Hlavní obsah

Rady babiček zase v módě: 6 tipů, které stojí zato oprášit

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Stejně jako se vrací móda, opakují se i návyky. Co bylo kdysi normální, na čas zapadlo a dnes je opět na výsluní. Zalévání dešťovkou, přešívání oblečení i sběr bylinek není nic nového – vlastně jen návrat ke kořenům.

Článek

Máme chytré telefony a do popředí se derou samořiditelná auta, ale v některých oblastech se pořád hodí rady našich babiček – a stále víc lidí je s radostí využívá. Ony totiž některé věci a způsoby nestárnou, ba naopak – s léty získávají na zajímavosti. Proč? Někdy jde o „sílu jednoduchosti“, jindy může hrát roli cena nebo dostupnost. Zkrátka nemusíte být staromilec, abyste se občas vrátili ve svých návycích o třicet i padesát let zpátky a hledali inspiraci u babiček.

1. Bylinky jako první volba při nemoci

Bývalo zvykem, že se nastuzení léčilo ulehnutím a pitím bylinkového čaje. Teprve když to nepomohlo, povolal se lékař. Nežijeme v 19. století, řeknete si, ale rozhlédněte se, kolik lidí si s úspěchem maže na revma konopnou mast nebo sbírá pampelišky na „med“. „Důvod návratu k přírodnímu uzdravování vidím hlavně v trvalosti léčby, téměř nulovým vedlejším účinkům, šetrnosti, přirozenosti pro tělo a příjemné prevenci. Navíc vlastnoruční výroba léčivých sirupů, tinktur, mastí, marmelád nebo čehokoli dalšího je opravdu k nezaplacení,“ podotýká výživová poradkyně a lektorka jógy Michaela Weissová.

Foto: AndreyCherkasov, Shutterstock.com

Bylinkové odvary, výluhy či sirupy už dávno nejsou jen doménou babek kořenářek, ale usídlily se i v moderních domácnostech

2. Vlastní jídlo chutná nejlépe

Polotovary a fastfoody byly léta na vzestupu: mnoho pracujících spěchá a potřebuje se rychle najíst. Ovšem chvat bývá na úkor jakosti a zdraví. Jestliže řešíte čas i kvalitu zároveň, zhusta se jako nejlepší ukáže příprava vlastního občerstvení, a to jak do práce, tak na cesty. Díky moderním pomůckám, jako jsou dělené krabičky, chladicí tašky či termosky, už není složité vzít si s sebou jakýkoliv druh jídla.

Kdysi měl každý rodinný domek alespoň malou zahrádku. Keříky rajčat na pár desetiletí nahradil dobře střižený trávník, ale dnes si stále více rodin pěstuje vlastní zeleninu a ovoce – i na balkoně či na dvou záhoncích předzahrádky. Většinou nejde o to, pokrýt veškerou spotřebu domácnosti, ale mít dobrý pocit z vlastního výpěstku a alespoň částečnou kontrolu nad tím, co jíte.

3. Komunitní život aneb Sousedé si pomáhají

Častý, ale jaksi instantní kontakt přes sociální sítě je dnes normou – minimálně mezi mladšími ročníky. Lidé tráví s telefonem nebo tabletem v ruce hodiny a mnohdy je pro ně elektronika hlavním prostředníkem v udržování vztahů.

Naštěstí si spousta lidí začíná uvědomovat, že sebečastější posty na sociálních sítích nenahradí obyčejný lidský kontakt a že napsat někomu SMS nebo e-mail nemá stejnou hodnotu jako „živé“ klábosení. Tomuto trendu jde naproti více faktorů: neosobní sídliště nahradily menší bytové projekty, zpřístupňují se zapomenuté dvorky činžáků, rozvíjejí se komunitní zahrady či projekty komunitou podporovaného zemědělství. Centrem sociálního života mladých maminek bývají dětské kluby a velkou popularitu získaly akce typu „zažij svou čtvrť jinak“.

Aktivity v přirozeném prostředí komunity mají velký význam. „Pomoc druhým, laskavost a vstřícnost patří k nejhlubším lidským radostem. Udělat něco pro druhého, to člověka naplňuje. Malé skutky laskavosti sníží hladinu stresu a výrazně přispívají k posílení vaší celkové spokojenosti,“ vysvětluje koučka a lektorka wellbeingu Jarmila Brixová.

Foto: SpeedKingz, Shutterstock.com

Sousedské sešlosti bývají příležitostí poklábosit s úplně cizími lidmi, kteří se mohou stát vašimi přáteli

4. Voda jako poklad

V našich zeměpisných šířkách bylo vody většinou dost a nikdo její spotřebu příliš neřešil. Ovšem poslední dobou se situace mění a přichází na řadu stará dobrá dešťovka. Odjakživa ji babičky sbíraly a věděly, že je pro zahradu nejlepší, ale zalévání z hadicí z vodovodního řadu bylo prostě jednodušší a bez práce. Snad spějeme do doby, kdy bude mít každý dům svůj kontejner na užitkovou vodu.

A ještě jednou voda. Potvrzuje se, že balená voda může mít kvůli špatnému skladování horší kvalitu než ta, kterou si natočíte z vodovodu. Lidé se vracejí k pití vody z kohoutku a často si ji nosí i ve vlastní láhvi – chovají se tak ekonomicky jako babičky, a navíc se nepodílejí na zvětšování už tak enormní produkce plastového odpadu. Takže vlastně dvě mouchy jednou ranou.

5. Domácí prostředky na úklid, praní, čištění

Rady a postupy babiček se asi nejčastěji využívají při úklidu a péči o domácnost. Ocet, soda či citron stojí většinou jen zlomek toho, co průmyslově vyrobené prostředky, a překvapí svou účinností. A jakmile přijdete na chuť základům, pustíte se i do složitějších receptů, například jak si vyrobit domácí želé bonbony, šumivku do koupele nebo účinný repelent.

Foto: iva, Shutterstock.com

Spolehnout se na domácí prostředky v úklidu už není bráno jako nouze, ale spíš přednost

6. Opravy, recyklace, bazárky

Před třiceti padesáti lety byla elektronika drahá, hůř dostupná, a když se něco pokazilo, vždy se hledala možnost opravy. Dnes si lze koupit levné hejblátko s tím, že když se rozbije, jednoduše ho vyhodíte. Jsou však i výrobky (například telefony), které vydrží dlouho právě díky dobrému servisu. Podobně je to s oblečením: takzvaná rychlá móda je postavená na principu levně koupit, chvíli nosit a vyhodit. Ovšem nadčasový kousek z kvalitní vlny nebo kašmíru přece má smysl tu vyspravit, tu zúžit, ale rozhodně nevyhazovat.

A nevyhazování začíná být zase in. V módě je domácí přetváření nefunkčních věcí v praktické pomocníky (zachráněný starý ubrus, prkénko jako nové, minitruhlíky z plastu). I v menších městech najdete místo, kde si můžete půjčit brusku, hoblík nebo vrtačku, a drobné řemeslné práce si udělat svépomocí. Jako houby po dešti také rostou nabídky nejrůznějších komunitních bazárků, swap (angl. výměna) akcí a možností znovu využít „nepotřebné harampádí“.

A na jaké babiččiny rady spoléháte vy? 

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama