Tanec medvědů i punčové túry. Bizarní či trochu děsivé vánoční tradice v různých zemích světa

Zatímco u nás se řeší, jestli bude ke štědrovečerní večeři kapr nebo řízek a mnozí celý den nejedí, aby viděli zlaté prasátko, jinde se leští okurky, čistí boty nebo berou do ruky košťata. Chcete vědět, jak se slaví Vánoce ve Španělsku nebo Thajsku a bez čeho se tyto svátky neobejdou v Rumunsku a Skandinávii?

Vánoce v Rumunsku jsou plné hudby, zpěvu, pestrobarevných masek a magických tradic, lidé se hojně setkávají a tráví čas společně.

Tanec medvědů: Unikátní folklorní tradice probíhá zejména v Moldavsku a v Karpatech, kde o Vánocích tančí muži v pravých medvědích kůžích rituální tanec jako obranu proti zlým duchům.

Hvězdáři: Skupinky dětí chodí od domu k domu a nesou rozsvícenou a ozdobenou hvězdu, často s vánočním motivem nebo výjevem narození Ježíše. Za zpěvu koled dostávají od lidí drobné dárky, ovoce či sladké pečivo. Hlavní noc, kdy se chodí s hvězdou, je na Štědrý večer.

V Německu jsou vánoční oslavy typické kouzelnými adventními trhy, vůní kořeněných perníčků a grilovaných klobás, také ale některými zvláštnostmi, které mohou překvapit.

Vánoční okurka: Skleněná ozdoba ve tvaru okurky se schovává hluboko do větví vánočního stromečku a ten, kdo ji na Štědrý den najde jako první, by měl dostat nějaký speciální dárek. Alespoň maličkost pro štěstí.

Čisté boty pro Mikuláše: Také v Německu nosí dětem sladkosti svatý Mikuláš, a to prvního prosince a jen těm, kdo si pečlivě vyčistí své boty. V předvečer nadílky si je děti obvykle pečlivě vypulírují a ráno v nich najdou sladkou odměnu.

Maraton v pečení cukroví: Pečení tradičního vánočního pečiva, v Německu zvaného plätzchen, je víc než jen zvykem. Tady z něj vytvořili disciplínu hodnou olympijského klání. Není ničím neobvyklým, že se v rodinách peče i více než 20 druhů cukroví, na mnoha místech probíhají soutěže o nejlepší recept a hospodyňky spolu soupeří, která zvládne připravit víc druhů.

Od děsivých krampusů běhajících v ulicích až po poetiku společného zpívání Tiché noci… Rakouské Vánoce jsou směsicí tradic, alpské divokosti i nostalgie.

Bouchání okenic: Zejména ve venkovských a horských oblastech Tyrolska chodí během adventu po ulicích klöpferové, skupinky chlapců, kteří zpívají koledy a do jejich rytmu klepou dřevěnými kladívky na dveře a okenice domů.

Čarodějnice Perchta: Na začátku prosince se vyřádí krampusové, těsně před Vánoci pak může domácnosti navštívit čarodějnice jménem Perchta. Kontroluje, zda je doma pořádek a podle legendy odmění dárkem ty, kteří byli pracovití, zatímco ti línější se dočkají trestu.

Punčové túry: Předvánoční punčová turistika je oblíbená ve Vídni, kde chodí místní od trhu k trhu, sbírají vánoční hrnečky (každý vídeňský trh má vlastní design) a ochutnávají horký punč v nejrůznějších variantách. Čím trvá taková túra déle, tím je samozřejmě výprava veselejší.

Vymetání starého roku: Zejména v horských alpských vesnicích je dodnes zvykem symbolicky koštětem vymést starý rok, a to většinou 24. nebo 31. prosince. Někde dokonce probíhá kolektivní zametání celé návsi.

Vánoční svátky jsou tady ve znamení místního temperamentu a velmi zábavných i roztomilých svátečních tradic.

Bizarní figurka v betlému: Zejména v katalánských betlémech se kromě Ježíška, Marie a třech králů krčí ještě jeden nečekaný hrdina – Caganer, drobná figurka v podřepu, právě uprostřed konání své potřeby. Má přinášet štěstí a úrodu, a protože Španělé mají smysl pro humor, najdete ji dnes i v podobách politiků nebo celebrit.

Polínko, které kaká dárky: Tradice vánočního polínka v Katalánsku, známá jako Caga Tió (kadící poleno), probíhá tak, že začátkem prosince si rodina domů donese polínko, kterému děti namalují usměvavý obličej, nasadí tradiční čepičku a přikryjí ho dekou. Pak se o něj starají, každý večer mu dávají drobné pamlsky a na Štědrý den pak zazpívají, aby jim „vykakalo“ dárky, které se objeví pod dekou.

