Článek
Odborníci ze všech možných oblastí tak trochu bijí na poplach, pokud to totiž půjde s porodností tak jako nyní, zdá se, že pomalu, ale jistě vymíráme. Podle některých studií by do roku 2100 mohla porodnost klesnout v 93 % všech zemí světa, a to až pod úroveň nutnou pro udržení stabilní populace.
Kritický pokles porodnosti
V Evropě se k průšvihu schyluje ještě dřív, možná už za dvě tři desítky let. Od roku 2012, kdy skončila ekonomická krize, se odborníci vcelku radovali. Porodnost rostla, ještě v roce 2021 připadalo na jednu ženu v průměru 1,83 dítěte, což nebyl tak špatný výsledek (udává se, že k udržení rovnováhy v populaci je potřeba číslo 2,1).
Ale pak přišel covid, nejistota a obavy a chuť množit se ještě poklesla. Zatímco v roce 2022 se u nás narodilo 101 tisíc dětí, loni už to bylo jen 92 tisíc. Jde o pokles o 9 %, dětí se narodilo tak málo, že půjde o jeden z nejslabších populačních ročníků v historii Česka.
To není vůbec dobrá zpráva. Jakkoli budovatelské heslo - rodina (potažmo děti) je základ státu - budí v mnohých nepříjemné emoce, když se od nich oprostíte, je potřeba si přiznat, že určitou optikou to tak je. S těmito čísly bude ČR a Evropa obecně čelit nepříjemné změně ve struktuře obyvatelstva – zjednodušeně řečeno, čím dál víc starších lidí bude závislých na čím dál nižším počtu mladých. Nejde ale jen o důchodový systém, lidská síla může brzy chybět v nemocnicích, pečovatelských domech, domovech důchodců, eldéenkách. A utrpí i ekonomika, protože tou hýbou především mladí a produktivní.
Doba rodině a plození dětí moc nepřejeFoto: Gorodenkoff, Shutterstock.com
Proč lidé založení rodiny odkládají?
Důvodů je mnoho, ale tyhle tři zmiňují mladé páry nejčastěji.
- Finance – Nynější inflace, pokles životní úrovně, zdražování, k tomu nedostupnost bydlení, vysoké ceny energií, to nejsou věci, které by kohokoli motivovaly k tomu, aby zakládal či rozšiřoval rodinu. Prostě na to nemá.
- Existenční nejistota – Válka na Ukrajině, hrozba atomových zbraní, kterou čas od času vyšle hlavně Rusko do éteru, válka v Izraeli. Nic, co by bylo tak moc daleko, abychom mohli dělat, že se nás to netýká. A jsou lidé, kteří do takové nejistoty děti přivádět nechtějí.
- Studium, kariéra – Nejen dostudovat, ale vytvořit si i nějaké kariérní zázemí, dosáhnout určité pozice (často úzce souvisí s financemi z prvního bodu), mít se kam vrátit po mateřské (v případě žen), rozjet podnikání. I tohle jsou důvody, proč lidé se založením rodiny příliš nespěchají.
Problémů s neplodností přibývá
Bohužel, příroda je neúprosná, a čím víc rodičovství odkládáte, tím těžší to pak může být. Jsou to jednoduchá čísla, z biologického hlediska je ideální věk pro početí u mužů kolem třiceti let (nejpozději do čtyřicítky), u žen pak mezi 23. a 25. rokem. Pak šance na přirozené oplodnění klesají, u čtyřicátnic se to podaří jen v pěti procentech. „Dvojic, které řeší neplodnost, v Česku přibývá. Aktuálně je to každý pátý pár,“ říká Milada Brandejská, medicínská ředitelka kliniky asistované reprodukce Europe IVF. Rozhodně ale nemá pocit, že by ženy odkládaly mateřství z nějakého rozmaru, nerozvážnosti či lenosti. „Žijí ve 21. století, kdy mají jiné požadavky a špatně si shání partnera, s nímž by chtěly strávit zbytek života. Také jde dost často o páry, které jdou po čtyřicítce do nového manželství,“ vysvětluje.
Dobrá zpráva ale je, že ČR patří v oblasti léčby neplodnosti a umělého oplodnění ke světové špičce, odborníci tu dokážou pomoci asi 95 % párů. Takže i počet takzvaných dětí ze zkumavky přibývá, nyní se jich následkem umělého oplodnění v Česku narodí asi 5 %.
