Hlavní obsah

Stačil rok rekonstrukce a byt v šumperáku je k nepoznání

Foto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

Reklama

Jedna plus sto dvacet sedm rovná se jedna. Že jde o početní chybu? Kdepak: jedno patro rodinného domu o ploše 127 m² se zrekonstruovalo a nově vybavilo za jeden rok. Jste zvědaví, jaký parádní a luxusní vnitřek může skrývat šumperák?

Článek

Rodinné domy, kterým se lidově říká šumperáky (poprvé byly k vidění v Šumperku), se u nás stavěly v 60. a 70. letech minulého století. Jeden takový se nachází na severní Moravě. Jde o dvougenerační objekt: přízemí obývají prarodiče, horní patro rodiče. Když děti dospěly a odstěhovaly se, rodiče se rozhodli svůj domov radikálně změnit.

Škatulata v praxi

„Původně bylo horní patro protkané příčkami, pokoje vypadaly jako malé krabičky, velký prostor zabírala chodba. Tak se dřív stavělo. Potřebovala jsem prostor otevřít, dostat tam více světla a přivést novou energii,“ říká designérka Vladimíra Litworová z V-L Atelieru. Proto se bouraly některé příčky, například ty, které oddělovaly chodbu, a měnila se funkce některých prostor (třeba místo jídelny je dnes pracovna pro dámu).

Jenže vybourat betonové příčky, aniž by přitom spadl strop a současně nedošlo k zatížení spodního patra, se snadno řekne. Designérka vysvětluje, že tento oříšek rozlouskli statici a projektanti. Na stropě nad vybouranými příčkami se vytvořila, lidově řečeno, brána – ocelové profily podpírají sloupky, které jsou postavené na roznášecích kovových deskách. Zatížení se tak rozprostřelo přes stávající konstrukce do základů. Brána není vidět, skrývá se pod sádrokartonem obloženým dřevěnými hranoly, a kromě praktického účelu působí jako neotřelý designový prvek.

Foto: V-L Atelier

Porovnejte původní (vlevo) a nové (vpravo) dispozice patra. Celkem jde o 127 m². Hala má 22,6 m², pracovna 13,7 m², obývací pokoj s kuchyní 54 m², koupelna 13,3 m², WC 1,4 m², šatna 10 m² a ložnice 12,6 m²Foto: V-L Atelier

Foto: Vladimír Skýpala

Designérka „vzala do hry“ potřebný statický prvek, takzvanou bránu. Díky obložení dýhou působí jako další vychytávka – pomyslně i reálně odděluje klidovou zónu od kuchyňské Foto: Vladimír Skýpala

Kámen z druhé strany zeměkoule

Majitelé hodně cestují a v zahraničí mnohdy viděli, jak se v interiérech používá kámen. A to bylo základní zadání pro interiér. „Kromě brazilské žuly jsem měla vyhlédnuté také jiné kameny, ale nebyly potřeba. Společně jsme jeli vybrat kámen do vzorkovny a majitelé se do žuly zamilovali na první pohled. Spojení černé se zlatohnědou a bílou pak barevně určilo základ pro celý interiér,“ vysvětluje Vladimíra Litworová. Kámen vážící asi půl tuny se ukotvil do betonové stěny v obýváku.

Zbytek z kamenné desky se uplatnil v koupelně pod umyvadlo, zde je také použita stěrka, která svou plasticitou a odlesky napodobuje další kámen, břidlici. Vana z litého mramoru souzní s obkládačkami imitujícími rovněž mramor. A aby toho nebylo málo, z kamene na bázi křemene je vyrobená tvrzená pracovní deska v kuchyni.

Foto: Vladimír Skýpala

Dva centimetry silná brazilská žula Fusion Black celkem měří 380 × 320 cm. Aby se do patra vůbec dostala, nejprve se rozřezala na dva díly a ty se následně sesadily na stěnu v obýváku. Kotvení prováděla firma Kámen-dekor Foto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

Jednoduše a přitom efektně: tapeta za sedačkou připomíná zálibu majitelů Foto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

K posezení ve dvou se využívá barový ostrůvek. Když se sejde celá rodina, usednou k jídelnímu stoluFoto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

Spotřebiče barevně ladí s pracovní deskou Silestone v dekoru Marengo. Obkladová stěna za kuchyňskou linkou je z lamina se strukturou dřevaFoto: Vladimír Skýpala

Kámen doplnilo sklo

Další výrazný materiál představuje sklo použité na mnoha osvětlovacích tělesech, zábradlí v hale, zástěně v koupelně či na drobných dekorativních prvcích. „Lustr nad konferenčním stolkem a závěsná svítidla nad jídelním stolem a barovým ostrůvkem jsou z foukaného hutního skla. Na něm jsou pěkně vidět drobné bublinky připomínající kamínky, rovněž samotný design lustru vycházel z tvaru kamene,“ ukazuje designérka.

