Tichá noc, svatá noc… Nejslavnější koleda vznikla v alpské vesničce, měla utěšit lidi po válce

Tichá noc, přesvatá noc, v spánku svém dýchá zem, půlnoc odbila, město šlo spát, zdřímli dávno i pastýři stád, jen boží láska, ta bdí… Kdo by neznal slova oslavující kouzlo a tajemno magické vánoční noci. Jednoduchou píseň, ze které se stala jedna z nejpopulárnějších koled, bez které si Vánoce už ani nedokážeme představit. Tichá noc je světovou skladbou míru a v roce 2011 se dokonce dostala na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Tichá noc, prostá a zároveň neuvěřitelně silná píseň, poprvé zazněla v kostelíku sv. Mikuláše v rakouském Oberndorfu pár kilometrů od Salcburku, a to na Štědrý večer roku 1818. Časy byly tenkrát po napoleonských válkách zlé a písnička měla lidem dodat sílu, naději a víru v lepší zítřky. A tak složil mladý Josef Mohr, který působil jako pomocný kněz v obci Mariapfarr, báseň o šesti slokách, kterou nazval Stille nacht, heilige nacht - tedy Tichá noc, svatá noc.

Své dílko později ukázal příteli Franzi Xaveru Gruberovi, učiteli ze sousední vesničky Arnsdorf pod Alpami. Ten pracoval i jako varhaník v Oberndofru a Joseph ho požádal, aby jeho báseň zhudebnil. A ještě tentýž večer ji oba společně zazpívali při půlnoční mši za doprovodu kytary v oberndorfském kostelíku. Myši totiž prokousaly měchy varhan a vánoční mše tak byla ohrožena, šlo tedy o provizorní řešení. Tak vznikl světový hit.

Další osud písně rychle nabral na obrátkách. Notový zápis skladby se dostal do rukou Carlu Mauracherovi z Tyrolska, když v Oberndorfu opravoval rozbité kostelní varhany. Pocházel z nedalekého Zillertalu z muzikální rodiny, kterou píseň okamžitě zaujala. Začali ji společně zpívat na trzích a postupem času rovněž během svých cest po jiných zemích. Dá se tedy říct, že právě Mauracherovi ji proslavili po Evropě. Díky dalšímu rodákovi z Zillertalu, známému národnímu pěvci Ludwigu Rainerovi, se pak koleda dostala v roce 1839 do Ameriky.

Autor Tiché noci, kněz Joseph Mohr, dokázal do pouhých šesti slok vložit vše, co tehdy lidé bytostně potřebovali: klid, mír a naději v lepší budoucnost. Původně šlo vlastně o ukolébavku pro narozeného Ježíška. Lid v písni nacházel neotřesitelnou víru, že všechno zlé a těžké pomine, kterou jim mladý teolog nabídl v jednoduchém textu. Do dnešní doby se zachovalo několik rukopisů slavné koledy, které jsou vystaveny v Salcburském muzeu a také v muzeu věnovaném přímo písni Tichá noc, svatá noc v rakouském Halleinu.

Malebný Oberndorf pod dvoutisícovými alpskými štíty rozhodně stojí za návštěvu. Zejména v zimním období vás zdejší atmosféra a zářivě osvětlená místní kaplička chytnou za srdce. Kostel svatého Mikuláše poškodila roku 1899 povodeň a poté byl zbořen, na jeho místě ale dnes stojí kaple zvaná Stille Nacht Kapelle neboli kaple Svatá noc.

Ve farním muzeu v Mariapfarru, které najdete hned vedle kostela, patří dvě místnosti právě Josephu Mohrovi, místní jsou na jeho odkaz dodnes patřičně hrdí. Původní zařízení jeho pokoje se sice nedochovalo, prohlédnete si ale obrázky a fotografie obou autorů slavné koledy, řadu dobových textů a betlém.

Nahlédnout je po dohodě možné i do zdejšího kostela. Farář Mohr zde nežil příliš dlouho, trpěl problémy s plícemi, a tak požádal o přeřazení do Oberndorfu, kde nevládlo tak studené a vlhké klima. A ještě zajímavost na závěr - do Čech se Tichá noc dostala pravděpodobně ještě do konce první poloviny 19. století a dlouho byla považována za typickou tyrolskou lidovou píseň.

Podívejte se, které celebrity se staly novodobými symboly Vánoc