Hlavní obsah

Z prázdné půdy krásný mezonet pro čtyřčlennou rodinu

Foto: Jiří Ernest

Foto: Jiří Ernest

Reklama

Mezonet na pražských Vinohradech si majitelé zamilovali. Oceňují hlavně to, že ačkoli jsou v bytě, tak trochu se tu cítí jako v domě. A soukromí tu má každý člen čtyřčlenné domácnosti.

Článek

Když se rodina začala rozrůstat, hledali mladí manželé nové bydlení, kde by všem bylo příjemně a všichni měli svůj prostor. Zaujalo je kouzlo podkrovních bytů otevřených přes dvě patra a atmosféra Vinohrad. S dvěma dětmi předškolního věku tak nyní bydlí v mezonetu v prvorepublikovém činžovním domě.

Moderně, ale s ohledem na historii domu

„Chtěli jsme útulný byt, který bude se starým činžovním domem korespondovat, ale zase to nemělo být nic extra zdobného nebo rustikálního. Ale ani ne studený minimalismus,“ svěřuje své představy majitelka. Na doporučení známých navázali spolupráci s architekty z ateliéru Destyl, u kterých ocenili, že je do ničeho netlačili, ale spíše je celým návrhem provedli.

Byt má čistou podlahovou plochu 124 metrů čtverečních a dispozici 4 + kk. Samotné podkroví vzniklo rekonstrukcí objektu v posledních letech, majitelé koupili prostor jako holobyt. „Byla tu nová technická infrastruktura, střecha včetně izolace a okna. Vše ostatní včetně řešení samotné dispozice bylo na nás,“ popisuje architekt Martin Poledníček.

Foto: Jiří Ernest

Vznikl mezonetový byt, jehož srdcem je obytný prostor otevřený do krovuFoto: Jiří Ernest

Dům v bytě

Hlavní obytný prostor nechali otevřený přes dvě patra, v přízemí je dětský pokoj a ložnice, v patře pak pracovna. Dispozice je ale navržená variabilně, takže v budoucnu se rodiče mohou přestěhovat do patra a děti zůstanou v přízemí.

„Mezonet má pro nás kouzlo v tom, že patro poskytuje jisté soukromí. Vysoký prostor s přiznanými prvky krovu navíc interiéru dodává romantickou atmosféru. Někdo by mohl schody v bytě brát jako nevýhodu, ale nám to naopak vyhovuje. Máme takový dům v bytě,“ pochvalují si majitelé a Martin Poledníček to potvrzuje: „Tyto byty často umožňují pracovat s dispozicí jako v rodinném domě, to znamená, že je lze zónovat podle pater.“

Dominantní schodiště

Vyřešit schodiště v obývacím pokoji byl ale poměrně velký oříšek. „Byli jsme limitováni půdorysným prostorem, ale také výškou. Museli jsme zachovat podchodnou výšku tak, aby šikmina střechy neomezovala pohodlný pohyb na schodišti. Problematická byla také logistika, jak už to u podobných domů bývá. Vynášení suti a veškerá manipulace s novým materiálem je v posledních patrech činžovních domů, které mají většinou výtah minimálních rozměrů, dost náročná,“ vzpomíná architekt.

Foto: Jiří Ernest

Interiéru dominuje schodiště, které zároveň slouží jako úložný prostorFoto: Jiří Ernest

Dřevo a zemité barvy

Na přání majitelů pracovali architekti zejména s přírodními zemitými barvami a dřevem a nepouštěli se do žádných křiklavých výstřelků. Výrazně je zastoupeno dubové dřevo ve svém přirozeném odstínu a dominantním prvkem je také cihelné zdivo v hlavním obytném prostoru. „Cihly nejsou původní, jedná se o obklad cihelnými páskami. Nicméně jde o tradiční materiál typický pro danou výstavbu, proto se nabízelo ho použít,“ vysvětluje architekt.

Jako kontrast k těmto barvám a materiálům použili antracitovou a bílou barvu a také sklo. Jednotný rukopis se podařilo udržet v celém interiéru, výsledek díky tomu působí vyváženým a útulným dojmem. Zajímavě působí také zavěšená svítidla s přiznanými textilními kabely.

Vizitka ateliéru

Ateliér Destyl funguje od roku 2015. Do jeho portfolia spadají novostavby, rekonstrukce starších objektů, interiéry i urbanismus. Snaží se navrhovat architekturu, která navazuje na okolí, zapadá do něj a posouvá ho přirozeným směrem dál, kde interiér souvisí s exteriérem a exteriér se svým okolím. Více na destyl.cz.

Reklama

Načítám