Hlavní obsah

Stačil rok rekonstrukce a byt v šumperáku je k nepoznání

Foto: Vladimír Skýpala

Jedna plus sto dvacet sedm rovná se jedna. Že jde o početní chybu? Kdepak: jedno patro rodinného domu o ploše 127 m² se zrekonstruovalo a nově vybavilo za jeden rok. Jste zvědaví, jaký parádní a luxusní vnitřek může skrývat šumperák?

Článek

Rodinné domy, kterým se lidově říká šumperáky (poprvé byly k vidění v Šumperku), se u nás stavěly v 60. a 70. letech minulého století. Jeden takový se nachází na severní Moravě. Jde o dvougenerační objekt: přízemí obývají prarodiče, horní patro rodiče. Když děti dospěly a odstěhovaly se, rodiče se rozhodli svůj domov radikálně změnit.

Škatulata v praxi

„Původně bylo horní patro protkané příčkami, pokoje vypadaly jako malé krabičky, velký prostor zabírala chodba. Tak se dřív stavělo. Potřebovala jsem prostor otevřít, dostat tam více světla a přivést novou energii,“ říká designérka Vladimíra Litworová z V-L Atelieru. Proto se bouraly některé příčky, například ty, které oddělovaly chodbu, a měnila se funkce některých prostor (třeba místo jídelny je dnes pracovna pro dámu).

Jenže vybourat betonové příčky, aniž by přitom spadl strop a současně nedošlo k zatížení spodního patra, se snadno řekne. Designérka vysvětluje, že tento oříšek rozlouskli statici a projektanti. Na stropě nad vybouranými příčkami se vytvořila, lidově řečeno, brána – ocelové profily podpírají sloupky, které jsou postavené na roznášecích kovových deskách. Zatížení se tak rozprostřelo přes stávající konstrukce do základů. Brána není vidět, skrývá se pod sádrokartonem obloženým dřevěnými hranoly, a kromě praktického účelu působí jako neotřelý designový prvek.

Foto: V-L Atelier

Porovnejte původní (vlevo) a nové (vpravo) dispozice patra. Celkem jde o 127 m². Hala má 22,6 m², pracovna 13,7 m², obývací pokoj s kuchyní 54 m², koupelna 13,3 m², WC 1,4 m², šatna 10 m² a ložnice 12,6 m²

Foto: Vladimír Skýpala

Designérka „vzala do hry“ potřebný statický prvek, takzvanou bránu. Díky obložení dýhou působí jako další vychytávka – pomyslně i reálně odděluje klidovou zónu od kuchyňské

Kámen z druhé strany zeměkoule

Majitelé hodně cestují a v zahraničí mnohdy viděli, jak se v interiérech používá kámen. A to bylo základní zadání pro interiér. „Kromě brazilské žuly jsem měla vyhlédnuté také jiné kameny, ale nebyly potřeba. Společně jsme jeli vybrat kámen do vzorkovny a majitelé se do žuly zamilovali na první pohled. Spojení černé se zlatohnědou a bílou pak barevně určilo základ pro celý interiér,“ vysvětluje Vladimíra Litworová. Kámen vážící asi půl tuny se ukotvil do betonové stěny v obýváku.

Zbytek z kamenné desky se uplatnil v koupelně pod umyvadlo, zde je také použita stěrka, která svou plasticitou a odlesky napodobuje další kámen, břidlici. Vana z litého mramoru souzní s obkládačkami imitujícími rovněž mramor. A aby toho nebylo málo, z kamene na bázi křemene je vyrobená tvrzená pracovní deska v kuchyni.

Foto: Vladimír Skýpala

Dva centimetry silná brazilská žula Fusion Black celkem měří 380 × 320 cm. Aby se do patra vůbec dostala, nejprve se rozřezala na dva díly a ty se následně sesadily na stěnu v obýváku. Kotvení prováděla firma Kámen-dekor

Foto: Vladimír Skýpala

Jednoduše a přitom efektně: tapeta za sedačkou připomíná zálibu majitelů

Foto: Vladimír Skýpala

K posezení ve dvou se využívá barový ostrůvek. Když se sejde celá rodina, usednou k jídelnímu stolu

Foto: Vladimír Skýpala

Spotřebiče barevně ladí s pracovní deskou Silestone v dekoru Marengo. Obkladová stěna za kuchyňskou linkou je z lamina se strukturou dřeva

Kámen doplnilo sklo

Další výrazný materiál představuje sklo použité na mnoha osvětlovacích tělesech, zábradlí v hale, zástěně v koupelně či na drobných dekorativních prvcích. „Lustr nad konferenčním stolkem a závěsná svítidla nad jídelním stolem a barovým ostrůvkem jsou z foukaného hutního skla. Na něm jsou pěkně vidět drobné bublinky připomínající kamínky, rovněž samotný design lustru vycházel z tvaru kamene,“ ukazuje designérka.

