Hlavní obsah

Vztah mezi otcem a dcerou: Co by v něm nemělo chybět?

Foto: thinkstock

Táta je pro malou dívenku prvním mužským vzorem a hrdinouFoto: thinkstock

Reklama

Otec je první muž v životě ženy – a jak se zdá, ten nejdůležitější. Co může táta dokázat i pokazit? A proč svojí holčičce nikdy nesmí říct, že je ošklivá nebo hloupá?

Článek

„Táto, jsem krásná?“ Čtyřletá Adélka se předvádí v nových šatičkách – půjdou s tatínkem na výlet. Tahle dívenka má štěstí, její otec má pro ni vždycky čas a dostatek pozornosti i lásky.

Jsem dost dobrá?

To je podle psychologů důležité: má-li dcera v dětství pěkný vztah s otcem, je pravděpodobné, že vyroste ve zdravě sebevědomou ženu. „Otec je pro dívku prvním mužem v jejím životě. Je to člověk, který na dlouhou dobu, nezřídka i trvale, ovlivní její vztah k silnějšímu pohlaví,“ upozorňuje psycholog Tomáš Novák. Pokud je k ní otec lhostejný nebo je věčně nespokojený, vyroste dívka s vnitřním přesvědčením, že za nic nestojí: „Nejsem dost dobrá, a tak si tátovu lásku nezasloužím. Vlastně si nezasloužím lásku žádného muže.“

Foto: thinkstock

Na tom, jak se otec věnuje své dceři, je závislý i její budoucí vztah k mužům obecněFoto: thinkstock

Obdivovatel a inspirátor

„Tatínek by měl fungovat v životě dcery jako její první obdivovatel. Měl by jí dát pocítit, že je krásná a chytrá. Přes něj si totiž dcera utváří svůj budoucí pohled na muže,“ říká psycholožka Veronika Vážanská. Poznámky jako „nechceš si s těmi beďary zajít k doktorovi?" ať přenechá mamince. Místo toho by s ní měl mluvit o tom, jak funguje reklama, odkud se berou peníze a co jsou zač ti pánové v televizi.

Formovat dceřiny názory a rozšiřovat obzor – i to je důležitý úkol otce. A také ji motivovat v učení nebo ve sportu. Jen pozor, aby ji přehnaným očekáváním nepřetěžoval.

Foto: thinkstock

Pozor, aby rodinná láska nepřerostla v chorobnou závislostFoto: thinkstock

Tatínka chci za muže!

Někdy okolo třetího roku dítěte nastává v rodinných vztazích složité období. Syn projevuje intenzivní zájem o matku (Oidipovský komplex) a dcera o otce (Elektřin komplex – podle hrdinky z řecké mytologie, která nechtěla opustit svého otce ani po smrti). Holčička na matku neuvědoměle žárlí a snaží se ji odsunout stranou. „Ty ne, tatínek mi poví pohádku! S tátou půjdu do parku!“ Není to nic nenormálního, jde o vývojovou fázi popsanou Sigmundem Freudem, která běžně odezní nejpozději v průběhu šestého roku.

Někdy ale ne – a to je zlé. Zamilovanost dcery do otce se může stupňovat a vést až k nenávisti vůči matce. Pokud otec dceru vychovává sám, její žárlivost mnohdy zcela znemožní, aby si našel novou partnerku. Ani novodobé Elektry nenavazují vztahy snadno – vedle zbožňovaného otce žádný mládenec neobstojí. A když už, musí mu být co nejpodobnější. Jestli se vám zdá, že na vás dcerunka visí až moc, poraďte se pro jistotu s odborníkem.

Když dcera vyroste (a není z ní Elektra), přijde den, kterého se její táta bojí: dá přednost nějakému cizímu chlápkovi, který si ji vůbec nezaslouží! Nezbývá než ji nechat jít – a gratulovat si, jakou skvělou ženskou z ní vychoval.

Jaký byl nebo je váš táta? Dokázal vám dát sebevědomí, nebo vám spíš nadělil nějaká ta traumata?

Reklama

Načítám