Víte, jakých „zvířat“ se v Praze chová nejvíc? Jsou jich miliony a nejsou to psi! Radost na střeše

A tento trend se nevyhnul ani Praze. Své včely chová Národní divadlo, byť ne na střeše zlaté kapličky, úly jsou také v areálu Hradu, na některých administrativních budovách nebo obchodních centrech a včelaří se i v hotelu Marriott, Diplomat nebo Clarion.

Proč je to tak populární? Včely mají ve městech hody. Zatímco ve volné přírodě se v jejich dosahu, tedy v okruhu několika kilometrů, nachází často jen pole s řepkou či slunečnicemi, města nabízejí bohatou škálu stromů, keřů a okrasných rostlin. V Praze kvetou lísky a olše už v březnu, v dubnu se přidají magnolie, dříny, okrasné slivoně a třešně, pak sakury a javory, v květnu jabloně, akáty i kaštany, v červnu lípy… Až do podzimu tak mají včelky co „sklízet“.

Med městských včel je tedy možné stáčet několikrát během sezony, která může být až násobně delší než na venkově. Navíc je to med aromatičtější a chuťově pestřejší, protože pochází z nektaru mnoha různých rostlin. A navíc: na střechách vyšších budov neruší včely chodce a nedostanou se k nim vandalové.

Včela medonosná je tak s největší pravděpodobností nejpočetněji chovaným živočichem v Praze. Počet včelstev v hlavním městě se blíží pěti tisícům, v zimě je obvykle v jednom úlu 10 až 20 tisíc včel, v letní sezoně to může být 40 až 60 tisíc. Takže se dostáváme řádově na stovky milionů jedinců.

>>> Co mají včely rády? Jaké rostliny vysadit, aby k vám létaly

Už čtyři roky žije asi 90 tisíc včel v pěti úlech na střeše hotelu Marriott a před pár dny v kuchyni zdejší restaurace The Artisan proběhlo první (a rozhodně ne poslední) letošní stáčení medu. Zatímco o většinu pražských včelstev se starají externí včelaři, zdejší včelky jsou přímo v péči šéfkuchaře Davida Rejhona a jeho zástupce Petera Mikuláše.

Med, který tu stočí, se pak využije výhradně do pokrmů v restauraci. Ráno si ho dají hosté do čaje, zdejší cukrářka z medu připraví celé dezertní menu, kuchaři ho přidávají do marinád, dresinků, omáček i sladkých specialit. „Včelaření je pro nás radost i možnost být blíž přírodě. Když na chvíli přijdeme ke včelám, vyčistíme si hlavu a načerpáme energii. O to větší radost máme z toho, že med, který si sami vyprodukujeme a stočíme, můžeme nabídnout našim hostům,“ pochvalují si David Rejhon a Peter Mikuláš.

Přirozeně se nabízí otázka, jak je to se znečištěním vzduchu: Dostávají se škodliviny do medu? Výzkumy ukazují, že pouze v nepatrném množství v rámci tolerance. A na rozdíl od medu venkovských včel nehrozí, že by se do něj dostaly pesticidy z ošetřených polí.

A mimochodem, včelstva ze střechy hořící katedrály Notre-Dame se tehdy podařilo zachránit. Včely i jejich produkty byly podrobeny analýze, která ukázala, že ani zplodiny ze zničujícího požáru kvalitu medu zásadně neovlivnily. I tahle zkušenost podpořila rozvoj včelaření v metropolích a dobrou pověst medu městských včel.