Článek
Na adresu jakztohoven@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Dobrý den,
je mi něco přes padesát a jsem v menopauze. Snáším to celkem dobře, někdy líp, jindy hůř, ale můj problém je, že nemám takovou chuť na sex, jako jsem mívala dřív. Mám ho pořád ráda a líbí se mi, ale opravdu to nemusím mít každý den. A to je příčina našich sporů s manželem.
Manžel si to bohužel bere osobně. Někdy mám dojem, že mu ani tak nejde o sex jako takový (taky už není nejmladší a občas je to znát), ale bere to jako odmítnutí jeho jako partnera a má sklony se urážet a trucovat. V podstatě mi naznačuje, že kdybych ho měla dost ráda, tak mu ho dopřeju. Prostě chce, abych se přemohla, protože ho přece miluju.
Já už jsem ale ve věku, kdy mě ani nenapadne se do sexu nutit. Ty doby, kdy jsem mužům vyhověla téměř ve všem, jsou dávno pryč. Vysvětlila jsem mu, že s ním budu mít moc ráda sex maximálně dvakrát týdně a plánovaně. Ale on není spokojený a řekl mi, že si teda najde milenku. S tím jsem souhlasila a on se urazil ještě víc, asi si myslel, že ho budu prosit, aby to nedělal, a že přistoupím na to, že s ním budu spát, kdykoliv se mu zachce.
Samozřejmě nechci, aby si hledal milenku, ale pokud se bude chovat pořád takhle, asi budu muset odejít a pak už mi to bude jedno. Nechci zbytek života prožít s někým, kdo se ke mně chová jako k věci. Myslíte si, že mám pravdu? Simona.
Odpověď
Dobrý den, Simono,
díky moc za dotaz, myslím, že máte pravdu ve všem. Za mě není co dodat. Přesně víte, co je pro vás a co ne, a umíte si říct i udělat zásadní rozhodnutí. Tleskám. Menopauzu, jako hormonální transformaci, často doprovází i mnoho dalších životních změn. Děti v tomto období dospívají a odcházejí z domova a mnoho se mění. Často na sebe začneme hledět novým pohledem, hledáme nové odpovědi a náš vztah prochází jakousi revizí. V mnoha ohledech je to období transformační. To jen pro obecné shrnutí, ne že bych vám chtěl revizi vztahu podsouvat.
Zdá se, že tím vším pocházíte bravurně. Pokud se bavíme o chuti na sex, tak samozřejmě musím zmínit, že ta je naprosto individuální, prochází v životě různými obdobími a mění se. A to u každého. Ale dá se zároveň říct, že po padesátce mnoho lidí ocení spíš dobrý spánek než divoký sex. Ale není to pravidlo. Každý jsme svůj. A mnoha lidem se pak zase do života sexuální chuť vrací, někdy i ve velkém.
Pokud máte sex stále ráda a užíváte si ho, jak píšete, nevidím vůbec žádný problém. Říkáte partnerovi, že se s ním budete milovat dvakrát týdně. Nemohu soudit, co je dost nebo málo, ale mám za to, že v dlouhodobém manželství je sex dvakrát týdně sen mnohých.
Poslední, k čemu bych chtěl připsat pár řádků, je pocit odmítání nebo odmítnutí. Myslím, že i zde máte moc zajímavý postřeh. To, jak se ve vztahu cítíme přijímaní nebo odmítaní, je do velké míry základní část vztahu. Kde cítíme přijetí, je nám dobře, bezpečně a jsme v jistotě. Tam, kde zažíváme odmítnutí, se cítíme nejistí, ohrožení, nedocenění. Za mě je to místo, kde se rozhoduji, jestli ve vztahu být, nebo ne. Často máme přijetí zakódované každý jinde. Někdo potřebuje pozornost, jiný dárky, někdo činy a další sex.
Myslím, že to je místo, o kterém můžete s partnerem mluvit, poznávat se navzájem, i každý sám. Máte samozřejmě právo na to, nemít chuť na sex tak jako dřív. Sex není povinnost. Je to svobodná vůle. A věřím, že manžel si i tak nemusí připadat odmítnutý. Že můžete přicházet na další způsoby, jak si přijetí a lásku dávat najevo. Nebo jak ji vychutnávat dvakrát týdně v milování. Věřím, že vás má manžel rád a že najdete nějakou zdravou cestu pro oba z vás.
