Herečka Elizaveta Maximová: Všichni moji pradědečci padli ve 2. světové válce. Traumata v nás žijí dodnes

Patří mezi naše nejobsazovanější herečky, je velkou milovnicí české módy a také publikuje texty v lifestylovém magazínu. Jak sama Elizaveta Maximová říká: „K psaní cítím velkou lásku podobně jako k herectví a baví mě si proplouvat mezi těmito světy.“ Povídaly jsme si mimo jiné také o tom, jak se připravuje na své různorodé role, jaký „koníček“ zabíjí její produktivitu a jaké trauma si (nejen) její rodina nese.

Častá otázka na herce je, jakou mají vysněnou roli. Já se zeptám opačně. Existuje role, do které by se vám vyloženě nechtělo?

Nechtělo by se mi do postavy napsané ploše, nudně, klišovitě nebo třeba sexisticky. Nejhorší jsou pro mě „neutrální“, bezmyšlenkovité, věčně se usmívající holky bez názoru, které bez reptání kráčí vedle svého mužského protějšku – hrdiny.

V seriálu Děcko jste si zahrála vysmátou a afektovanou influencerku, která kromě toho, jak vypadá, řeší i to, že by se ráda stala matkou. Kde jste hledala inspiraci?

Beáta je excentrická, hlučná, afektovaná a ze začátku ryze povrchní. Proto jsem byla fakt ráda, že jsem ji mohla ještě před začátkem natáčení konzultovat se scenáristkou Lucií Macháčkovou, která linku Bebe a Huberta psala. Dlouho jsem k téhle postavě hledala klíč, projížděla jsem si stovky videí beauty influencerů, ale přišlo mi to málo, chyběl mi základ. Vše do sebe zapadlo ve chvíli, kdy mi Lucie během jednoho telefonátu poradila: „Středobod Huberta je Beáta, středobod Beáty je Maruška.“

A díky této větě se mi propojila celá Beátina linka, s jejím přemrštěným začátkem a velkým vnitřním přerodem. Taky jsem si vnitřně našla důvod, proč se jim s Hubertem nedaří mít vlastní děti, a tím se pro mě stala reálnou lidskou bytostí, kterou jsem upřímně milovala a těžko se mi s ní během posledního natáčecího dne loučilo.

V televizní sérii Vlastně se nic nestalo, která se zabývá tematikou platformy OnlyFans a on-line odhalováním, jste si pro změnu zahrála sexfluencerku. Umíte si představit, že byste se ocitla v podobné situaci a za vidinou rychlého zisku prodávala fotografie odhaleného těla?

Sexfluencery nesoudím, ale stoprocentně vím, že to není moje cesta ani příběh. Pro Andreu, moji postavu, je to jakýsi experiment: mix snahy vymanit se z finanční tísně a zároveň určité ukojení touhy po pozornosti. A během toho teprve poznává svoje hranice, míru toho, co psychicky unese. Já mám svoje hranice nastavené a vím, do čeho se rozhodně pouštět nechci.

Jak vám jsou blízké sociální sítě obecně?

Podle mých posledních týdenních reportů o čase stráveném na mobilu jsou mi sociální sítě bohužel velmi blízké. Trávím na nich dost času scrollováním, což zabíjí veškerou produktivitu a nic kromě úzkosti to nikomu nepřináší. Proto teď omezuju čas strávený na telefonu, cítím, že mi to prospívá. A co se týče přispívání: v poslední době necítím ani potřebu sdílet, i když se toho tolik děje! Někdy jsou týdny tak nabité událostmi a setkáními jako jindy za celé měsíce. A v tu chvíli pro mě jdou sítě na nějakou dobu stranou.

Máte nějaký hollywoodský idol, se kterým byste si ráda zahrála?

Uf, těch jmen by bylo nekonečno! Ale jako první mě napadá, že by mě fakt zajímalo, jak se připravuje a (spolu)pracuje například Cillian Murphy nebo Cate Blanchett.

Kromě hraní se aktivně věnujete i psaní – píšete pravidelné sloupky. Jak vás to baví?

Upřímně – moc. Uvnitř se cítím jako věčný začátečník a to mi dává velkou svobodu. Nemůžu objektivně posoudit, jak mi to jde, ale po zhruba půlroce psaní do onlinu a kurzech tvůrčího psaní vychází už půl roku moje sloupky v tištěné verzi na zadní straně magazínu Elle, z čehož mám fakt obrovskou radost! K psaní cítím velkou lásku podobně jako k herectví a baví mě si proplouvat mezi těmito světy.

Jste atraktivní žena a asi občas slýcháte poklony či lichotky. Někteří muži tvrdí, že dnes už nemůžou ženě ani polichotit, aby se „neocitli před soudem“. Nakolik je pro vás kompliment komplimentem a kdy už je to za hranou?

Děkuju vám, to jste to vzala celkem velkým obloukem… Podle mě vždy záleží na konkrétní situaci a vztahu s konkrétním člověkem. Vhodnost či nevhodnost vyplývá i z emoční inteligence člověka, jeho výchovy, nějakého vnitřního kompasu, ze schopnosti „read the room“ a respektování hranic jiných lidí.

Nedávno jste hrála v dramatickém snímku Nebelkind: Konec mlčení. Je to příběh mladé ženy, která se musí vyrovnat s hlubokými traumaty v rodinné historii. Nebelkinder se nazývají děti válečné generace rodičů, které si nevědomky nesly – a v podstatě pořád nesou – traumatické zkušenosti svých předků. Diskutovala jste o tom s někým, kdo zažil válku na vlastní kůži?

Ano – přímo s vlastní rodinou. Prarodiče totiž druhou světovou válku pamatují jako děti. Všichni čtyři pradědečci během ní padli a prababičky zůstaly osamělými vdovami až do konce života.

Bavili jsme se o tom hlavně s dědečkem. Velmi živě si pamatuje moment, kdy se jeho matka dozvěděla o úmrtí otce: po krátkém zazvonění a otevření dveří začala nelidsky řvát, protože slyšela rychlý dupot pošťačky, která jí před dveře hodila speciálně označený dopis pro vdovy. A pak utíkala střemhlav dolů po schodech, protože nechtěla být svědkem dalšího a dalšího hoře…

Nakolik může nezpracované trauma, ať už je jakékoliv, člověka v průběhu života ovlivňovat?

Generační traumata v nás žijí a ovlivňují nás v určitém slova smyslu dodnes, ale podle toho, jak jednáme jako lidstvo, jsme se pořád nepoučili.

Abychom neskončily ponuře, prozraďte, co vám dělá běžnou všednodenní radost. Jak nejradši trávíte volný čas a máte nějaké guilty pleasure?

Miluju plavání, hodiny animal movementu s trenérem Radkem Lacim, pohybové hodiny somatic dialogue s výbornou lektorkou pohybu Berrak Yedek a taky masáže, saunu a dlouhé procházky v lese. Ráda čtu a ve volném čase chodím nejraději sama do kina. A guilty pleasure? To je v mém případě určitě jídlo: špagety s kečupem a sýrem a černým čajem Earl Grey bych mohla jíst a pít pořád!

>>>Elizaveta Maximová: Tatínky mám dva. Nevlastního, který mě vychoval, mám v Čechách, a pak mám svého tatínka prázdninového, který žije v Moskvě