Vypadá jako ovoce, ale je to dezert. A chce ho každý! Jak se špičková cukrařina dostala až do supermarketů

Zdaleka ne všichni ale vědí, že tyto „dezerty jako ovoce“ mají původ ve špičkové cukrařině. Je to podobné jako s módními trendy, které se z přehlídkových mol postupně dostávají do obchodních řetězců. To, co před deseti lety představovalo ukázku precizního cukrářského řemesla, si dnes může z regálu v supermarketu vzít kdokoli. Ale stejně jako v oděvním průmyslu i zde se významně liší kvalita surovin a provedení – a samozřejmě také cena.

Za průkopníka hyperrealistických dezertů, které vypadají jako ovoce či ořech, je označován Cédric Grolet, šéfcukrář pařížského hotelu Le Meurice. Zhruba před deseti lety představil novou kolekci dezertů nazvanou Fruits, která způsobila revoluci v oboru. Dokonale vytvarované kusy ovoce nebyly jen na pohled krásné, ale uvnitř skrývaly neskutečnou souhru chutí a pestrou škálu textur. „Když dezert vypadá jako citron, měl by chutnat intenzivněji než skutečný citron,“ představil slavný cukrář svůj koncept.

Zákazníky jeho dezerty uhranuly. Dodnes se na ně stojí fronty před některým z jeho cukrářských butiků nejen v Paříži, ale i v Monaku, Saint-Tropez, Londýně nebo Singapuru. Cena jednoho dezertu začíná na částce 18 eur a zákazníci si nejčastěji kupují celé sety zákusků v luxusních krabičkách. A podobně jako ti, kdo si pořídili výrazně jednodušší verzi za 120 Kč v supermarketu, ještě na ulici točí videa, jak se zakusují do nádherně lesklé, dokonale tvarované a perfektně křupavé krusty dezertu.

Groletovo cukrářské umění na instagramu sleduje 14 milionů fanoušků a on je pravidelně zásobuje perfektně natočenými záběry, jak připravuje své dokonalé dezerty z nekonečných hromad ovoce, obřích svazků vanilky, hektolitrů smetany a tun nejlepší čokolády. Rozhodně to nevypadá jako něco, co by mohl dokázat každý. A přesto se už nějaký čas šíří internetem návody na to, jak takový dezert připravit doma. Takže na něj ani nemusíte číhat v supermarketu.

Základem těchto dezertů jsou totiž silikonové formy. Právě díky nim odstartoval Cédric Grolet svou hvězdnou kariéru. A díky jejich průmyslové výrobě a dnes už snadné dostupnosti si na špičkového cukráře může zahrát každý, kdo si na to troufne. Originálu se v domácích podmínkách přiblížíme jen vzdáleně, ale přiblížíme. Na originál je třeba předem připravit řadu komponentů, jako je mousse, crémex, compoté, gel, křupavá vrstva a někdy piškot. Do chuti všech částí dezertu by se samozřejmě měla propsat ústřední chuť, tedy třeba malina, mango či pistácie.

Když jsou hotové komponenty, je třeba zmrazit vše, co se bude do dezertu vkládat. Pak se do silikonové formy nastříká mousse, do něj se vtlačí jednotlivé vklady, přidá se piškot nebo křupavá vrstva a celý dezert se hluboce zmrazí. Poté se vymáčkne z formy, namočí do obarvené bílé čokolády či zrcadlové glazury a ještě doladí airbrushem.

Nezní to jako něco, co chcete dělat každý den. A chce to řadu dovedností. Nicméně se dá celý proces výrazně zjednodušit. Pro domácí přípravu si většinou vystačíte s našlehaným krémem, zmraženým ovocným vkladem a obarvenou čokoládovou polevou. To se ovšem dostáváme skokem na opačný pól příběhu. Ještě před Cédrikem Groletem tu byla řada dalších cukrářů, kteří jeho techniku začali používat. Ostatně on sám vlastně nevymyslel nic úplně nového, jen geniálně přišel s tím, jak známé komponenty poskládat tak, aby něco nového vzniklo.

Od něj se pak učili další francouzští cukráři a pak i ti z různých koutů světa. Špičková cukrařina se tak přenesla do běžných cukráren a teď už i do průmyslové výroby – a nakonec i do domácností. U nás jako první tyto dezerty představila Iveta Fabešová, populární citron byl v nabídce jejích cukráren roky až do letošního jara, kdy změnila menu. Podobné hyperrealistické dezerty u nás dnes najdete v řadě dalších podniků, šikovný a nadšený cukrář si s nimi poradí leckdy na velmi hezké úrovni.

Dubajská čokoláda rozpoutala šílenství. Proč chceme všechno pistáciové? Důvod vás možná překvapí