Hlavní obsah

Teď chci hrát, ne rodit aneb Známá herečka si nechala kvůli kariéře zmrazit vajíčka. Udělala byste to?

Foto: Profimedia.cz

Sedmadvacetiletá australská herečka Margot Robbie se nedávno nechala slyšet, že si dá zamrazit vajíčka. Ne však ze zdravotních důvodů, se kterými je social freezing (preventivní mrazení) spojován, ale kvůli kariéře. Má dobře našlápnuto a nechce se toho teď vzdát. Mateřství se odkládá na neurčito.

Článek

Vloni se vdala, je jí dvacet sedm let, je zabezpečená, má zázemí, člověk by tedy řekl, že je to dobrý základ pro to, uvažovat o dítěti. Jenže Margot Robbie je zároveň velmi úspěšnou herečkou – v současnosti je hojně obsazovaná a časopis Forbes ji zařadil na žebříček nejvlivnějších lidí Hollywoodu pod třicet let. Tak co teď? Hodit kariéru na pár let za hlavu a věnovat se mateřství, anebo opačně? Navíc herečka v jednom rozhovoru řekla, že by si jednou přála mít tři, nebo dokonce čtyři děti.

Jenže čas nezastavíte a čím je žena starší, tím víc se zvyšuje riziko komplikací spojených nejen s početím, ale samotným těhotenstvím. Každá z nás má v sobě omezený počet vajíček a ta nejen každý měsíc při menstruaci z těla odcházejí, ale zároveň s přibývajícím věkem degenerují. Nejplodnější je žena kolem pětadvaceti let, po pětatřicátém roce života pak kvalita vajíček a s tím spojená šance na otěhotnění klesá.

Social freezing, tedy zmrazení vajíček a jejich uchování do budoucna, si hraje s myšlenkou, že by ženy – podobně jako Margot Robbie – mohly budovat kariéru bez strachu, že až se jejich profesní vlak zastaví, zůstanou ve stanici opuštěny bez dětí. To podpořily i některé velké společnosti, konkrétně Facebook a Apple, které příspěvek na tento zákrok dávají svým zaměstnankyním jako bonus.

Danajský dar

Firmy se ale za svoji „velkorysost“ setkaly s kritikou. Tlačí tím prý ženy nepřímo k tomu, aby mateřství odkládaly a věnovaly se práci. Navíc to skoro vypadá, že se nejlepší roky pro budování pracovní pozice a rodiny vzájemně překrývají. Může to tak být, ale spíše než odkládané rodičovství by firmy měly podporovat a zjednodušovat kombinaci práce a péče o děti.

Když se nadšená kariéristka v rozpuku rozhodne pro zmrazení, nemělo by to být jen její rozhodnutí, ale výsledek společné debaty s partnerem – mít dítě není pouze záležitost ženy. Jenže jsou pak rodiče schopni určit, kdy je ta nejlepší doba vajíčka použít? Zatímco chlap se může stát tátou v zásadě kdykoliv, pro ženy to představuje nejen fyzickou, ale i psychickou zátěž. Zatímco z psychického hlediska to může s narůstajícím věkem představovat psychickou zátěž pro oba dva, z toho zdravotního to padá všechno na ženinu hlavu, nebo spíše celé tělo. Čím starší je, tím pro ni může být těhotenství rizikovější.

Rizika zmrazením nezmizí

Když se pár jednou rozhodne své zásoby využít, čeká ho stejný proces jako při umělém oplodnění. „Vajíčka se rozmrazí a oplodní spermiemi partnera. Následně se pátý až šestý den kultivují do fáze blastocysty a poté se transferují do dělohy ženy. Když se všechno vyvíjí dobře, za devět měsíců žena porodí dítě, které je geneticky příbuzné jí a jejímu partnerovi. To je hlavní výhoda oproti léčbě, při níž je potřeba užít vajíčko dárkyně,“ vysvětluje Štěpán Machač, vedoucí lékař kliniky asistované reprodukce IVF Clinic v Olomouci.