Francouzské Vánoce spojují tradici, eleganci, dekadenci i roztomilé bizarnosti.

Boty u krbu: Ve spoustě zemí se tradičně věší ke krbu vánoční punčochy, ve Francii si k němu děti postaví své boty, do kterých jim Père Noël, zdejší obdoba Santa Clause, nadělí dárky.

Dům jako perníková chaloupka: Zejména v Alsasku si potrpí na vánoční výzdobu svých obydlí, která mnohdy hraničí až s extrémismem. Domy tu vypadají jako perníkové chaloupky, doladěné do posledního detailu. Miliony světýlek, obří mašle, plyšoví medvědi, blyštivé ozdoby… Trochu jako v zimním disneylandu.

Italové jsou maximalisté a vyznavači folkloru a umí se o Vánocích bavit s noblesou, fantazií i humorem.

Čarodějnice Befana: Stará čarodějnice na koštěti létá po italských městech a rozdává nadílku až 6. ledna. Dárky hází do punčoch a stihne přitom i strašit neposlušné děti. Mnohde se pořádají akrobatická divadelní představení, kdy přelétá na laně nad náměstími.

Hrající pastýři: Během adventu se v městech a vesnicích často objevují horští pastýři, kteří chodí venku v kožených kabátech, kožichu nebo pláštích a vyhrávají tradiční písně na dudy či flétny.

Vánoční ohně: Na mnoha místech po celé Itálii jsou populární ohňové slavnosti a vánoční venkovní vatry, u kterých se schází lidé z okolí. Zapálené hranice jsou symbolem naděje a mají přinášet pomyslné světlo.

Od pohanských rituálů až po nálož humoru: skandinávské pojetí vánočních svátků je hravé, magické a někdy i trochu podivínské.

Hledání mandle v kaši: Vánoční kaše s tajnou mandlí je oblíbeným rodinným rituálem ve Švédsku, Norsku i Dánsku. Do hrnce s kaší se vmíchá jediná mandle a ten, kdo ji ve své porci najde, je prohlášen za mandlového krále. Navíc bude mít příští rok štěstí a často také dostane malý dárek nebo sladkou drobnost.

Vánoční televizní kalendáře: Takzvané julekalender, tedy vánoční kalendáře, jsou speciální 24dílné televizní vánoční seriály, které běží na obrazovkách vždy od 1. do 24. prosince. Určeny jsou hlavně dětem, sledují je ale společně celé rodiny.

Štědrovečerní sauna: Ve Finsku se Štědrý den neobejde bez tradiční sauny. Jde o rituál klidu, pohody a očisty, který probíhá odpoledne před samotnou slavnostní večeří. Některé rodiny věří, že ve večerních hodinách patří sauna duchům předků, takže po osmnácté hodině tam již nikdo nechodí.

Islandská vánoční banda: Na Islandu rozdává vánoční dárky partička 13 ztřeštěných trollích bratrů, kteří přicházejí postupně od 12. do 24. prosince a každý má jméno vypovídající o jeho povaze, například Door Slammer (tříská dveřmi).

I když nejsou Vánoce tradičním thajským svátkem, slaví se tady originálně a vesele, s exotickým nádechem a spoustou zábavy.

Zdobení kokosových palem: Vánoční stromy tady mají velmi netradiční design, místní si je často vyrábějí z banánových listů nebo papíru, světelnými dekoracemi omotávají palmy i další tropické dřeviny. Výsledek je velmi kreativní, pestrobarevný a jedinečný.

Santa na surfu: Vánoční svátky v Thajsku prožívají lidé obvykle na plážích, kde se pořádají velkolepé slavnosti a party, Santa Claus tu nejezdí na saních, ale na surfovacím prkně.

Sloní průvod: V některých turistických oblastech je vyhledávanou atrakcí vánoční průvod, který doprovázejí sloni, oblečení jako Santa Claus, s čepičkami na hlavách.

Brazilské svátky jsou velmi živé, plné barev, burácivého veselí i rodinné pohody.

Koledy v rytmu samby: Tradiční evropské koledy a vánoční písně se tady zpívají s brazilským elánem a rytmem, někdy dokonce v doprovodu energické samby, která roztančí všechny kolem. Oslavy Vánoc tak získávají podobu pouličního karnevalu.

Betlémy z písku: Na plážích, kde během svátků probíhá bujarý společenský život, lidé staví betlémy z písku, z nichž mnohé jsou vskutku monumentální. Postavy Marie, Josefa nebo Ježíše jsou v některých případech vysoké i několik metrů.

Hřebíček, badyán a další vánoční koření. Neslouží jen jako dekorace, prospívá i zdraví