Mazat se celoročně padesátkou? To je zbytečné! Známá kosmetická vývojářka Lenka Průšová má jasno

Vystudovala VŠCHT a její profesi se říká vývojářka nebo formulátorka. V praxi to znamená, že je Lenka Průšová odbornice na vývoj kosmetických produktů a zdravotnických prostředků i léčiv a také v oblasti bezpečnosti kosmetiky. Přesně ví, jaké složky a aktivní látky spojit, aby získala co nejúčinnější kosmetický přípravek.

Přes sedm let své schopnosti využívá Lenka Průšová nejen pro zahraniční firmy, ale především pro svou vlastní značku Canneff – a k dnešnímu dni vyvinula zhruba 550 kosmetických produktů, které se úspěšně prodávají v EU. A se stejným zanícením, s jakým testuje nejnovější kosmetické trendy, vyvrací i časté „beauty mýty“. Třeba ten, že bychom z domu neměli vycházet bez SPF 50 nebo že „přírodní“ je nejlepší.

Proč se vám nelíbí mantra, že bez SPF 50 nemáme vycházet na slunce?

Protože je to absolutně zbytečné. V první řadě – účinnost SPF roste v logaritmické závislosti, což v praxi znamená, že čím vyšší máte SPF, tím méně narůstá jeho efekt. SPF 30 neposkytuje dvojnásobnou ochranu než SPF 15 a mezi SPF 30 a SPF 50 je rozdíl účinnosti ochrany proti slunci pouhé jedno procento. Samozřejmě jsou lidé, ať už po onkologické léčbě, nebo s extrémně citlivou pletí, pro které je i toto jedno procento důležité, ale pro drtivou většinu z nás je SPF 50 zbytečné a pokožku nesmyslně zatěžuje.

Proč se tedy padesátka tak propaguje?

Lékaři mají pádný argument – rakovinu kůže. Ale rakovinu kůže způsobuje mnoho faktorů, od nezdravé stravy po životní styl. Pokud se ale držíme pouze ochrany před sluncem, tak obrovské procento lidí se bohužel nemaže vůbec. Jak ukázala jedna studie z roku 2024, pouze 14 % mužů a 29 % žen používá SPF pravidelně. Další aspekt je, že lidé nepoužívají dostatečné množství krému. Kdyby ho nanášeli dostatečně, což podle evropského doporučení představuje zhruba šest čajových lžiček přípravku na celé tělo, tak jim stačí SPF 15.

Spousta lidí si řekne, že vyšším SPF přece nemůžou nic zkazit…

To právě ne. Abychom dosáhli ochrany SPF 50, musíme v přípravku použít enormní množství filtrů. V případě minerálních filtrů pak z krému máte bílý kyt, který může vyvolat akné, kůže nedýchá. V případě chemických filtrů zase musíte použít 15 až 17 % organických filtrů, což je pro spoustu lidí opět příliš velká nálož a ta může způsobovat zejména akné. A mnoho uživatelů již UV filtry senzibilizují, to znamená, že po nich přinejmenším zarudnou.

Za mě je prostě vždycky lepší použít SPF 30 s menší koncentrací filtrů v příjemném krému, který dokáže vyblokovat 97 % záření, a případně se domazat, než patlat na sebe enormní množství organiky kvůli jednomu procentu účinnosti, navíc s výše řečeným rizikem nechtěného. Sama se celoročně mažu patnáctkou, kterou mám většinou ve formě make-upu. A mimochodem – i veškerá dekorativní kosmetika včetně pudru funguje jako booster proti UV. Pokud nepracujete na poli od nevidím do nevidím, víc opravdu není potřeba.

Jaký význam má mazat se půl hodiny před opalováním?

Lidé se často domnívají, že to je nějaký interval pro „aktivaci“ chemického filtru, ale tak to není. I chemický filtr působí okamžitě. Jde o to, že kůže je nerovná a během půl hodiny se krém „rozlije“ všemi kapilárami a vpije i do těch nerovných míst.

Jedním z přípravků denní kosmetické rutiny, které jsou často neprávem přehlížené, jsou prý tonika. Opravdu jsou tak důležitá?

Používání tonika souvisí s čištěním pleti, které by – zvlášť večer – mělo být dvoufázové. V první fázi odstraňujeme make-up a různé nečistoty, které zpravidla bývají rozpustné v tucích, a je jedno, jestli použijeme odličovací mléko, pěnu, nebo micelární vodu. Ve druhé fázi odstraňujeme samotný čisticí prostředek a hydratujeme. A pokud to uděláme tonikem místo obyčejné vody, nespláchneme tak případné aktivní látky z prvního kroku.

Když to vztáhnu ke svým výrobkům, já do micelární vody přidávám například kyselinu hyaluronovou či prebiotika. Velkou část těchto aktivních látek, co by nebyly ještě vstřebané, bychom vodou opravdu smyli. Zatímco tonikem na tamponku stáhneme zbytky čisticích látek, ale ty aktivní jsou na kůži zachovány. Navíc tonikum samo o sobě obsahuje další aktivní látky – jejich účinek se tedy sčítá. Tonikum tak pro pleť představuje dočištění, hydrataci i regulaci pH pokožky. Účinek séra a krému je pak daleko vyšší.

Jak moc záleží na kvalitě krému, který použijeme po séru?

Krém by měl sérum doplňovat. Sérum je skvělé v tom, že jeho prostřednictvím do pleti dostaneme i účinné látky, které třeba s oleji, tedy látkami v krému, špatně reagují. Samotné sérum na pleť nestačí, musí se krémem do pokožky „uzamknout“. Nicméně já třeba pro nás, co jsme už „déle mladé“, vytvářím séra, která jsou lehce emulzní, na kůži příjemnější a v případě mastnější pokožky je lze použít i bez krému. Jinak tedy můžeme použít i samotný krém, ale daleko lepší je kombo sérum + krém, které se doplňuje.