Foto: Vladimír Skýpala

Detail svítidla nad konferenčním stolkem – větší i menší tvary evokují kameny. Na propojení s brazilskou žulou odkazuje rovněž barva skla. Tato i některá další svítidla v interiéru byla vyrobená na míru českou společností Zikron

Foto: Vladimír Skýpala

Stěrka v dekoru Kreos Drapé použitá za vanou imituje břidlici, obkládačky mramor a keramické dlaždice dřevo. Kamennou symfonii ukončují dekorativní kamínky vysypané vedle vany. Sprchový kout odděluje skleněná zástěna

Foto: Vladimír Skýpala

Na koupelnový nábytek se použil vysokotlaký laminát, který je vhodný do vlhkého prostředí, ze stejného materiálu jsou i dveře

Foto: Vladimír Skýpala

V zrcadle se krásně odráží světlo z protější strany

Od podlahy ke stropu

Původní laminátovou krytinu téměř všude nahradila dřevěná třívrstvá podlaha, jen v koupelně se šlape po dlažičkách s dekorem masivu. Dýha se použila na desku jídelního stolu i obklad zmiňované brány a také část nábytku. Je třeba zmínit i obklad za kuchyňskou linkou, což je lamino imitující strukturu dřeva. Součástí rekonstrukce byla i výměna oken, topení či vedení elekroinstalací.

Vše je tu dokonale propojené, což platí také pro dekoraci stěn. Například tapeta za sedačkou tematicky odkazuje na kameny a vodu (majitelé jsou bývalí plavci a trenéři plavání), další nad schodištěm zase na cestovatelskou zálibu. „Tyto dvě tapety jsou vyrobené na míru. Ráda používám speciálně navržené tapety, protože jsou originální a změní každý interiér za relativně málo peněz,“ podotýká Vladimíra Litworová. V několika pokojích stěny zdobí stěrka, v hale obkladový panel se strukturou semiše.

Foto: Vladimír Skýpala

Vliesová tapeta v ložnici z kolekce Iconic má zlatavý 3D reliéf, který souzní se základní barevností interiéru danou brazilskou žulou

Foto: Vladimír Skýpala

Na ložnici navažuje šatna. Díky tomu je v pokoji minimální množství nábytku

Foto: Vladimír Skýpala

Pohled do haly: vlevo vidíte obkladový panel LL Reggae, strukturou se podobá semiši, vpravo je vliesová tapeta s typickým motivem města zamilovaných. Stolní lampa má kovové podnoží natřené barvou, která evokuje patinu

Proč to šlo „jako po másle“

Od prvotního návrhu interiéru po chvíli, kdy se mohlo říct „opravdu vše hotovo“, uplynul rok. Jestli jste někdy zdlouhavě a problematicky rekonstruovali domov, jistě víte, že to není dlouhá doba. „Povedlo se to díky tomu, že se na projektu sešla dobrá parta lidí a jednotlivé kroky šly za sebou tak, jak by měly,“ říká s potěšením Vladimíra Litworová.

Foto: V-L Atelier

Vizualizace prostorné šatny, v níž je i pračka a sušička

Foto: V-L Atelier

Vizualizace pracovny majitelky

Vizitka designérky

Vladimíra Litworová je zakladatelkou společnosti V-L Atelier, která vytváří návrhy soukromých interiérů i firemních prostor, zajišťuje komplexní provedení na klíč a věnuje se reklamě a marketingu. V domě, který jsme navštívili v tomto článku, vytvořila Vladimíra Litworová komplexní návrh interiéru a autorsky dohlížela nad jednotlivými pracemi; projekční kancelář Janko Projekt řešila statiku, prováděcí projekt a potřebná povolení, samotnou realizaci zajišťovala firma Ekobau Invest. Více se dozvíte na v-latelier.eu.

Na co nebo koho jste dali, když jste sháněli dobrého řemeslníka nebo stavební firmu?

ynezorPumanzeSaNyknalC