Foto: VILevi, Shutterstock.com

Otěhotnění z vlastních zmrazených vajíček nese stejné komplikace jako klasické umělé oplodnění

Ovšem stejně jako u umělého oplodnění ani tady není stoprocentní jistota, že se embryo v děloze uchytí. Dále je tu riziko mnohočetného těhotenství, případně mimoděložního. Žena by také měla vědět, že být matkou ve vyšším věku není zdaleka jen otázkou „mladších“ vajíček, ale že existují i další problémy. „Rizika jsou totiž spojena s věkem, kdy žena otěhotní a porodí,“ potvrzuje Štěpán Machač. U starší rodičky se zvyšuje riziko těhotenské cukrovky, vyššího krevního tlaku nebo otoků končetin. A s tím zmrazená vajíčka nic nezmůžou. Stejně tak by žena, která odkládá mateřství, měla zvážit, bude-li schopna s partnerem dítě zabezpečit finančně i emočně nejen v prvních letech jeho života, ale i během dospívání a v pozdějším věku.

Ovlivněna hormony

Ani samotné zmrazení nelze brát na lehkou váhu. Před odebráním vajíček je nutné podstoupit hormonální stimulaci, která umožní dozrát většímu počtu vajíček najednou – po dobu jednoho týdne si žena musí aplikovat hormony injekcí pod kůži. Čtenářka Barbora N., která má s hormonální stimulací zkušenosti, popisuje, že se celý týden cítila nafouklá a ke konci procesu ji bolelo břicho.

S podáváním hormonů mohou být spojené i další problémy. „Hormonální stimulace s sebou nese rizika, jako je ovariální hyperstimulační syndrom. Projevuje se únavou, nevolností, bolestí břicha, citlivostí prsou a podrážeností,“ uvádí ve studii doktor Angel Petropanagos s kolektivem z Americké asociace reprodukční medicíny. Tyto příznaky se dají velmi dobře kontrolovat a řešit, jenže u 0,1 až 2 % pacientek může dojít k závažnému ovariálnímu hyperstimulačnímu syndromu. Ten přináší riziko krevních sraženin, dušnost, bolest břicha a zvracení spojené s dehydratací. V takovou chvíli je už nutná hospitalizace.

Než přijde pan Pravý

Ne všechny ženy se rozhodnou pro zmrazení vajíček kvůli kariéře. Někdy se jedná o pojistku a předcházení možným budoucím problémům – kdyby náhodou nepotkaly muže, se kterým chtějí založit rodinu, v ideálním biologickém věku. Když to pak nepůjde přirozeně, může je hřát jistota, že mají uchovaná zdravá vajíčka, se kterými to třeba klapne. Skoro to vypadá, že dříve si ženy pro toho pravého schovávaly panenství, dnes vajíčka.

Social freezing z hlediska odložení kariéry či strachu z neplodnosti vlivem věku, je v České republice stále ještě na začátku. Podle Štěpána Machače se dá hovořit ročně o pár stovkách žen. „Problém je zejména to, že ženy se k této metodě uchylují poměrně pozdě, protože u nás nefungují preventivní vyšetření plodnosti hrazená pojišťovnou. Žena si musí celou proceduru platit ze svého, což představuje částku kolem padesáti tisíc korun,“ dodává lékař.

Šance pro onkologické pacientky

Nicméně social freezing je velkou nadějí pro ženy, které v mladém věku onemocní rakovinou a součástí léčby je chemoterapie – ta může vajíčka poškodit. Proto jsou pacientce ještě před léčbou vajíčka odebrána a zmrazena. V tomto případě zákrok pojišťovna hradí.

Dobrovolné odkládání mateřství se může zdát jako hraní na bohy, vždyť příroda „pravidla“ nastavila z nějakého důvodu, který bychom měli respektovat. „Z hraní si na bohy jsme někdy osočováni, to je pravda. Nicméně rozhodnutí, kdy mít dítě, je zcela na ženě. Medicína pouze nabízí možnost jí v tomto rozhodnutí pomoci nebo jí cestu k těhotenství usnadňuje. A například u onkologických pacientek je uchování vlastních vajíček do budoucna jedinou šancí na vlastní dítě,“ vysvětluje Štěpán Machač.

Uvažujete o tom, že si necháte zmrazit vajíčka? 

ynezorPumanzeSaNyknalC