Tajné „léky“ našich babiček, na které se pomalu zapomíná

Babičky věděly, že i běžně dostupné suroviny ze spíže nebo zahrádky mají léčivé vlastnosti, a tak se stávaly i přírodní lékárničkou. Možná by se vyplatilo po nich sáhnout i v dnešní době dřív, než kvůli běžným neduhům vyrazíte do lékárny.

„Bylinkou, která nesměla chybět v babiččině lékárničce, byla arnika,“ říká Libor Doležel z webu Rovnováha zdraví. V přírodě je dnes chráněná, ale koupíte ji v lékárně nebo ji můžete vypěstovat a pak vyrobit odvar.

„Arnika se používala zevně na bolesti kloubů, kostí, svalů, ekzémy, vyrážky, otevřené nebo hnisající rány a podobně. Na ránu nebo postižené místo se přikládal obklad namočený v odvaru nebo se odvarem rána omývala,“ vzpomíná Libor Doležel. Arnika přinášela úlevu od bolesti, zrychlovala hojení a snižovala svědění.

Netřesk byl oblíbenou a velmi houževnatou rostlinkou na zahrádkách, ale i v květináči za oknem.

„Šťávu z listů netřesku uplatníte při ušních zánětech, ale její výrazné hojivé, dezinfekční a protizánětlivé účinky se dají výborně využít při drobném poranění nebo zánětlivém onemocnění kůže. Mám ji odzkoušenou při léčbě pásového oparu, ale i neštovic, u kterých zmírňuje svědění. V obou případech dokáže plnohodnotně nahradit tekutý pudr, různé antiseptické masti a léky proti bolesti,“ uvádí Petra Šarmová z webu Přírodní cestou.

Pěstujte si ji za oknem a mějte ji po ruce v případě potřeby. Šťávu z listů pak jen vymačkáte – podobně jako u aloe vera.

Nejen úporný dětský kašel, ale i rýmu léčily babičky tymiánovým sirupem. Připravíte ho ze zhruba čtvrt litru vody, asi 200 g cukru a sáčku tymiánu – mívá kolem osmi gramů. Postup je jednoduchý: vodu s cukrem vařte asi dvacet minut na mírném plameni a pak odstavte a vsypte tymián. Ten nechejte louhovat, dokud vše nezchladne. Pak sceďte a podávejte po lžičkách až pětkrát denně.

Sirup můžete v lahvičce skladovat v ledničce, dokud vše nespotřebujete. Sirup na lžičku nalévejte, nikdy ho nenabírejte olíznutou lžičkou, kontaminovali byste ho.

Dobromysl čili oregano. Bylinka, která zdobila mnohé babiččiny zahrádky a pak hrála zásadní roli i při léčbě. Ostatně ne nadarmo se říká, že je kouzelná a má své místo v mnoha svatojánských obřadech. Podporuje chuť k jídlu, ale užívá se i proti kašli a bolestech krku. Protože má protizánětlivé účinky a zvyšuje produkci žluči, je skvělým pomocníkem při střevních potížích, nevolnostech z jídla. Používala se při tišení bolesti zubů – na to stačilo žvýkat její listy.

Již z jejího jména je jasné, že zlepšuje náladu a používá se proti depresím. Takže ji nezapomeňte vysadit do květináče nebo zahrádky a přidávat pravidelně do jídla nebo v případě potíží do čaje.

Bez česneku nedaly babičky ránu v kuchyni, ale ani v léčbě mnoha obtíží. Byl první pomocí při bolesti v krku nebo nachlazení. Fungoval jako prostředek proti nadýmání, při střevních a žaludečních obtížích. Odvar z česneku – třeba i ve formě česnečky – fungoval pro vyčištění trávicího traktu a zbavení se parazitů.

Vymačkanou šťávu z česneku používaly místo dnešních přípravků na akné. Pomáhal s odstraněním bradavic (bradavice můžete odstranit i dalšími způsoby. Najdete je v článku Domácí finty, jak se zbavit bradavic), oparů, ale i plísní. Současná medicína přiznává, že látky obsažené v česneku jsou dobrou prevencí infarktu a mozkové mrtvice a pomáhají udržet pevnost a elasticitu cév. Díky obsahu mnoha příznivých látek česnek posiluje celkovou imunitu – a to prý i v oblasti vzniku rakoviny. Proto ho nezapomeňte hojně zařazovat do jídla!

Používáte metody na léčení, které si pamatujete od své babičky? Napište nám!