Článek
Moje tchyně mě nesnáší, přestože pro to nemá žádný důvod, a čím víc se jí snažím zavděčit, tím je to horší. Několikrát mi do očí řekla, že si myslí, že bychom se s mužem měli rozejít. I když čekám jeho dítě! Prý se podle ní a jejího manžela k sobě nehodíme a já jim také nevyhovuju. Návštěva u nich v lepším případě vypadá tak, že tchyně zarytě mlčí, v tom horším jen odsekává na otázky.
Naši rodinu okatě ignorují, zatímco druhého syna s manželkou zbožňují. Dělají pro ně první poslední, jezdí s nimi na výlety, chodí na večeře, pořád si volají a navštěvují se. Když jsem u tchyně na návštěvě, tak mluví jedině o tom, co oni říkali, dělali, kde byli, jak se mají, co si kupují... a s námi pořádně ani nepromluví.
Dopadlo to tak, že tomuto oblíbenému synovi, který se oženil podle tchyniných představ, postavili barák. Nám nechtějí pomoct ani s drobnostmi. To je moc bolestivé a hodně velký zápřah na psychiku. Navíc, když jsem teď těhotná a vím, že moje dítě bude mít jen jednu babičku a jednoho dědečka! Protože tchyně mě nenávidí a dala mi najevo, že nepřijme ani vnuka!
Už nevím, co s tím mám dělat. Asi mi nezbývá nic jiného než se smířit s tím, že jsem pro tchyni nula. Ale strašně mě to tíží a bolí.
Přečtěte si také příběh naší čtenářky Jeho rodiče mají radši bývalku!
