Nádech, výdech, extáze: Objevte sílu extatického dýchání

Extatické dýchání, známé také jako ecstatic breathwork, vychází z pradávných technik používaných v šamanských kulturách po celém světě. V moderní podobě se nejčastěji odkazuje na práci Stanislava Grofa, zakladatele holotropního dýchání, i na současné směry vědomého dechu. Jde o způsob dýchání, který mění chemii těla i fungování mozku a umožňuje dostat se do hlubokých stavů vědomí – beze slov, bez dotyku, bez drog.

„Principem extatického dýchání je rytmický dvojitý nádech a výdech ústy, často doprovázený hudbou. Tato technika aktivuje parasympatický nervový systém, který podporuje regeneraci a uvolnění. Dochází ke snížení hladiny CO₂ v krvi, což spouští fyzické i psychické reakce - například mravenčení, změny vnímání tepla či chladu, pocit lehkosti nebo rozšířeného vědomí. Dýchání může pomoci uvolnit hluboce uložené emoce a napětí, které si často ani neuvědomujeme,“ říká Jana Hozáková z žižkovského studia Jóga spirit, kde si extatické dýchání můžete vyzkoušet na vlastní kůži.

Dech je jediný nástroj, který máme vždy s sebou. A právě skrze jeho zrychlení, prohloubení a rytmus se tělo rozvibruje, mysl ztiší a začne se dít cosi těžko popsatelného. Kromě brnění těla může přijít pláč, smích nebo křik. Emocionální očista. Vnitřní výlet. Extáze. Jde o zážitek, na který neexistuje jednoznačný popis, protože je individuální a pokaždé jiný. Již během první zkušenosti lze uvolnit stará traumata, potlačené emoce i tělesné bloky, dojít k hlubokému odpuštění – sobě i druhým. Mnozí zažívají pocity bezpodmínečné lásky, jednoty, euforie nebo propojení s něčím větším, než jsou oni sami.

„Pro řadu lidí je to hluboce transformační zkušenost. Může přinést pocit jednoty, smíření nebo sebepřijetí. Na povrch často vystupují dlouho potlačené emoce - jako smutek, hněv, strach apod. Když si je dovolíme skrze dech plně prožít a zpracovat, přichází úleva a vnitřní prostor. Někdy se také objevují vize, vzpomínky nebo symbolické obrazy z podvědomí - podobně jako ve snech nebo při psychedelické zkušenosti,“ říká Jana Hozáková.

Extatické dýchání většinou probíhá vleže, v bezpečném prostoru a pod vedením zkušeného průvodce – facilitátora, který provází procesem a dohlíží na fyzické i emoční potřeby. Facilitátor musí absolvovat instruktorský kurz, který je v současné době dostupný pouze v zahraničí. Dýchá se intenzivněji než obvykle, s otevřenými ústy a v rytmu, který se postupně prohlubuje. Součástí je i hudba, která pomáhá navodit emocionální vlny – od jemných až po ty divoké a očistné. Celá zkušenost může trvat 45 minut až dvě hodiny. Po samotné praxi následuje integrace – prostor na sdílení, kreslení nebo klid. Pro bezpečný zážitek je zásadní se předem informovat, zda je pro vás technika vhodná – kontraindikací mohou být těhotenství, epilepsie, vážná kardiovaskulární onemocnění nebo psychotická epizoda v minulosti.

„Extatické dýchání může být hlubokou a léčivou zkušeností, ale nemusí být pro každého. Doporučila bych ho těm, kdo touží lépe porozumět sami sobě, napojit se na své tělo a vnitřní hlas. Těm, kdo cítí, že v sobě nesou nevyřčené nebo dlouhodobě velké napětí v těle. Také těm, kdo procházejí náročným obdobím, stojí na životní křižovatce nebo hledají nový směr. Zároveň však může sloužit i jako jemná regenerační technika – cesta k odpočinku, bez nutnosti hlubokého ponoru,“ zmiňuje Jana Hozáková.

Využijte živly k jednoduchým rituálům. Vítr odnese vše tíživé, procházka v ranní rose vás uzemní