Článek
„Maso jsem přestala jíst v osmnácti letech. Odjela jsem tehdy studovat do Německa a našla tam nové přátele, kteří mě hodně ovlivnili. Vydrželo mi to pět let, pak jsem se ale vrátila do ČR a začaly mě trápit nezvládnutelné chutě.
Pořád jsem si myslela – a myslím si to dodnes! – že velkochovy a jatka jsou zlo. Ale moje tělo prostě maso potřebovalo. Z vůně pečeně, která by mi měla být odporná, se mi sbíhaly sliny,“ popisuje svůj vnitřní boj dnes třicetiletá Adriana.
Tělo by to chtělo. Ale hlava odmítá!
Určitá část vegetariánů a veganů vnímá tenhle způsob stravování jako přirozený, nebo dokonce jediný možný. Maso jim prostě nechutná a vzdát se ho je pro ně spíš úleva než oběť. Když ho nejedí, cítí se lépe. Pak jsou ale ti, kteří ho vyřadí z pocitu odpovědnosti nebo z lásky ke zvířatům.
„Adriana je typický případ vegetariánky ,z přesvědčení´. Její rozhodnutí bylo diktované hlavou a chuť na maso ji dostávala do vnitřního střetu s vlastními ideály,“ komentuje situaci rodinná poradkyně Ludmila Jandová. Není divu, že když dívka po návratu domů podlehla přemlouvání a dala si maminčinu pečenou kachnu, bylo jí pak špatně ještě celý druhý den.
Někteří lidé jsou prostě masožravci od přírody. Pokud jim to svědčí, není důvod se přemáhatFoto: Thinkstock
Trávicí systém to zvládne
Měla Adriana jen psychický problém, nebo je skutečně možné, že trávicí trakt masu „odvykne” a je třeba ho na živočišné bílkoviny zase postupně adaptovat? Podle odborníků si lidské tělo s takovou změnou poradí bez potíží.
„U jinak zdravého člověka by přechod z vegetariánství na běžnou výživu neměl představovat větší fyzický problém. Příjem jakékoli stravy stimuluje trávicí systém ke štěpení všech složek potravy, to znamená i bílkovin masa, živočišných tuků a podobně,“ vysvětluje MUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékař oddělení léčebné výživy FN Motol v Praze a předseda Společnosti pro výživu. Současně ale potvrzuje: „Spíše si myslím, že tento přechod může dělat dotyčnému psychické potíže, dokud se s novou situací nevyrovná.“
Proč už nejsem vegetariánem?
V roce 2011 uveřejnil časopis Psychology Today zprávu o průzkumu mezi lidmi, kteří v určité fázi svého života odmítali živočišnou stravu, ale poté se k pojídání masa zase vrátili. Více než polovinu z nich k vegetariánství přivedly etické důvody. A proč ho zase opustili? Nejvíce z nich (35 %) k tomu donutily zdravotní potíže, slabost a chudokrevnost. Další přestaly bavit komplikace spojené se sháněním surovin a přípravou jídla.
A každý pátý přiznal, že měl jednoduše na maso neodolatelnou chuť. „Celou tu dobu jsem se cítil hladový, a ten hlad se nedal ničím uspokojit, dokud jsem nesnědl maso,“ přiznal se jeden z účastníků.
Vegetariánská strava může být stejně pestrá a zajímavá jako „masová". Chce to ale shánění informací, cvik a zkušenostFoto: Thinkstock
Mám k tomu dobré důvody!
Podobně jako rozhodnutí stát se vegetariánem, ani to opačné by nemělo být náhlé a impulzivní. Podlehnout touze po masu a pak si to vyčítat, to je ta nejhorší cesta.
Lepší je ta, kterou nakonec zvolila Adriana: východiskem pro ni jsou malé rodinné farmy a bio chovy. Když ji jednou za čas popadne chuť, opatří si maso ze zvířat, která strávila život spokojená na pastvě. A to můžou udělat i těhotné ženy. Dobrým důvodem je i zdraví – někomu vegetariánská strava zdravotní potíže vyléčí, jinému naopak přivodí. A proti vlastnímu metabolismu je těžké bojovat, ať už máte ideály sebehezčí.
Zkusili jste někdy vyřadit maso ze svého jídelníčku? A vrátili jste se k němu, nebo vám to vydrželo?
