České staré rituály a tradice: otestujte svoje znalosti

1. Ve vinařských oblastech právě vrcholí období vinobraní, kdy se sklízí letošní hrozny a bujaře se slaví. Se zrajícím vínem se pojí i další tradice, které se říká zarážení hory. Co znamená a kdy se slaví?

V průběhu srpna se zarazí hora neboli uzamkne vinice, poté již nesmí nikdo vstoupit do vinohradu s dozrávajícím vínem. Zvyk chránil vinohradníky před zloději.

Poslední zářijový den, kdy se zarazí zátky do sudů s novým vínem. Jde o to, aby víno navinulo chuť dřeva.

11. října, kdy se zamknou dveře sklípku a vinaři nesmějí pít až do 11. listopadu, kdy se otevře mladé víno.

2. Na novou úrodu se těšili nejen ve vinařských oblastech. Nová sklizeň byla vyhlížena s velkým očekáváním, a když byly žňové práce hotové, nastal čas oslav. Lidé přinesli hospodáři jako symbol hojnosti...

pytel myší, které pochytali na polích, aby nemohly v další sezoně škodit úrodě

dožínkový věnec uvázaný z klasů, kvítí a ovocných větviček, zdobil stodolu, kde se později slavilo

poslední snop ze sklizně, oblečený v dámských šatech

3. 2. listopadu se slaví Dušičky neboli slavnost Všech svatých. Když v tento den prší, říká se, že...

Brána očistce se neotevře, duše nebudou moci ven a budou za své hříchy pykat celý další rok.

Duše zemřelých se vrací a buší na okna a dveře, aby se dostaly domů.

Duše oplakávají své hříchy.

4. Poslední listopadový den slaví svátek Ondřej, mimo jiné patron nevěst. Vdavekchtivé dívky na předondřejský večer, 29. listopadu, zkoušely věštit, zda se brzy vdají. Nejznámější je tradice s botou. Jak rituál probíhal?

Dívky si obuly nové boty na ondřejskou tancovačku, a která v nich protančila díru, do roka se vdala.

Dívky se postavily zády ke dveřím a přes rameno házely střevícem. Pokud směřovala špička ke dveřím, znamenalo to, že do roka odejde z domu ke svému manželovi. Byla-li špička směrem do místnosti, zůstane dívka dál doma u rodičů.

Před spaním daly dívky naleštěné boty za dveře. Chlapci pak roznášeli milostná psaníčka a malé dárky a dávaly je do bot svých vyvolených.

5. Začátkem prosince obchází domácnosti Mikuláš s čertem a andělem. Kdysi se ale chodilo už 3. prosince večer a hlavními postavami tohoto průvodu byly ženy, oblečené do slavnostních bílých šatů se závojem a věnečkem na hlavě. Zpívaly, dávaly dětem sladkosti, ty zlé trestaly metličkou. Kterou svatou měly připomínat?

Svatou Barboru, říkalo se jim barborky.

Svatou Julii, jmenovaly se po ní juliánky.

Svatou Kateřinu, nazývaly se po ní kráčmery.

6. Postava biskupa či později Mikuláše byla provázena čertem a andělem, ale i dalšími postavami, které by vás dnes již v průvodu asi překvapily. Patřili k nim třeba...

exotičtí tygři a sloni

ženy Mikulášky, smrtka s kosou nebo koza

boháči na chůdách a žebráci s ohnutými zády

7. V zimě ubylo práce venku na poli, přišel ale čas drobných domácích prací. Od adventu do jara se chodilo na tzv. přástky. To byl čas, kdy se hlavně ženy a dívky sešly u jedné z nich doma, klábosily a zpívaly a u toho...

draly peří nebo předly na kolovratu

nakládaly zeleninu a houby, které do té doby nashromáždily

plánovaly mužům harmonogram prací a úkolů na nový rok

8. Tradice a pověsti pomáhaly i ve všedním životě. Například v dobách, kdy u sebe prostí lidé nenosili běžně hodinky, orientovali se v čase podle zvonění zvonu, tzv. klekání. Ten určoval čas, kdy vstávat, kdy obědvat i kdy by děti měly jít spát a ty starší se vracet domů. Co hrozilo, pokud tento čas nedodržely?

Musely pak doma klečet u kamen na hrachu nebo kamení.

Musely místo večeře kloktat odporný lektvar z kyselého mléka.

Hrozilo, že je unese klekánice, děsivá stařena, která chodila právě po klekání.

9. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, jejich termín je každý rok jiný. Jak se určuje?

Stanovuje ho přímo Vatikán, věštěním z čajových lístků.

Velikonoční neděle je první neděle po prvním jarním úplňku.

Je už od roku 761 zapsaný pro každý rok v tzv. Tisíciletém kalendáři Veliké noci dle Marca Aurelia.

10. S řadou slavnostních chvil je spojen i akt pálení ohňů. Zapalují se v červnu o letním slunovratu či svatojánské noci, ale i v květnu během Filipojakubské noci, v předvečer 1. máje. Té se někdy přezdívá také Valpuržina noc. Co nebo kdo byla Valpurga?

Je to zkomolenina z příkazu „naval prut“, pruty byly třeba k opékání špekáčků.

Valpurga byla jedna z čarodějnic, odsouzených a upálených ve Velkých Losinách.

Valpurga, přesněji svatá Valburga, byla abatyše z 8. století a její svátek se v německých zemích slaví právě 1. května.

Vyhledat

Hlavní menu

záhlaví

Hlavní obsah

Kvíz: Znáte krásné české tradice a zvyky? Zarážení hory, přástky i klekánice mají svůj původ a význam

Článek

Kvíz: Otestujte, jak dobře znáte zlaté a české slavice. Hanička písnička nám stále chybí

Kvíz: Mamma Mia!, Čelisti, Pláž. Udělejte si test, jak dobře znáte filmy, kde hraje hlavní roli léto

Zeměpisný kvíz: Víte, kde najdete Montserrat nebo kamenné sochy Moai?

Postranní panel

Proměny vánočního stromku na Staroměstském náměstí: Skromnost roku 1935 vystřídala pompéznost

Vyznáte se v hlavních městech světa? Otestujte své zeměpisné znalosti v našem kvízu

Plněná kuřecí stehna s vydatnou klobásovou náplní: Šťavnatá pochoutka, kterou si zamilujete

Související články

Velikonoční pondělí: Kdo koho polévá vodou a co s nadílkou vajec

Květnou nedělí začíná velikonoční Svatý týden. Hlavně nic nepečte

Postranní panel