o zdroje energie, věci, které vás relaxují a nabíjejí,“ radí Iva Filipi.

Nebuďte k dispozici 24 hodin denně, vytvořte si jakési svoje ordinační hodiny. Možná to bude pro vaše blízké zpočátku nepochopitelné, možná budou reptat, ale zvyknou si. V neposlední řadě zkuste některé povinnosti delegovat, zapojte do péče o rodiče co nejvíc lidí (vzdálené příbuzné, s drobnostmi může pomoci sousedka rodičů…). A proč by třeba babičce a dědovi nemohli nákup obstarat vaše náctileté děti? Proč by dědu k lékaři nemohli odvézt váš plnoletý syn či dcera?

Zásadní věcí je pak upřímná komunikace mezi všemi, kterých se to týká. Tedy mezi vámi, vašimi dětmi, partnerem, starými rodiči. „Otevřeně si sedněte s dětmi a partnerem, citlivě jim vysvětlete, že babička a dědeček jsou na tom nyní hůř než kdy předtím a je třeba jim pomoci,“ radí vztahový kouč Jan Šulec ze Školy pro ženy.

Ulehčete si to

Pokud je stupeň nemohoucnosti vašich rodičů opravdu velký, měli byste překonat výčitky a zvážit externí prostředky pomoci. „Nejspíš nikomu není příjemné poslat rodiče do domova důchodců, většina z nás v sobě má zakořeněno, že o rodiče je potřeba se postarat, milujeme je. To je samozřejmě pravda, ale slovo postarat je potřeba si vyložit trochu šířeji než jen jako osobní péči,“ říká Jan Šulec.

Jedna věc jsou zařízení, kde se o stárnoucí rodiče postarají 24 hodin denně (domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců...), druhá pak nejrůznější menší formy výpomoci. Mnohdy pomůže donáška obědů, pečovatelka, která rodiče jednou denně zkontroluje a pomůže s nutnostmi, nákup, který objednáte přes internet a rodičům ho přivezou až do bytu, paní na úklid nebo nějaký klub pro seniory, kde se třeba rodiče jednou či dvakrát týdně pobaví s vrstevníky a nebudou se cítit tak osamělí a nepotřební. 

Kromě nich totiž máte svou rodinu, děti, které vás potřebují, a to je v tuto chvíli vaše priorita. „Primární starostí je pro vás vaše rodina, a pokud ještě děti nejsou odrostlé a jsou na vás materiálně i emočně závislé, tak je jednoduše musíte zajistit,“ tvrdí odborník.

A ono to někdy se staršími lidmi také není úplně jednoduché aneb Tohle vadí babičkám a tchyním na mladých matkách!

Související témata:

Načítám