Velikonoční pondělí: Kdo koho polévá vodou a co s nadílkou vajec

Velikonočnímu pondělí se také říká Červené. Důvodem je to, že tradičně byla vajíčka hlavně červená, což mělo připomínat barvu krve Ježíše Krista. Postupně se k této barvě přidávaly další – podle krajů se liší nejen jejich kombinace, ale také to, jak byla vajíčka zdobená.

Velikonoční pondělí je již spíš otázkou lidových zvykůnnež náboženství. Je to oslava očekávaného příchodu jara, slunce a základu úspěšné hospodářské sezony. To se slavilo už před příchodem křesťanství.

Dopoledne chodí koledníci od domu k domu pro dobroty či vajíčka. Nejvíc toho měl dostat první koledník, který do domu dorazil, protože právě ten měl přinést štěstí a hojnost. Součástí krajových zvyklostí bývají i různé říkačky či písničky, používání řehtaček i to, že koledovat chodí i dívky, jinde zas dívky polévají chlapce vodou – to bývá nejčastěji po poledni. V některých krajích naopak chlapci polévali dívky, aby jim vyjádřili náklonnost, někde se polévala také hospodářská zvířata, aby byla zdravá a měla hodně síly i mláďat.

Tradičním cílem vyšlehání dívek pomlázkou bylo jejich omlazení, plodnost, dodání krásy, ale také prý vyhnání lenosti. Každá žena má být v tento den „vyplacena“, aby neuschla.

Někde nechodili koledníci do domů, ale čekali schovaní na dívky, když šly ráno do kostela. Nic zásadního se ale ten den v kostele nedělo. I v tento den bylo dobré si obléci něco nového, ale chodilo se i do sadů objímat stromy, které dávaly lidem novou sílu.

Vajíčka byla nejčastější odměnou pro koledníky spolu se stužkami, které dívky vázaly na pomlázky. Mimochodem, právě stužkami dívky vyjadřovaly své city ke konkrétním koledníkům – červená se dávala z lásky, modrá znamenala naději, zelená naznačovala sympatii a žlutou odmítala jeho dvoření. Dnes se koledníci podle věku odměňují i sladkostmi nebo trochou alkoholu.