Článek
Bylo 7. listopadu 1954 a pod novou hrází se tehdy shromáždily stovky lidí, kteří přišli obdivovat jedno z nejmodernějších technických děl své doby. Zazněly slavnostní projevy a vodní dílo bylo oficiálně uvedeno do provozu. Dobový tisk popisoval Slapy jako triumf československého stavitelství. Zajímavostí ale je, že ve skutečnosti byla slavnostně otevřena především silnice vedoucí po koruně hráze, která poprvé spojila oba břehy Vltavy. Tehdejší režim tím mohl oznámit splnění plánu dokončit přehradu do konce roku 1954, přestože celé vodní dílo ještě nebylo plně dokončeno.
Proudy zmizely
Oblíbená vodní nádrž, dlouhá přibližně 43 kilometrů, v nejhlubších místech hluboká přes 50 metrů, se začala napouštět už v dubnu 1954 a během letních povodní se překvapivě zaplnila mnohem rychleji, než projektanti očekávali. Rozestavěná přehrada tehdy v létě zachytila velkou vodu a pomohla ochránit Prahu před povodní.
Vznik přehrady ovšem zároveň znamenal definitivní zánik legendárních Svatojánských proudů, romantického úseku Vltavy, který patřil k nejvyhledávanějším turistickým cílům první republiky. Romantické místo si oblíbili výletníci z celé země, inspirovalo spisovatele i malíře a bylo velmi dobře známé mezi vodáky. Dnes je připomínají už jen dobové fotografie, pohlednice a vzpomínky starousedlíků.
Po napuštění přehrady v roce 1954 zmizely pod hladinou nejen samotné peřeje a skalnaté kaňony, ale také části původní silnice podél řeky, staré přívozy, mlýny, hospody, trampská tábořiště a menší osady rozeseté v údolí Vltavy. Potápěči tu dodnes objevují pozůstatky původního vltavského údolí a některých staveb, které zmizely při napouštění nádrže.
Místo, které si oblíbily i celebrity
Od 60. let patřily Slapy k nejpopulárnějším dovolenkovým místům v Československu. V okolí vznikaly kempy, rekreační střediska podniků i chatové osady a o víkendech sem mířily tisíce Pražanů, toužících uniknout z rozpáleného města.
Slapy přitahovaly také řadu známých osobností. Pořídit si tu chatu patřilo k dobrému tónu, a tak se sem sjížděli herci, hudebníci, sportovci i televizní osobnosti. Mezi známé tváře, které se do Slap zamilovaly, patřil například Waldemar Matuška, který tu rád trávil čas na lodích, nebo herci Josef Kemr či Jan Tříska, kteří v okolí Slap často pobývali u svých známých. V různých obdobích sem jezdila i řada dalších umělců a sportovců, pro něž byly Slapy ideálním útočištěm před ruchem Prahy.
Žádný luxus, jen pohoda
Kolem nejoblíbenějších míst, jako Živohošť, Měřín, Ždáň, Nová Rabyně nebo Skalice, vyrostly od 60. let desítky chatových osad, kempů a podnikových rekreačních zařízení. Mnoho rodin bydlelo ve stanech nebo jednoduchých dřevěných chatkách a luxus nikdo nečekal. Ke zdejšímu koloritu patřily společné sprchy, umývárny a fronty na teplou vodu, na což mnozí dodnes s nostalgií vzpomínají.
Veškeré dění se tu odehrávalo hlavně u vody a od 70. let získával na popularitě také jachting, vodní lyžování a později windsurfing. K atmosféře patřily i výletní lodě. Pro mnoho dětí byl vrcholem dovolené výlet parníkem po přehradě, při němž mohly obdivovat zalesněné zátoky, chatové osady i mohutnou hráz. Lodní doprava spojovala nejvýznamnější rekreační střediska a fungovala jako oblíbená turistická atrakce.