Na jaké zásadní mýty ve svém oboru ještě narážíte?

Že není nad „eko a bio“. Přitom na krému v kelímku se zlatým víčkem (které je mimochodem při třídění odpadu noční můrou) s olejem z amazonského pralesa není – navzdory certifikátu „organic“ – eko vůbec nic. Osobně daleko raději použiju olej s obdobným složením od výrobce z Německa, než abych ho kvůli certifikaci dovážela přes půl planety. Naštěstí teď EU pro tato „green“ označení zavedla přísnější pravidla, takže každou takovou nálepku bude nutné dokládat.

Stále máme tendenci věřit, že co je přírodní, to je automaticky lepší…

Lidé se „chemie“ a priori bojí, protože jí nerozumí. „Přírodní“ je pro ně srozumitelná zkratka pro bezpečí, ale z hlediska dermatologie to může být přesně naopak. Například esenciální oleje obsahují jedno z nejvyšších procent alergenů, navíc ve vysoké koncentraci. Když takovou silici přidáte do krému, dáváte tam s ní i obrovskou nálož potenciálních alergenů. Naopak syntetický parfém lze vytvořit úplně bez alergenů, přitom voní naprosto srovnatelně. Přesto když dáte lidem na výběr, jestli chtějí přírodní parfemaci, nebo syntetiku, naprostá většina si v dobré víře vybere „přírodu“.

Pleť se stárnutím buď stává vrásčitá, anebo ochabuje a klesají kontury. Existuje opravdu funkční kosmetický přípravek pro ten druhý případ?

Povislou kůži hydratací opravdu nevyřešíte. Existují ovšem látky, hlavně na bázi peptidů, které dokážou stimulovat tvorbu vlastního kolagenu, jímž se pleť jakoby vyplní zevnitř. Ale čas samozřejmě nezastavíte. Sama jsem nedávno oslavila čtyřicítku, a i když se o pleť starám od patnácti, míchám si vlastní krémy a připadám si pořád stejně, tak při pohledu na deset let staré fotky vidím změnu. Do tváře se vám vepíše zkušenost a je to tak v pořádku. Nepotřebuju vypadat na třicet, chci být hezká čtyřicítka.

Vy ovšem nemáte ani vrásky, ani povislé kontury…

Kromě kosmetické péče je potřeba také dobrá životospráva, spánek, dostatek vody, nejíst moc cukru, velmi pomáhají obličejové masáže a face jóga, ale chce to extrémní důslednost, což je pro mnohé lidi problém.

Proto jsem skeptická ke korejské kosmetice, nebude-li přizpůsobená evropskému prostředí. Pravá korejská péče o pleť, to je zhruba sedmnáctikroková denní rutina. Korejky si každý večer udělají exfoliaci, masky, navrství pět sér, mlhy – protože tamní produkty mají nižší koncentraci. Zatímco my chceme co nejjednodušeji dosažený výkon v jednom přípravku, aby nás to nezdržovalo.

A jak moc je podle vašich zkušeností účinné slavné lososí sperma?

PDRN (polydeoxyribonukleotidy) už získáváme i z jiných zdrojů, sama jsem ho teď použila do jednoho nového krému a musím říct, že té látce fandím. Když je ve vhodné matrici, dokáže spustit hlubokou restrukturalizaci pleti, což je potřeba třeba zrovna u těch povislých kontur.

Vy sama za jeden z největších kosmetických objevů posledních let považujete kyselinu hyaluronovou. V čem je tak výjimečná a kde se vzala?

Kyselina hyaluronová je nejlepší hydratační látka, kterou hned tak něco nepřekoná. Dokáže na sebe navázat až tisícinásobek vody své vlastní hmotnosti. Proto třeba při mezoterapii, kdy se kyselina vpichuje do hlubších vrstev pokožky, je důležité hodně pít. Poprvé byla objevena ve slepičích hřebíncích, ale samozřejmě nelze vybít všechny slepice světa, takže teď už se vyrábí biotechnologicky. Jedním z největších výrobců kyseliny hyaluronové na světě je česká firma Contipro, jejich technologie a výzkum jsou špičkové. Dodávají do všech částí světa a osobně jim velmi fandím.

A jaký kosmetický objev vás nadchl naposledy?

Například zdokonalení přes třicet let používané látky – koenzymu Q10. Teď ho jedna firma převedla do takzvané vektorové formy. Dosud se určité aktivní látky dávaly do různých enkapsulovaných forem, aby byly stabilnější; většinou to byly liposomy, které dokážou lépe pronikat vrstvami pokožky. Pak přišly exosomy, které jsou stabilnější, jejich membrána je navíc podobná lidským kožním buňkám.

A teď se vyvinuly vektorové nosiče, které fungují tak, že účinné látky působí cíleně jen v místech pokožky, kde jsou třeba. Konkrétně Q10, aby mohl působit, se musí dostat do mitochondrií, do takzvaného buněčného dýchání, a to se díky vektorové formě podařilo. V kosmetickém průmyslu takový objev umožňuje extrémně snížit dávku účinné látky a předejít tak podráždění. A v tom spatřuju budoucnost kosmetiky: nezaměřovat se na samotné látky, ale na to, jak je dopravit tam, kde jsou nejvíc potřeba.

Korejská kosmetika mění pravidla hry! Složitou rutinu nahradí pár produktů se skutečnými účinky