Hlavní obsah

Těhotenství? Už žádné trauma!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Věková hranice rodičů se zvyšujeFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pohled na těhotenství v uplynulých dvou desetiletích zaznamenal podstatné změny. Jinak ho vnímají nejen lékaři a nastávající maminky, ale i společnost.

Článek

Stačí se rozhlédnout, jak dívky i zralé ženy dnes pyšně nosí svá bříška a vzpomenout na časy, kdy je musely diskrétně ukrývat v neforemných šatovkách. Ty tam jsou doby, kdy být těhotná znamenalo rezignovat na svou krásu a v pokročilejším věku se za své bříško takřka stydět.

Odborný přístup k těhotenství se liberalizuje. Moderní porodnictví se snaží vrátit k přírodě. Pokud je nastávající maminka zdravá, může si toto šťastné období užívat bez zbytečných omezení. Nejvýznamnější změna se týká vyššího věku maminek.

Průměrný věk, kdy Češka přivádí na svět své prvorozené dítě, je nyní 26,3 roku, tedy o jeden až dva roky méně než v západní Evropě, ale o více než pět let oproti roku 1990. A každé čtvrté mamince v České republice, která rodí své první dítě, je více než třicet let.

Vracíme se do éry první republiky

Vyšší věk matek je důsledkem nejen větší možnosti seberealizace mladých lidí, ale i zodpovědnosti za vlastní ekonomickou a především bytovou situaci. Je to radikální změna od dob, kdy rodiny často spoléhaly na socialistický stát a kdy dítě otevíralo cestu k předním příčkám bytových pořadníků i zvýhodněným půjčkám. Dnes se reprodukčním chováním vracíme ke zvyklostem první republiky. Málo známým faktem je, že tenkrát byl průměrný věk prvorodiček dokonce vyšší než dnes - 27 let. I tehdy totiž nastávající rodiče věděli, že musí rodinu materiálně zabezpečit sami.

Samozřejmě že stále zůstávají ženy, které rodí děti před dovršením dvacátých narozenin. Je jich však sotva pět procent. Trend zralejších maminek je jasný a zřejmě i dlouhodobý. Obecně platí, že čím vyšší vzdělání a čím větší město, v němž žena žije, tím vyšší je její věk při narození prvního dítěte. V Praze rodí ženy své první dítě v průměru mezi osmadvacátým a devětadvacátým rokem.

V těhotenství se projevuje i větší individualita žen a oslabení institutu manželství. Zatímco počátkem 90. let připadalo na svobodné matky jen deset procent porodů, dnes je to celá třetina.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Na jednu ženu v ČR připadá pouhých 1,2 dítěteFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Jedináčci stále vedou

Znamená ale současný babyboom zásadní převrat v jinak pesimistickém populačním vývoji? Bohužel ne. To jen ke slovu konečně přišly silné ročníky žen narozených v 70. letech minulého století, které mateřství odkládaly. Pokud se ovšem tyto dámy nerozhodnou pro další dítě, počet novorozenců poroste jen krátkodobě. Potom opět začne dětí ubývat.

Na jednu ženu totiž v České republice připadá pouhých 1,2 dítěte, což je jedno z nejnižších čísel na světě. Pokud tedy bude trend jedináčků převládat, což demografové předpokládají, bude počet obyvatel České republiky v nejlepším případě stagnovat, spíše však klesat.

Porodnictví je adrenalinový obor

„Porodnictví je adrenalinový obor a ten bez trpělivosti nelze dělat. Psychika maminek je změněna, chápeme jejich starosti a úzkost, i když z našeho hlediska to jsou často jen banality," říká porodník MUDr. Michal Koucký (35) z vyhlášené gynekologicko-porodnické kliniky u Apolináře v Praze. O svých pacientkách mluví láskyplně jako o maminách a má s nimi nekonečnou trpělivost.

Související témata:

Načítám