Foto: Vladimír Skýpala

Detail svítidla nad konferenčním stolkem – větší i menší tvary evokují kameny. Na propojení s brazilskou žulou odkazuje rovněž barva skla. Tato i některá další svítidla v interiéru byla vyrobená na míru českou společností ZikronFoto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

Stěrka v dekoru Kreos Drapé použitá za vanou imituje břidlici, obkládačky mramor a keramické dlaždice dřevo. Kamennou symfonii ukončují dekorativní kamínky vysypané vedle vany. Sprchový kout odděluje skleněná zástěnaFoto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

Na koupelnový nábytek se použil vysokotlaký laminát, který je vhodný do vlhkého prostředí, ze stejného materiálu jsou i dveřeFoto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

V zrcadle se krásně odráží světlo z protější stranyFoto: Vladimír Skýpala

Od podlahy ke stropu

Původní laminátovou krytinu téměř všude nahradila dřevěná třívrstvá podlaha, jen v koupelně se šlape po dlažičkách s dekorem masivu. Dýha se použila na desku jídelního stolu i obklad zmiňované brány a také část nábytku. Je třeba zmínit i obklad za kuchyňskou linkou, což je lamino imitující strukturu dřeva. Součástí rekonstrukce byla i výměna oken, topení či vedení elekroinstalací.

Vše je tu dokonale propojené, což platí také pro dekoraci stěn. Například tapeta za sedačkou tematicky odkazuje na kameny a vodu (majitelé jsou bývalí plavci a trenéři plavání), další nad schodištěm zase na cestovatelskou zálibu. „Tyto dvě tapety jsou vyrobené na míru. Ráda používám speciálně navržené tapety, protože jsou originální a změní každý interiér za relativně málo peněz,“ podotýká Vladimíra Litworová. V několika pokojích stěny zdobí stěrka, v hale obkladový panel se strukturou semiše.

Foto: Vladimír Skýpala

Vliesová tapeta v ložnici z kolekce Iconic má zlatavý 3D reliéf, který souzní se základní barevností interiéru danou brazilskou žulouFoto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

Na ložnici navažuje šatna. Díky tomu je v pokoji minimální množství nábytkuFoto: Vladimír Skýpala

Foto: Vladimír Skýpala

Pohled do haly: vlevo vidíte obkladový panel LL Reggae, strukturou se podobá semiši, vpravo je vliesová tapeta s typickým motivem města zamilovaných. Stolní lampa má kovové podnoží natřené barvou, která evokuje patinu Foto: Vladimír Skýpala

Proč to šlo „jako po másle“

Od prvotního návrhu interiéru po chvíli, kdy se mohlo říct „opravdu vše hotovo“, uplynul rok. Jestli jste někdy zdlouhavě a problematicky rekonstruovali domov, jistě víte, že to není dlouhá doba. „Povedlo se to díky tomu, že se na projektu sešla dobrá parta lidí a jednotlivé kroky šly za sebou tak, jak by měly,“ říká s potěšením Vladimíra Litworová.

Foto: V-L Atelier

Vizualizace prostorné šatny, v níž je i pračka a sušičkaFoto: V-L Atelier

Foto: V-L Atelier

Vizualizace pracovny majitelky Foto: V-L Atelier

Vizitka designérky

Vladimíra Litworová je zakladatelkou společnosti V-L Atelier, která vytváří návrhy soukromých interiérů i firemních prostor, zajišťuje komplexní provedení na klíč a věnuje se reklamě a marketingu. V domě, který jsme navštívili v tomto článku, vytvořila Vladimíra Litworová komplexní návrh interiéru a autorsky dohlížela nad jednotlivými pracemi; projekční kancelář Janko Projekt řešila statiku, prováděcí projekt a potřebná povolení, samotnou realizaci zajišťovala firma Ekobau Invest. Více se dozvíte na v-latelier.eu.

Na co nebo koho jste dali, když jste sháněli dobrého řemeslníka nebo stavební firmu?

Reklama

Související témata:

Načítám